Pandemie koronaviru zbrzdila transplantace orgánů. Lékaři kvůli přeplněným nemocnicím nestíhali
Podle Koordinačního střediska transplantací letos lékaři provedli meziročně o zhruba sedm procent méně transplantací. Důvodem poklesu zákroků oproti roku 2019 byla pandemie koronaviru. Kvůli té lékaři nestíhali o potenciální dárce orgánů správně pečovat. Přeplněné nemocnice zase způsobily zdržení v uvádění žadatelů o transplantaci na čekací listinu.
Menší počet dárců způsobil fakt, že pacienti z jednotky intenzivní péče (JIP) a anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO), kteří jsou dárci orgánů nejčastěji, byli nakaženi koronavirem a jejich orgány tak lékaři nemohli k transplantaci použít.
„Velice svízelná situace byla právě pro lékaře ARO a JIP všech nemocnic, kteří se významně na transplantačním programu podílejí právě tím, že indikují zemřelé dárce k odběrům orgánů,“ vysvětluje mluvčí pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Markéta Šenkýřová.
Značný podíl ze zhruba 800 transplantací, které se v Česku každoročně uskuteční, tvoří ledviny. Na nich se pandemický rok nepodepsal tolik jako na jiných.
„V loňském a letošním roce vidíme mírný pokles dárcovství a tím pádem i transplantací, ale není to tak významné, jak by se dalo čekat,“ řekl šéf Koordinačního střediska transplantací Miloš Adamec. „Určitě byl zasažen proces transplantací plic, protože tam ta rizika byla největší a dárci na plíce musí být nejzdravější,“ dodal.
4:40
Kvůli koronaviru chybí dárci kostní dřeně. Do registru se loni zapsala jen třetina běžného počtu
Číst článek
Protože jde o akutní zákroky, transplantace nepřerušilo ani několikaměsíční omezení operací kvůli přetížení nemocnic. Pandemie je ale ovlivnila třeba tím, že bylo nutné dárce orgánů na koronavirus testovat. O to se postaral IKEM, který prováděl všem potenciálním dárcům i příjemcům orgánů PCR testy, aby případnou nákazu podchytil včas.
„Řada pacientů, kteří by přicházeli v úvahu jako dárci orgánů, byla covid pozitivní,“ uvádí Adamec. „Ti, co na orgány čekali, zase museli být naočkování, aby se dočkali. To bylo organizačně hodně náročné,“ dodává Adamec.
Nestíhali správně pečovat
Lékaři o dárce nestíhali správně pečovat. Za to mohlo přeplnění anesteziologicko-resuscitačního oddělení covidovými pacienty. Stejná situace jednu dobu převládala i na kardiologii. „Navíc kardiologická klinika nemohla provádět vyšetřování příjemců orgánů, protože zvládala péči pouze o akutní stavy,“ vysvětlila mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Dana Lipovská.
Pacienti po transplantaci by měli být co nejdřív očkováni proti covidu. Patří mezi nejohroženější
Číst článek
Kvůli tomu vznikl další problém, a to s umisťováním pacientům, kteří potřebují nové orgány, na čekací listinu k transplantaci. „Personál nemocnic byl zatížen úplně jinou péčí o pacienty, takže na čekací listinu nepřibývalo tolik pacientů, jak jsme byli zvyklí. Teď už se to zase dostalo do normálu,“ vysvětlil Adamec.
Zatímco v roce 2019 lékaři provedli 865 transplantací, loni to bylo asi o sto méně. Za prvních šest měsíců letošního roku zatím proběhlo transplantací přes 360. Na nový orgán v současnosti čeká víc než 1100 lidí, z toho necelá polovina na ledviny.
