Proč leží pacienti s covidem-19 na břiše? Jde o takzvanou pronační polohu. Ta pomáhá intubovaným pacientům se syndromem akutní dechové tísně. V zahraničí se už rozpoutala debata, zda by polohování na břicho nemohlo pomoct i pacientům bez ventilátoru. Jak tato metoda funguje?

Praha 17:55 25. října 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Plíce, v níž probíhá zánět, oteče. Začnou být propustnější malé cévy, kapiláry, a tekutina se dostává jinam, než má. Jak do prostoru mezi sklípky, tak do sklípků. To všechno zabraňuje výměně krevních plynů, to znamená kyslíku do organismu a oxidu uhličitého z organismu ven,“ vysvětluje profesor Pavel Ševčík, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Ostrava.

V tu chvíli lékaři obrátí pacienta na břicho, aby došlo k lepšímu prokrvení a provětrávání zadní partie plic. Lékaři také mohou z dýchacích cest díky působení gravitace jednodušeji odsát sekret a umožnit lepší výměnu plynů v obou plicích.

„Za normálních okolností jsou plíce rozděleny na několik zón, protože ne všechny části plic jsou stejně ventilované a stejně prokrvené,“ popisuje Tomáš Vymazal, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Motol. 

Na břicho se podle něj přetáčejí jen ti pacienti, kteří potřebují plicní ventilátor a jsou intubovaní. V zahraničí se už rozpoutala debata, zda by polohování na břicho nemohlo pomoct i pacientům bez ventilátoru.

Na vakcínu proti covidu-19 čeká celý svět. Ve 3. fázi klinických testů je několik firem

Číst článek

Vypovídající studie ale zatím chybí, liší se také doporučovaný počet hodin, po který by pacienti mohli zůstat ležet na břiše. Podle docenta Vymazala se to odvíjí od stavu pacienta. „Hrozí riziko otlaků a poranění kůže, takže se to točí v zásadě po hodinách.“

Sofistikovaná záležitost

V ostravské nemocnici nechávají pacienty na břiše ležet klidně 18 hodin. Podle profesora Ševčíka musejí mít jistotu, že to bez problémů zvládají. „Pacienta je třeba uložit tak, aby nedošlo k jeho poškození. Musí mít důkladně podložený hrudník a pánev, aby bylo volné břicho. Je to velmi sofistikovaná záležitost.“  

Časté přetáčení je obtížné – i proto, že řada těžce nemocných pacientů je velmi obézních. 

als Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít