Ani letos soud kauzu Diag Human definitivně nevyřešil. Příští rok ale bude klíčový
Ani po třiceti letech arbitráží a soudních sporů není kauza Diag Human stále u konce. Po poměrně striktním rozhodnutí arbitrů v roce 2022 o tom, že Česko má Diagu platit přes 15 miliard korun, se případ přesunul k londýnskému soudu. Soud po ročním tichu začal během letoška úřadovat a přinesl několik zásadních rozhodnutí. Úplně ale spor neukončil. Kauza se tak přeleje do příštího roku. Vývoj detailně sledoval investigativní tým Radiožurnálu.
Rok 2024 bude ve více než třicetileté historii kauzy Diag Human patřit k těm zásadnějším milníkům. Uplynulých dvanáct měsíců se Česká republika s pomocí mezinárodní advokátní kanceláře snažila zvrátit rozhodnutí, podle kterého má ze státního rozpočtu vyplatit přinejmenším 15,5 miliardy korun. Zavázalo ji k tomu rozhodnutí mezinárodních arbitrů v roce 2022.
Investigativní tým Radiožurnálu letos sledoval tvrdý boj o miliardy korun, které po Česku vymáhá firma Diag Human
Podle nich se stát od 90. let několikrát dopustil křivdy na česko-švýcarském podnikateli Josefu Šťávovi a jeho firmě Diag Human a má mu platit náhradu škody za porušení Česko-švýcarské dohody o ochraně investic.
Český stát se proti nálezu arbitrů brání u obchodního soudu v Londýně už od roku 2022. Po roční přípravě začal soud letos přinášet první rozhodnutí.
A hned v březnu obchodní soud zamíchal v táhlém sporu kartami. Mezinárodnímu arbitrážnímu tribunálu vrátil k posouzení otázku, jestli má podnikatel Šťáva a jeho firma Diag Human nárok na celou sumu odškodného, nebo pouze na 70 procent.
Arbitři se totiž podle soudce Davida Foxtona před dvěma lety nevypořádali s otázkou, zda by částka, kterou má republika firmě zaplatit, neměla být snížena. Tím totiž už dříve argumentovalo i ministerstvo financí. Poukazovalo na to, že do výše škody je započítaná i pohledávka, kterou ale dříve Diag údajně převedl na svého bývalého advokáta Jiřího Oršulu. Na tyto peníze by tak firma nemusela mít nárok.
Česko zatím firmě Diag Human miliardy platit nebude. Londýnský soud umožnil státu odvolání
Číst článek
Starý neznámý
Část takzvané Oršulovy pohledávky v minulosti získala švýcarská firma Towit Machinery Trading. Towit svůj nárok zkusil uplatnit už v roce 2009 v rámci arbitráže, která běžela v Česku a to za dost zvláštních okolností.
Jeden z tehdejších rozhodců, Petr Kužel, Towitu a jedné offshorové firmě samostatným rozhodnutím dovolil do arbitráže vstoupit. Mimochodem, Kužel byl žákem dalšího rozhodce Milana Kindla, který byl zároveň jeden z hlavních aktérů nechvalné známé kauzy kolem plzeňských práv. Chování obou těchto rozhodců se později stalo jedním z klíčových důvodů, proč mezinárodní tribunál přiřkl Diagu zmíněných téměř 16 miliard korun.
Towit byl nicméně z české arbitráže nakonec vyřazen. O slovo se ale přihlásil znovu letos, kdy se obrátil na ministerstvo financí s takzvaným notice of dispute, tedy oznámení o sporu. Jde o první krok na cestě k rozjetí mezinárodní arbitráže. Po Česku požaduje firma spolu se dvěma švýcarskými občany zhruba čtyři miliardy korun.
Herkulovský boj
Zatímco otázku o případném rozdělení peněz londýnský soud v březnu připustil, další námitky Česka zamítl. A v podobném gardu rozhodoval i v dalších měsících, kdy dával za pravdu argumentům Diagu. Poslední zamítavé rozhodnutí k českým námitkám vynesl soudce Foxton v srpnu.
Kauza Diag Human pokračuje. Britský soud zamítl další odvolání českého státu
Číst článek
V rozsudku zároveň Foxton zmínil, jak tvrdá právní bitva se v uplynulých měsících odehrála: „Rád bych uzavřel tento rozsudek poděkováním oběma právním týmům za jejich herkulovské úsilí v tomto velmi tvrdě vybojovaném sporu. Soud těžil z důkladně vyrešeršované, chytře koncipované a vysoce kvalifikované práce advokátů na obou stranách, která plně odpovídala zájmům protagonistů.“
České ministerstvo financí ale se zamítnutím svých námitek nesouhlasilo a podalo žádost o odvolání. A letos v říjnu mu soud částečně vyhověl.
„Česká republika při jednání u obchodního soudu v Londýně uplatnila dva odvolací důvody, přičemž soud projednání jednoho z nich před odvolacím soudem připustil,“ popsal tehdy Radiožurnálu mluvčí ministerstva financí Petr Habáň.
„Očekává se, že toto odvolání bude projednáno odvolacím soudem v únoru 2025,“ doplnil.
Podle advokáta Jana Kalvody, který zastupuje firmu Diag Human, připustil soud k projednání právní otázku o tom, jestli podnikatel Josef Šťáva skutečně v minulosti firmu Diag Human ovládal.
„Tato otázka byla povolena, ale omezena v tom smyslu, že žádné nové dokumenty a tvrzení nejsou přípustné,“ řekl Kalvoda Radiožurnálu. Odvolací soud tak bude pracovat s tím, co obě strany doposud předložily.
Firma Towit a dva Švýcaři chtějí po Česku čtyři miliardy. Nárok vychází z kauzy Diag Human
Číst článek
Jen o zhruba měsíc později by se zároveň měl sejít i arbitrážní tribunál, který projedná vrácenou otázku o tom, na kolik procent z miliardového odškodného má Diag nárok. První měsíce příštího roku tak budou pro vývoj kauzy i potenciální dopad na státní rozpočet klíčové.
Nekonečný příběh
Samotná kauza Diag Human sahá do počátku 90. let minulého století, kdy chtěl Šťáva rozjet byznys s krevní plazmou. Varovný dopis tehdejšího ministra zdravotnictví Šťávovým zahraničním partnerům před podnikatelem a jeho společností ale celý projekt ukončil dřív, než stihnul pořádně začít.
Šťáva se od té doby s Českem soudí. Nález mezinárodních arbitrů z roku 2022 navíc detailně popisuje to, jak stát v průběhu sporu zneužíval svou moc ve snaze Šťávu a jeho firmu porazit. O zneužívání tajných služeb, policie, ale i nedůvěryhodných tuzemských rozhodců psal Radiožurnál už dříve.
