Masové testování ze slin? Rozjel bych to dokonce zadarmo, protože by se to vyplatilo, míní Konvalinka
Epidemiologická situace v Česku se zhoršuje. Ve středu laboratoře z 11 tisíc testů zaznamenaly 650 nakažených koronavirem, což je rekordní denní přírůstek. „Je to hodně a jsem z toho nervózní,“ přiznává biochemik Jan Konvalinka. Za velmi nadějné označuje Konvalinka nové testy na koronavirus ze slin. Výsledek by měly ukazovat do 45 minut. „Velmi intenzivně se hledá jiný způsob odběru vzorků než to protivné strkání štětiček do nosu,“ vysvětluje.
„Hlavně ten trend je velmi znepokojující. Máme podstatně větší nárůst, než mají ostatní sousední státy, což bohužel může mít velmi vážné politické a sociální důsledky v tom, že když to takhle bude pokračovat, prostě zavřou hranice,“ vysvětluje ve vysílání Českého rozhlasu Plus prorektor Univerzity Karlovy a šéf výzkumného týmu v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Druhý problém, který je podle něj možná ještě závažnější, se týká trasovacích kapacit.
„Jsou bohužel stále ještě omezené. Podle hlavní hygieničky je máme tak na 750 infekcí denně. Možná že to můžeme zvýšit na tisíc. Ale nevěřím, že to půjde o mnoho dál, protože na to potřebujeme tisíce vytrénovaných lidí a velkou kapacitu testování. To pak bude znamenat, že se virus začne šířit neomezeně a přestaneme být schopni ho sledovat.“
„A pak se budeme muset spolehnout na to, že mají pravdu ti, kteří tvrdí, že virus slábne. Ale já pro to nevidím jediný argument. A pokud pravdu nemají a ten virus se dříve či později dostane mezi ohrožené skupiny obyvatel, tak nám zase začnou umírat lidé,“ konstatuje Konvalinka.
Mezi banalitou a tragédií
Přední český biolog Jaroslav Flegr v rozhovoru pro Reflex varoval, že by brzy mohlo být dosaženo i 2000 nových případů koronaviru denně.
Na druhé straně šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek na konci srpna prohlásil, že je vlastně jedno, jestli bude každý den pozitivně diagnostikovaných 200 nebo 600 lidí, protože drtivá většina z nich nemá žádné příznaky nemoci nebo mají jen velmi lehký průběh.
„Velký problém této infekce je, že je přesně na hranici mezi banalitou a tragédií. Kdyby to bylo jen trochu závažnější, tak vůbec o tom neuvažujeme, držíme se doma, dodržujeme karanténu, máme roušky a modlíme se, aby byla co nejdříve vakcína. Kdyby to bylo jen trochu méně závažné, tak je to jen další chřipka a neřešíme to,“ upozorňuje Konvalinka.
„Tedy to, co říká profesor Dušek, je technicky vzato správně. Ale bohužel tam také platí, že pokud se virus rozšíří mezi oslabené nebo ohrožené skupiny obyvatel, tak může zase kosit lidi. Protože my nemáme, a to bych rád zdůraznil, nemáme žádný důkaz o tom, že ten virus je oslaben,“ vysvětluje biochemik. a pokračuje:
„A tady bych zase polemizoval s Jaroslavem Flegrem, který je vynikající evoluční biolog. V tom, že očekává tisíce nakažených lidí denně, se s ním shodnu. Ale argumentoval tím, že virus mutuje, mění své chování, je slabší a potom že zase bude mutovat a je nebezpečí, že bude více patogenní. A toto my nevidíme.“
Byl bych opatrný
Konvalinka připomíná, že jako molekulární biolog se poslední týdny zabývá tím, jestli virus slábne, nebo ne.
26:26
Nemám pro to data, ale mám pocit, že koronavirus ztrácí sílu a méně zabíjí, naznačuje Konvalinka
Číst článek
„Nenašel jsem žádného odborníka a neviděl jsem žádný molekulárně biologický důkaz, který by ukázal, že je virus jinak patogenní, než byl před několika měsíci. Nějaké mutace tam jsou, ale nevyplývá z nich, že by měly být méně patogenní. Ono se to strašně špatně měří. Když nejste doktor Mengele a nemůžete dělat pokusy na lidech, tak na tkáňových kulturách to nezjistíte,“ upozorňuje.
„Závidím všem kolegům, kteří říkají velmi přesvědčivá tvrzení, jejich sebejistotu. Já nevím a obávám se, že nikdo neví, a byl bych raději opatrný, než se dočkal zahlcení JIP a zdravotnického systému někdy později na podzim,“ dodává.
Konvalinka míní, že pravděpodobným důvodem, proč většina z pozitivně testovaných nevykazuje příznaky nemoci je, že se testují mladší skupiny lidi.
„Ti lidé jsou mladí, jsou nějakým způsobem chráněni, nedostanou nemoc, ale virus se šíří a zvyšuje se nebezpečí, že se dostane mezi starší spoluobčany,“ varuje.
Testy ze slin
Za velmi nadějné označuje Konvalinka nové testy na koronavirus ze slin. Výsledek by měly ukazovat do 45 minut. Epidemiolog a vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula řekl, že by mohly být k dispozici za dva až tři týdny.
Pokud nám naroste počet hospitalizací, budeme schopni je zvládnout, ujišťuje šéf statistiků Dušek
Číst článek
„Není to nový objev a používá se u jiných patogenů,“ upozorňuje biochemik. „Velmi intenzivně se hledá jiný způsob odběru vzorků než to protivné strkání štětiček do nosu, které je nepříjemné, a hlavně to musí odebírat zkušený pracovník. Druhý problém je, že pak se to testuje metodou PCR, která je sice velmi dokonalá, citlivá, specifická, ale trvá dlouho a je drahá,“ vysvětluje.
„Používání slin je velmi levné. Problém ale je, že ve slinách toho viru je méně. Za druhé ve slinách máme enzymy, které narušují virové částice a jejich RNA. Takže to je komplikace pro testování,“ vysvětluje.
Nové testy, takzvané LAMP-testy ze slin, jsou založené na detekci nukleové kyseliny viru. „Nepotřebujete drahý přístroj, je to mnohem rychlejší a výsledek je viditelný pouhým okem. Jsou méně citlivé, ale ten rozdíl není veliký,“ upozorňuje s tím, že právě tento typ by podle něj měl být šancí pro masové testování.
„Já bych do toho šel. Kdyby to bylo na mně, nakoupil bych přístroje a rozjel bych testování dokonce zadarmo. Protože si myslím, že by se to vyplatilo,“ dodal Jan Konvalinka.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou. Dotazy na Jana Konvalinku můžete posílat na adresu plus.koronavirus@rozhlas.cz.
