Zdanění korunových dluhopisů: vláda poslala do sněmovny návrh, který míří i na Babiše
Do Poslanecké sněmovny dorazil návrh na zdanění výnosů z korunových dluhopisů. Vláda ho bez povšimnutí schválila ke konci května. Kabinet v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – který sám na těchto cenných papírech ročně inkasuje 90 milionů korun, aniž by je musel danit – návrh přilepil k tzv. sazbovému balíčku ministerstva financí. Změna je plošná, a pokud projde, dopadne na držitele korunových dluhopisů v objemu desítek miliard korun.
„Balíček zákonů také (…) upravuje režim zdanění úrokových příjmů plynoucích z tzv. korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013,“ napsal po posledním květnovém jednání vlády mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec bez dalších podrobností v tiskové zprávě.
Prověrky korunových dluhopisů nejsou po dvou letech ani v polovině. ‚Dokončit to musíme,‘ říká Richterová
Číst článek
Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou (za ANO) se chystalo úrokové příjmy z těchto daňově výhodných dluhopisů zdanit bezmála rok, s prosazením však čekalo na příhodnou chvíli. Tou mělo být právě schvalování tzv. sazbového balíčku. Mezi změny v oblasti daní platné od příštího roku se ovšem nové opatření dostalo až v poslední moment. Do dokumentu se tak úprava musela zapracovat až dodatečně.
„V rámci projednání materiálu vládou vláda rozhodla o tom, že do materiálu budou doplněna další čtyři témata včetně tématu zdanění korunových dluhopisů, materiál musel být v tomto duchu dopracován,“ popsala serveru iROZHLAS.cz Anna Fuksová z tiskového oddělení resortu.
Stamiliony do rozpočtu
Nejde přitom o novinku. Návrh na zdanění výnosů z korunových dluhopisů předložil před dvěma lety coby ministr financí nynější premiér Andrej Babiš. Tehdy ale opatření mířilo pouze na dluhopisy, které od svých firem nakoupili jejich majitelé. Přestože návrh schválila vláda, sněmovnou kvůli parlamentním volbám projít už nestihl.
Nynější návrh ministerstva financí je obecnějšího rázu – míří na všechny držitele korunových dluhopisů bez rozdílu. Jejich výhoda spočívá v tom, že daň z výnosů se zaokrouhluje dolů. V případě dluhopisu v nominální hodnotě jedné koruny je tak vždy nulová. Nově by se měla zaokrouhlovat až celková částka daně ze všech příjmů od jednoho emitenta.
V materiálu, který nyní přišel do sněmovny, ministerstvo financí toto opatření označuje za „úpravu nekoncepčního zdanění“. Do státní kasy by tak podle propočtu ministerstva měly nově přitéct stamiliony korun ročně.
„Odhadovaný pozitivní dopad na dani z příjmů fyzických osob na úrovni veřejných rozpočtů je v prvních letech v řádu nízkých stamilionů korun ročně. Postupem času, tedy se splatností dluhopisů, bude klesat,“ popsala pro server iROZHLAS.cz Anna Fuksová z tiskového odboru resortu.
Dluhopisy za miliardy
Korunové dluhopisy do konce roku 2012 vydaly stovky firem v celkovém objemu 121 miliard korun, jak vyplývá z jejich evidence. Jde o více než 400 emisí. Bezmála polovina z nich je však už po splatnosti.
V oběhu budou v příštím roce, kdy změna začne platit, podle dostupných údajů dluhopisy za 67 miliard korun. Některé jsou splatné až v roce 2062. Ministerstvo financí už dříve serveru iROZHLAS.cz sdělilo, že jde především o to, odstranit „selektivní a nesystémovou“ daňovou výjimku.
Obcházení daní?
Opozice je vůči návrhu zatím rozpolcená. Třeba pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík opatření vítá, podle něj je současný stav obcházením daní. „To, že se umožnila cesta, jak unikat placení daní přes korunové dluhopisy, byla chyba. Takže pokud se tomu podaří do budoucna zamezit, tak toto konkrétní opatření podpoříme,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
Prověrky dluhopisů
Před dvěma lety se v souvislosti s kauzou rozběhly také prověrky korunových dluhopisů ze strany finanční správy. Ty však nejsou ještě ani v polovině, úřadům zbývá kvůli možnému krácení daně zkontrolovat tisíce položek. Ředitelka finanční správy Tatjana Richterová ale chce podle svých slov plošné prověrky, které zdědila po svém předchůdci Martinu Janečkovi, dokončit.
Stejně tak mluví také poslanec Jan Hrnčíř z SPD: „Korunové dluhopisy neměly být vůbec připuštěny jako nástroj k vyhnutí se daňové povinnosti. Je třeba mít rovné podmínky pro všechny. Úpravu podpoříme.“
Podle šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska je ale řešení nespravedlivé. „Kdyby byly daněné, úroky by byly vyšší. Stanovovaly se tak, aby šlo o přiměřeně zajímavý produkt pro občany. Dodatečné danění není fér,“ řekl Kalousek s tím, že návrh tak v dolní komoře jeho strana nepodpoří.
Průkopníkem ve vydávání korunových dluhopisů byl totiž původně český stát, konkrétně ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska. V letech 2011 a 2012 jich vydalo za 67 miliard korun.
Poslední státní dluhopisy byly ale podle resortu splaceny 12. června 2019, tedy minulý týden. „Výnos všech ostatních státních dluhopisů v oběhu je již dnes daněn srážkovou daní a navrhovaná úprava na to nebude mít vliv,“ doplnila Fuksová z tiskového odboru.
Podobného názoru je i předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Podle něj měla vláda zasáhnout pouze v případech, kde existuje podezření z krácení daně. „Pokud někdo, tak jako pan premiér, nakoupil dluhopisy firmy za peníze, které předtím z této firmy vyvedl, je to krácení daně a finanční správa musí zakročit. Mrzí mě, že vláda neumí řešit podstatu problému, místo toho změní podmínky i těm, kteří zcela legálně investují,“ reagoval na dotaz v SMS zprávě.
Jasno zatím nemá například předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá z KSČM, od vládní koalice si podle svých slov vyžádá další informace. „Necháme balíček projít prvním čtením, určitě ale o tom budeme diskutovat. Chceme vidět čísla, analýzy, chceme vědět, co k tomu ministerstvo vedlo,“ popsala poslankyně.
Požaduje také svolání sněmovního podvýboru pro daně, cla a loterie, kde by se dílčí záležitosti z tzv. sazbového balíčku měly projednat. „Potom na našem klubu probereme náš přístup k některým dílčím otázkám,“ doplnila Vostrá.
Kontrolní úřad: Finanční správa se korunovými dluhopisy zabývala pozdě, případy už byly promlčené
Číst článek
Babišova aféra
Zájem o korunové dluhopisy odstartovala kauza současného premiéra Babiše, kterého to stálo místo v tehdejší vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Sám totiž od společnosti Agrofert, kterou v roce 2017 vložil do svěřenského fondu, nakoupil v letech 2013 a 2014 korunové dluhopisy s platností do roku 2022 za celkem 1,5 miliardy korun.
Pokud by návrh prošel, z výnosů ve výši 90 milionů korun by v následujících letech platil daň 13,5 milionu. Předseda vlády na aktuální dotazy serveru iROZHLAS.cz zaslané prostřednictvím SMS zprávy nereagoval. Dlouhodobě však jakékoli pochybení odmítá.
Na Agrofert kvůli možnému krácení daně mířily ohledně korunových dluhopisů i trestní oznámení. Firmy, které dluhopisy vydaly, si navíc náklady na úroky odečítají od základu daně. Snižují tak i vlastní výslednou daň. Policie však podněty, jak zjistil server iROZHLAS.cz, v srpnu odložila.
