Je běžnou praxí, že lékaři využívají telemedicínu už teď?
Je relativně běžnou praxí, že užíváme elektronické prostředky. Nežijeme ve středověku. Ale je pravdou, že legislativní zakotvení očekáváme s velkým napětím, pozitivně. Pokud totiž není telemedicína v zákoně, tak na ni neplatí naše profesní pojistka. A tím pádem je řada činností, které se obáváme dělat právě kvůli možnému riziku, které z toho plyne.

Pojišťovny tedy neproplatí úkon, který lékař provádí na dálku?
Když byla covidová pandemie, tak se částečně telemedicína rozvíjela a pojišťovny to tehdy platily řekněme v nouzovém režimu. Měli jsme možnost si vyzkoušet, kde je to použitelné a kde to není použitelné. Ale popravdě, kdyby se v té době stala nějaká nepříjemná záležitost, tak by pořád platil ten problém s pojistkou.

Kde je konkrétně telemedicína použitelná? K čemu konkrétní ji používáte teď? A jak by se mohla v budoucnu ještě rozšířit?
Už začínáme komunikovat mezi sebou a samozřejmě i na dálku s pacienty. Ale hlavně je řada přístrojů, které jsou schopné nám poslat svá data přes internet, jako jsou kardiostimulátory, dechové přístroje, přístroje na monitoring spánku a podobně. Takže s tím už dneska relativně běžně pracujeme.

A znamenalo by zavádění telemedicíny ve větším rozsahu pro lékaře třeba i nové investice do vybavení?
Určitě ano, hodně ambulancí nemá třeba zabezpečený systém. Na druhou stranu je ale potřeba počítat s tím, že to má pouze částečné využití. Tím chci říct, že mohu komunikovat s pacientem, kterého znám, znám jeho anamnézu, znám výsledky jeho vyšetření. Je to třeba konzultace, která je mezi jednotlivými kontrolami a pomůže mi oddálit časté kontroly. Ale není to tak, že bych mohl komunikovat s každým, i neznámým člověkem a že by on mohl podlehnout pocitu, že tím nahrazuje návštěvu v ambulanci.

Jak je to s odpovědností lékařů? Nebojí se toho, že když pacienta fyzicky nevidí, nemuselo by to dopadnout úplně dobře? Nemusel by být pochopen?
Ano, tak jsem to myslel. Jsou samozřejmě situace, kdy relativně jednoduše můžete odhadnout, jestli se něco děje, nebo neděje, ale musíte toho pacienta aspoň trošku znát. Například když máte kompletní anamnézu, přístroje a podobně a pacient vám pouze sdělí vývoj své situace. Nebo třeba uděláte změnu léčby vysokého krevního tlaku a pacient vám sám nahlásí hodnoty krevního tlaku z přístroje, který s ním máte ocejchovaný, tak s tím můžete samozřejmě na dálku úplně v pohodě pracovat.

Když vám zavolá neznámý člověk a řekne vám, že má bolesti na hrudi, a chce po vás řešení, tak to byste byl blázen, kdybyste mu odpovědně odpovídal.

Petr Král, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít