• Penzistka Vlasta Čermáková zaplatila soukromé brněnské klinice Cellthera 310 tisíc korun za léčbu mozkové mrtvice kmenovými buňkami.
• Taková léčba ale není v Česku oficiálně povolená a Česká neurologická společnost ji označuje za neúčinnou.
• Šéf kliniky Jaroslav Michálek obhajuje léčbu tím, že jeho postupy jsou alternativní a že pacientka v tomto případě nedodržovala nařízený pitný režim, nejedla doporučenou stravu a necvičila.
• Jelikož odběr a aplikaci kmenových buněk v těchto případech český zákon nepovoluje, všechno proběhlo ve Vídni. 

Původní zpráva Brno 5:00 13. července 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V malé pracovně rodinného domku v Neratovicích sedí penzista Antonín Čermák, před sebou složku dokumentů a rozzlobeně probírá jednotlivé listy. „Že jsou šarlatáni v energiích, to vím, ale i ve zdravotnictví, a ještě na takové úrovni, to je vrchol hyenismu. Kromě té léčby jsme zaplatili ještě asi sto tisíc za dopravu, cvičení a takové věci. Profesor Michálek věděl, že nás odrbe o ty peníze a že se ta léčba těžko může povést,“ říká.

Mluví pouze Antonín, paní Vlastě není dobře, zůstává ve svém pokoji. Mozkovou mrtvici utrpěla před třemi lety a její stav se nezlepšil, naopak zhoršil. „Profesor Michálek nám řekl, ať vysadíme léky, které jí předepsal její doktor, a to jí taky asi neudělalo dobře,“ podotýká Čermák.

O léčbě kmenovými buňkami se manželé dozvěděli z médií a uvěřili klinice Cellthera v Brně. Její majitel, imunolog Jaroslav Michálek tvrdí, že si pacientka za neúspěšnou léčbu může sama. „Dostala řadu doporučení, která jsou hodně o stravě a která neplnila,“ ukazuje lékař v dokumentech s razítkem klinika Cellthera, které dává pacientům.

„Je to převaha rostlinné stravy. Je to o velkém množství panenských olejů, oříšků, semínek rostlin. On (pan Čermák) nechal dát své paní kmenové buňky, ale ostatní doporučení nedodržel.  I cvičení musí být dlouhodobá záležitost. To je prostě rok, dva, tři, aby se dosáhlo nějakého efektu. Paní Čermáková byla jediný neúspěšný případ, ona na tom nezapracovala.“

Falešný německý lékař dostal za očkování proti koronaviru tři roky a deset měsíců vězení

Číst článek

Tajemství (ne)úspěchu

Tato informace se nedá ověřit, protože Jaroslav Michálek dodržuje lékařské tajemství a informace o dalších pacientech neposkytuje. Ze stolu ale podává knížku s názvem Jak mi pomohly kmenové buňky v léčbě mozkové mrtvice, kterou napsal pacient Luboš Kulha.

Ten vystupuje v různých televizních pořadech a toho také viděli Čermákovi a kvůli němu kliniku Cellthera vyhledali. Jaroslav Michálek tvrdí, že svoji metodou vyléčil z mozkové mrtvice deset pacientů.

Nad touto informací kroutí hlavou předseda Neuromuskulární sekce České neurologické společnosti a primář Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Stanislav Voháňka.

„To je nesmysl. Kmenové buňky nemají při této diagnóze žádné regenerační možnosti, do mozkové tkáně se nijak nedostanou. To jsou s prominutím privátní hokusy pokusy, kde nechápu, že to nějaká etická komise mohla povolit,“ říká.

Etická komise ale nic nepovolila a ani nemusela. Klinika Cellthera posílá pacienty do Vídně. Proto se k tomu podle mluvčí Kláry Brunclíkové Státní ústav pro kontrolu léčiv nevyjadřuje. „Veškerá činnost se odehrává mimo území České republiky, to je mimo naše kompetence,“ zní vysvětlení.

Tuk a odstředivka

Aplikace kmenových buněk organizovaná klinikou Celltehra probíhá ve zkratce tak, že zdravotník odebere pacientovi břišní tuk, ze kterého v odstředivce během hodiny získá kmenové buňky. Ty pak rozpustí ve fyziologickém roztoku, který pacient dostane infúzí do krve.

Falešný dermatolog z Chile působil bez vzdělání na pražských klinikách, nyní ho prověřuje policie

Číst článek

Český rozhlas získal svědectví buněčné bioložky Jany K. (její jméno má redakce k dispozici), která na tuto léčbu doprovázela do Vídně pacienta s nevyléčitelnou nemocí amyotroficko laterální sklerózou (ALS). Bioložka pacienta neznala, požádal ji o pomoc jako znalce z oboru.

„Když pominu prostředí, tedy druhé patro nějaké vily v centru města, kde nikdo neuměl pořádně anglicky, tak samotný proces na mě neudělal dobrý dojem. Když odebereme v laboratoři buňky a chceme je namnožit, to trvá dny nebo týdny. Není možné, aby se za hodinu s těmi buňkami něco stalo. Maximálně se poškodí,“ vysvětluje bioložka.

‚Nepomohlo to‘

Jana K. říká, že žádost o doprovod do Vídně přijala jen z profesionálních důvodů. Kmenové buňky studovala a tak ji zajímalo, jak to na klinice probíhá. Z celé léčby má hodně špatný pocit.

Nadužívání antibiotik. Největší prostor pro zlepšení je v oblasti ambulancí, říká infektolog Trojánek

Číst článek

„Vím, že to pacientovi nepomohlo, ale nemohla jsem mu to říct. Oni jsou v těžké životní situaci a nemají žádnou volbu, takže se uchylují k řešením, kde jim nikdo nic nezaručí, a jdou do toho s tím rizikem. Považuji to jen za vydělávání peněz.“

Jana K. nechce zveřejnit své jméno, protože v tomto oboru se všichni znají. Dříve pracovala i v laboratoři neurovědkyně a političky Evy Sykové, která kvůli financování experimentální léčby kmenovými buňkami samotnými pacienty musela rezignovat ve vedení Ústavu experimentální medicíny.

V laboratoři Evy Sykové se ale odebíraly kmenové buňky z kostní dřeně a vracely se po kultivaci do mozkomíšního moku. „Čistě vědecky to byla úplně jiná úroveň, “ říká Jana K.

Alternativa? Experiment?

S léčbou a léky se v Česku běžně experimentuje, ovšem za velmi přísných podmínek a je to velmi drahé. Podle bývalého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera při různých lékových studiích pacienti spíš peníze dostávají. „Experiment by neměl být hrazen pacientem,“ vyjádřil se.

2:33

Ostravská univerzita neotevře obor stomatologie, zatím nedostala od ministerstva akreditaci

Číst článek

Majitel kliniky Cellthera Jaroslav Michálek sedí za stolem své kanceláře s výhledem na Brno a nechce říct, jaké procento z částky za léčbu kmenovými buňkami dostává. „To je obchodní tajemství. Vývoj léků a léčby je velmi drahý, když žádáte o grant, je tam 99 procent lékařů, kteří vám to neschválí. Je za tím lobby farmaceutických firem. My jsme ale průkopníci této metody v rámci Česka,“ říká.

Jaroslav Michálek se považuje za alternativního lékaře. Zdůrazňuje, že svoji léčbu nikomu nevnucuje a že ho mrzí, že k němu většinová lékařská obec zaujímá kritický postoj.

„I vy, z vašich otázek cítím, že mě chcete šikanovat kvůli jednomu pacientovi. Je to složitá situace, ten člověk chce, má v hlavě myšlenku, že chce žít,“ zlobí se.

Profesor Michálek odmítá námitku, že pacient zaplatí vysokou částku a on jako lékař stejně ví, že nemoc je nevyléčitelná. „Za to, abychom onemocnění minimálně stabilizovali, mu to pravděpodobně stojí. Já mu to jasně řeknu. On ví, že neexistuje žádná jiná možnost. Ale jestli vy mu poradíte něco jiného, bude to fajn.“

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít