Lékařka: V roce 2050 budeme umírat víc na infekce než na infarkty. Může za to nadužívání antibiotik
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že se i v Česku v posledních letech rozšířilo nadužívání antibiotik, což přispělo k růstu takzvaných rezistentních kmenů. A ve spotřebě antibiotik patříme k předním státům v Evropě. Přitom řadu běžných infekcí vyvolávají viry, na které antibiotika nepůsobí. „WHO udává, že v roce 2050 se budeme nejčastěji umírat na infekce. Počet úmrtí odhadují na miliony za rok,“ varuje lékařka Václava Adámková.
Na nevhodné užívání antibiotik poukazujete spolu s dalšími experty dlouhodobě. Přesto je to stále aktuální fenomén, nebo dokonce stále aktuálnější?
Myslím si, že je to stále aktuální. Asi bych nějak nestupňovala to přídavné jméno, ale problém to je, který vnímáme všichni, jak odborná veřejnost, tak i stále více i laická veřejnost. Nicméně se ho nepodařilo zatím nijak uchopit ani řešit.
Poslechněte si celý rozhovor s Václavou Adámkovou, primářkou klinické mikrobiologie a antibiotického střediska první lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Jak si vysvětlit, že ani opakující se osvěta nemá dostatečný dopad, a že i lékaři a lékařky předepisují antibiotika v situacích, kdy jich nasazení nemusí být vhodné?
Stále přetrvává jakési podvědomí, že antibiotika patří mezi bezpečné léky. V podstatě, že když je podám i zbytečně, tak se nic nestane. To je základní kámen úrazu a problém, protože to není pravda.
Antibiotika mají mnoho nežádoucích účinků. To, že se rozvine rezistence u bakterií, je jenom jedním z mnoha. Daleko větší problém, je především narušení naší mikrobioty v zažívacím traktu a tím pádem ovlivnění imunitního systému. Paradoxně se antibiotiky ještě oslabujeme, snižujeme naší obranyschopnost a stáváme se náchylnějšími vůči infekcím. Takže problémů je určitě víc, ale nejsou vidět na první pohled třeba jako rezistence.
A nabývá tato otázka na naléhavosti v nynějším ročním období?
Určitě ano. Já si myslím, že se s tím setkává stále více praktických lékařů, jak pro děti, tak pro dospělé. Dostali jsme se do situace, kdy se nám velmi zvýšil výskyt onemocnění dýchacích cest vyvolaných takzvanou mykoplazmou, která byla velmi dobře léčitelná antibiotiky ještě před pár lety.
Teď jsme se dostali do situace, že to tak není. Najednou pacienti choří daleko hůře, dostávají se do nemocnice, protože antibiotika prostě nefungují. A to si myslím, že teď vnímáme velmi zřetelně a vnímají to i ošetřující lékaři, že najednou nemají co tomu pacientovi podat.
Můžete uvést ještě nějaký jiný příklad, kdy se antibiotika právě v této sezoně míjejí účinkem?
Já myslím, že tady to je nejvíce alarmující, opravdu je do očí bijící. Ostatní příklady, třeba v případě infekcí močových cest, nejsou tak akutní. To už bohužel trvá několik let, ale je to také problém. Dostáváme do situace, že pacient má vyvolanou infekci bakterií, na kterou už nezabírají tabletky.
Václava Adámková
Primářka klinické mikrobiologie a antibiotického střediska první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Musí kvůli tomu být třeba hospitalizován a musí mu být podávána antibiotika jiná, což samozřejmě zase zvyšuje riziko nákazy jinými bakteriemi v nemocnici. Takže problémů je více, ale to aktuální, co každý dneska vidí, bohužel jsou respirační infekce vyvolané rezistentními kmeny bakterií.
Světová zdravotnická organizace označuje takzvanou antibiotickou rezistenci dokonce za celosvětovou hrozbu. Není to možná poněkud alarmistické varování?Mám obavu, že to není varování, že je to konstatování faktu. Nárůst rezistence, který pozorujeme, v posledních deseti letech je rychlý. Bude-li to takto pokračovat, tak ty odhady, které světová zdravotnická organizace udává, jsou, že třeba v roce 2050 se budeme nejčastěji umírat nikoli na nádorová nebo kardiovaskulární onemocnění, ale budou to infekce, které nebudou léčitelné antibiotiky. Počet úmrtí odhadují na miliony za rok. Já mám obavu, že tato rychlost bude vyšší a nebudeme muset čekat do roku 2050.
Pokud bychom tedy měli připomenout zásadní doporučení v tomto směru?
Určitě je to vzdělávání a osvěta, že antibiotika nezachrání všechno. Obzvláště u respiračních infekcí jsou hlavními původci viry a na ty antibiotika opravdu nefungují. Lidé by se měli snažit zvýšit svoji obranyschopnost, otužovat se a tak dále. Jsou to obecně platná doporučení, ale bohužel stále se míjí účinkem.
