Tři jídla denně a dostatek bílkovin, doporučuje odborník na výživu. Jak překonat vlčí hlad?

Takzvaný intermitentní fasting neboli přerušované hladovění je dnes sice velmi populární, ale z dlouhodobého hlediska vede spíše k obezitě. Alespoň to tvrdí odborník na výživu Pavel Suchánek, podle kterého stačí, když budeme jíst třikrát denně, dodržovat pohybovou aktivitu a pravidelný přísun bílkovin. Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti stravování? A proč je pro organismus přínosný suchý únor?

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pavel Suchánek

Pavel Suchánek | Foto: Jan Bartoněk | Zdroj: Český rozhlas

Dá se překonat vlčí hlad?
Dá se překonat, pokud zabráníte výraznému poklesu kombinací bílkovin a sacharidů, to znamená ne čistě jenom sacharidy, jak jsou nějaké zákusky, sladkosti a ovoce, ale zkombinovat to například jogurtem s ovesnými vločkami, aby tam byla i složka bílkovina.

Přehrát

00:00 / 00:00

Bílkoviny jsou zásadní z hlediska rychlosti metabolismu, tvrdí Pavel Suchánek

Je možné zhubnout, aniž bychom se hýbali? Někdo říká, že při hubnutí pohyb dělá jen 20 procent úbytku váhy.
Dokonce i méně. Dlouhodobé výzkumy to jednoznačně potvrzují. Když budete sledovat vekou skupinu lidí, kteří zhubnou 12 kg, tak 11 kg zhubnou ti, co dodržovali dietu, a 12 kg ti, co dodržovali dietu a cvičili. To znamená, že pohybová aktivita z dlouhodobého hlediska dělá asi 10 procent, 90 procent dělá složení stravy.

Už dneska víme, že nadváha se nevycvičí, dá se pouze zlepšit kardiorespirační systém, zlepší se funkce srdce a cév.

Na druhou stranu pohybová aktivita uvolňuje endorfiny, klouby, zlepšuje funkci srdce a plic, je to obrovský sociální pozitivní element. Kdežto dieta vůbec – jste naštvaní, všichni jedí a vy nemůžete.

3:23

Jak vytvořit nepřilnavý povrch na litinovém nádobí? Je třeba ho ošetřit olejem a starat se o ně, říká vědec

Číst článek

Jak rozpohybuji metabolismus?
Za prvé dostatečným přísunem bílkovin, za druhé pravidelnější pohybovou aktivitou, která vůbec nemusí souviset s nějakým sportem, tělu je jedno, jestli hrabete listí, jdete na procházku nebo ryjete na záhonku.

A třetí věc je udržování pravidelnosti stravy, to znamená, že nedělám nárazovité výpadky v jídelníčku nebo nárazovité přejídání, ale snažím se udržovat pravidelný přísun energie pokud možno v nějakých časových intervalech.

Teď se hodně spekuluje, jestli pět jídel po třech hodinách denně...
To už je překonáno. Mluvíte-li o intermitentním fastingu, tak to je dneska velmi populární, ale bohužel z dlouhodobého hlediska se ukazuje, že to vede spíše k obezitě.

Dobře, tak co bude fungovat?
Jídlo po pěti hodinách třikrát denně s dostatečnou porcí bílkovin. A k tomu pravidelná pohybová aktivita, obden nebo dva dny kolem dvaceti minut intenzivní zátěže.

Přísun bílkovin na míru

Co je to dostatečné množství bílkovin?
To si člověk musí spočítat, případně dojít na měření tělesného složení a následně z toho vyjít. Protože můžeme použít různé rovnice, ale to není individualizované.

Hmotnost nevypovídá o tělesném složení, nevíte, kolik máte aktivní svalové hmoty a kolik máte pasivní. Vy to odhadujete, tím pádem se dostáváte do nesmyslných čísel v rámci doporučeného energetického příjmu. Je potřeba to změřit.

Filtrovaná káva zanechává největší uhlíkovou stopu, zjistili vědci

Číst článek

Jsou lidé, kteří nepijí alkohol, jenom třeba na Silvestra, cvičí několikrát týdně, ale stejně nehubnou?
To je přesně ten případ. Můžou jíst málo, můžou mít nedostatek bílkovin, špatné složení vzájemných poměrů mezi bílkovinami, sacharidy a tuky, a nedostatečný přísun energie, která roztáčí metabolismus. Bílkoviny jsou zásadní z hlediska rychlosti metabolismu. A pak tam můžou chybět třeba minerální látky, protože i ty odpovídají za metabolické pochody v rámci organismu.

Můžou za to, že nemůžeme zhubnout, naše geny?
Částečně ano. Dneska víme, že když budete mít 50 lidí se stejným jídelníčkem, tak dojdete k minimálně 50 různým výsledkům, od dvou ke 12 kilogramům poklesu. To znamená, že genetická dispozice tam může být. Otázka také je, co nás vede z hlediska prostředí, ve kterém vyrůstáme.

Jak nebýt otrokem jídla? A jak správně sestavit jídelníček? Poslechněte si celý rozhovor na začátku článku.

Patricie Strouhalová, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme