Proočkovanost klesá i kvůli fake news. O status země bez spalniček jsme přišli poprvé, popisuje vakcinolog
Světová zdravotnická organizace zrušila Česku status země, ve které byly vymýceny spalničky. Důvodem je epidemie, která nyní u nás probíhá. Podle předsedy České vakcinologické společnosti a náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly jeden z nejzásadnějších důvodů pro jejich šíření jsou fake news o očkování. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz řekl, že někteří lidé se nechávají nakazit záměrně kvůli získání protilátek.
Česko přišlo o status země bez spalniček. Proč letos?
Situaci s výskytem spalniček hodnotí Světová zdravotnická organizace každý rok. Samozřejmě jsme měli dlouhodobě výborné výsledky, které v roce 2014 byly přerušeny první epidemií. V letošním roce se u nás ale vyskytla skutečně velká epidemie, která v tuto chvíli zasáhla nějakých 584 osob. To už je samozřejmě známkou, že úplně efektivně nekorigujeme výskyt spalniček u nás a ty se tady vyskytují epidemicky. Na základě těchto statistik Světová zdravotnická organizace rozhodla tak, jak rozhodla. Nejsme jediní, postihlo to i další země, jako je třeba Albánie, ale i Velká Británie.
Česko ztratilo status země bez spalniček. ‚Čelíme velké epidemii,‘ říká šéf vakcinologů Prymula
Číst článek
Co s tím plánuje ministerstvo zdravotnictví udělat?
Musíme se snažit výskyt, který je tady skutečně vysoký, nějakým způsobem snížit. Budeme se snažit řešit proočkovanost, která tady teď není ideální. Tušili jsme už při tom nárůstu v roce 2014, že se něco děje, a tak jsme trochu změnili očkovací schéma. Posunuli jsme druhou dávku do šesti let věku.
Potom tady v rámci nějakého výzkumného projektu předpokládáme, že budeme sledovat, jakým způsobem se modifikuje imunita ve vyšším věku. Není ve všech zemích, ale u nás se poměrně uplatňuje jakási ztráta imunity u, dejme tomu, třiceti procent dospělé populace, která se samozřejmě potom podílí na tom vysokém výskytu případů i v této věkové kategorii.
A nějaké konkrétní kroky, jako například kampaň, nebo třeba změnu zákona, neplánujete?
Co se týká kampaní, tak připravujeme Národní zdravotní informační portál, kde budou veškeré informace k dispozici a už tam jsou informace o spalničkách, protože naším cílem je informovat zejména laickou veřejnost. Domníváme se , že právě informace, které kolují na sociálních sítích, ovlivňují celkové vnímání tohoto problému, odsouvání očkování u malých dětí a podobně. V této oblasti určitě plánujeme a bude snaha zvýšit proočkovanost v České republice.
Epidemie už není tak velká
Lze říct, kolik lidí v posledních, řekněme, pěti letech na spalničky zemřelo?
Určitě dá, protože toto onemocnění je poměrně spravedlivé a nemůžeme diskutovat, jestli v reálu zemře jeden z deseti tisíc případů, nebo jeden z tisíce případů. Data ukazují, že na velkých číslech to může být i jeden z tisíce případů a v Evropě zemře skutečně třeba 80 osob na počet několik desítek tisíc nakažených, u kterých proběhne onemocnění klinicky. To znamená, je jasné, že to onemocnění je závažné a na rozdíl třeba od zarděnek nebo i příušnic je to onemocnění, které poměrně často vede k úmrtí.
Spalničky
Spalničky jsou virové infekční onemocnění, které v některých případech může skončit tragicky. Šíří se kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech.
Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Onemocnění může probíhat s komplikacemi, jako jsou zánět plic, mozku nebo středního ucha a nemoc může vést k úmrtí.
Jaká je prognóza? Bude se situace ještě zhoršovat?
Myslím si, že epidemii, která tady probíhá v tuto chvíli, se postupně dostáváme pod kontrolu. Mezitýdenní přírůsty nejsou tak velké. Už tady byl týden, kdy nebyl žádný nový případ. Teď tady jsou čtyři případy. To znamená, už ta epidemie by neměla být tak velká jako na začátku. Nicméně to neznamená, že se podaří výskyt spalniček úplně eliminovat. Myslím si, že v následujících letech tady případy budou, že se nám nepodaří hned sestoupit na hodnoty, které jsme tady měli. To znamená dva, tři případy ročně.
Jak dlouho jsme status země bez spalniček měli? Přišli jsme někdy o něj?
Je to poprvé, co jsme o něj přišli. Měli jsme ho v podstatě od počátku, co to bylo realizováno, protože jsme skutečně měli velmi dobré výsledky a do roku 2010 tady byly opravdu sporadické případy, které se vyskytovaly v četnosti třeba dva za rok, nula za rok. To znamená, pokud se říkalo cosi o tom, že země by měla mít třeba jeden případ na milion, tak my jsme tyto parametry velmi dobře plnili. Potom už případů bylo více, ale stále jsme ještě splňovali tato kritéria, to znamená, bylo jich deset, patnáct za rok až do roku 2014, kdy už to číslo kolem 220 je číslem, které samozřejmě už je zdaleka nad rámec tohoto odhadu.
Můžeme to tedy nějakým způsobem shrnout: jaké jsou tři hlavní důvody šíření spalniček?
Tři hlavní důvody v České republice jsou zřejmé. Ten první je snižující se proočkovanost, byť celá populace je ještě proočkovaná slušně, ale zejména v těch nejmladších věkových kategoriích dochází k tomu, že proočkovanost klesá mnohdy už pod 90 procent, což samozřejmě nenaplňuje původní předpoklad alespoň 95 procentní proočkovanosti.
Tím druhým důvodem je import případů ze zahraničí. Zejména jsou to země jako je Ukrajina, ale i třeba z Francie jsou případy, které sem byly importovány a ty spouští epidemie.
A ten třetí důvod je, že v populaci dospělých dochází k tomu, že imunitní systém nedokáže držet obranyschopnost dostatečně dlouhou dobu. Důvodem je zřejmě to, že se nesetkáváme tak často, nebo v minulosti jsme se nesetkávali s divoce cirkulujícím virem, protože se tady opravdu velmi intenzivně očkovalo, a to vede k tomu, že třeba 30 procent dospělé populace ztrácí dostatečné hladiny protilátek a mohou při epidemii onemocnět.
Fake news o očkování
Pro Radiožurnál jste řekl, že jeden z nejzásadnějších důvodů pro šíření spalniček jsou fake news o očkování. Jaké nepravdy jste o tomto tématu zaznamenal a které považujete za nejnebezpečnější?
Vůbec asi nejzávažnější zpráva je ta, která víceméně pochází z Velké Británie od Andrew Wakefielda, že očkování proti spalničkám způsobuje autismus. To vedlo k tomu, že v několika zemích dramaticky klesla proočkovanost. Pak to bylo vyvráceno, nicméně stále někteří lidé, zejména na sociálních sítích, si myslí, že to státy neoprávněně zatajují a že riziko autismu tam je, byť to bylo zásadně vyvráceno.
Padesát let pravidelného očkování
Do roku 1963, kdy byla objevena vakcína proti spalničkám, ročně onemocnělo spalničkami kolem 100 milionů lidí, z nichž šest milionů zemřelo. V Československu bylo zahájeno pravidelné očkování proti spalničkám před 50 lety, konkrétně 1. září 1969.
Začalo se s jednodávkovou vakcinací, postupně se posunoval věk očkovaných dětí. V sedmdesátých letech se začaly očkovat všechny děti prvních tříd základní školy a na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let i děti osmých tříd základní školy.
Později se začalo očkovat dvoudávkovou vakcinací a nyní je očkování proti spalničkám součástí takzvané MMR vakcíny, která obsahuje protilátky i proti zarděnkám a příušnicím. První dávka se podává od 13. měsíce věku, druhá mezi pátým a šestým rokem.
Takzvaná kolektivní imunita, kdy se nemoc nešíří v populaci, vzniká v případě spalniček při proočkování 95 procent populace dvěma dávkami vakcíny. Česko ji naposledy splnilo v roce 2014. Někteří lidé očkování odmítají a část rodičů ho odkládá do vyššího věku dítěte.
Pak jsou tam další skutečnosti. Lidé dnes šíří informaci, že by se očkovali, kdyby se očkovalo jenom monovakcínou, nebyla by to kombinace ještě se zarděnkami a příušnicemi, protože si myslí, že ten systém je nevyzrálý a že je to může poškodit. To také zásadně není pravda.
Také se objevují informace, které vedou k tomu, že lidé odsouvají očkování do vyššího věku, protože tvrdí, že imunitní systém v jednom roce života, nebo v 15 měsících, kdy se začíná očkovat, je ještě nevyzrálý a že je potřeba to odsunout někam dál a pak se očkují třeba až před vstupem do školky. To znamená těch různých dezinformací je tady celá řada.
Vzpomínám si na video, které kolovalo na sociálních sítích, kde nějaký údajný odborník tvrdil, že není potřeba se očkovat a podstupovat to byť i minimální riziko zdravotních komplikací, protože jsou proočkovaní všichni okolo. Co si o tom myslíte?
Je to velmi sobecký přístup, protože ono to takto funguje, ale musíme si nechat ty, kteří mají nějaké kontraindikace, to znamená, nemohou být z objektivních důvodů proočkováni, aby v tom systému mohli být a neonemocněli, takže tento fenomén se snažíme použít na ně. Pokud je ten člověk normálně zdravý, tak není důvod, proč by se neočkoval, protože tím to riziko pokryje.
Jsou tady případy, že lidé se snaží nakazit spontánně, protože si myslí, že prodělání té nemoci je pro ně bezpečnější než očkování, což je naprostý nesmysl. Samozřejmě každá vakcína má svá rizika, můžou po ní být komplikace, někdy i závažné, ale to je naprosto raritní fenomén a určitě by tady nikdo nebyl schopen zatajit, že někdo umřel po očkování.
To znamená, to jsou příklady, které se nevyskytují. Když se nějaký vyskytl, tak to byla záležitost, která byla v časové souvislosti s očkováním, ale nebylo to způsobeno očkováním. Jsou tady případy úmrtí, ale ty jsou opravdu naprosto raritní. A když se někdo nechá nakazit sám spalničkami, nebo své dítě, tak si troufám říci, že ho staví do rizika jednoho promile, že to dítě může umřít. A to je riziko pro mě na prosto nepřijatelné.
Jak se podle vás dá proti těmto fake news bojovat?
Dá se bojovat tím, že zveřejňujete v nějakých zdrojích zprávy, které by měly být ověřené z vědeckých zdrojů. Na druhou stranu, dnes po těch mnoha skutečnostech si troufám říci, že je tady skupina lidí, která jim prostě věřit nebude. A priori řekne, že něco, co jde od státu, tak je zkorumpováno farmaceutickým průmyslem a ta zpráva je neobjektivní, a tvrdí svoji pravdu, že očkování je škodlivé a že bychom se očkovat neměli. Není jich naštěstí tolik, je to to jádro, dejme tomu, pěti, sedmi procentní v populaci. Ale bohužel už těch, kteří jsou váhající, je více a tam se to rozšiřuje třeba až na 15 procent populace.
Místo očkování nakažení
Vojtěch: Více případů spalniček je kvůli klesající proočkovanosti populace, musíme apelovat na lidi
Číst článek
Za nenaočkování dítěte je pokuta až 10 000 korun a už několik jich bylo uděleno. Není cestou, jak bojovat se spalničkami, pokutu zvýšit nebo jich rozdat více, důsledněji?
Nechceme chodit úplně cestou takovýchto opatření, která jsou velmi represivní, protože vzbuzují velmi významnou nevoli, ba co víc, může to vést k tomu, že se tady falešně bude vykazovat, že dotyčný jedinec byl očkován a ve své podstatě očkován nebyl.
Bohužel už jsme na takové případy narazili. Velice těžko se to prokazuje, protože tam, kde není žalobce, není soudce a v podstatě ten rodič nenahlásí lékaře, že se na tomhle podílel. To znamená, oni přijdou na očkování, on jim zapíše do očkovacího průkazu, že očkováni byli, ale vlastní látku neaplikuje. Máme určité podezření, že několik takových lékařů se v České republice vyskytuje.
Jakou část z nakažených tvoří cizinci? Můžete je nějakým způsobem kontrolovat?
Je nepochybně možné je kontrolovat. Jsou opatření, která by měla limitovat vstup infekčních onemocnění přes různé imigrační tábory a podobně. Ale u běžných pracovníků ze zahraničí je to velmi složité, protože pokud vezmeme běžného pracovníka, který sem dojíždí z Ukrajiny, tak je jasné, že když se tam nakazí, tak to ještě řadu dnů nepoznáme, protože nebude mít žádné příznaky, a už jako bezpříznakový může nakazit další osoby.
To znamená, tohle je věc, která je velmi složitě řešitelná. V podstatě se dá řešit jedině tak, že mateřská populace tady bude dostatečně proočkovaná a imunní. Jsou to v podstatě jednotky lidí, ale není jich zas tak málo. Dejme tomu, nemám úplně přesná data před sebou, několik desítek.