Bezpečnostní rada státu i o polní nemocnici
Bezpečnostní rada státu dnes bude jednat o možnosti vyslání české vojenské polní nemocnice do případné mezinárodní operace po ukončení války v Iráku. V případě, že o ni spojenci požádají, mohla by působit v rámci humanitární mise. Zdravotnická jednotka, tentokrát pod označením 7. polní nemocnice, by měla necelých 150 lidí.
Podle plukovníka Jindřicha Sitty, který velel polní nemocnici při akcích v Albánii, Turecku a Afghánistánu je jednotka na případné nasazení připravena: "Polní nemocnice se v podstatě buduje tři až čtyři roky. Záměrně jsme vybírali složitější mise, aby na tuto situaci připravena byla. Uvědomovali jsme si, že po vstupu do NATO nás takovýto úkol potkat může. Jsem přesvědčen, že po odborné i technické stránce je dne na velmi vysoké úrovni a zvládne to."
O vyslání nemocnice by mohla na základě jakéhokoli mandátu rozhodnout vláda. Bez souhlasu Parlamentu může kabinet poslat české vojáky do zahraničí na 61 dní. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka je ale ve hře možností víc. Tvrdík přitom považuje v případě vyslání dalších českých vojáků za důležitou shodu napříč celým politickým spektrem.
"Máme zájem na tom, aby civilní obyvatelstvo mělo co nejmenší ztráty, aby lidé co nejméně trpěli," prohlásil ministr obrany Jaroslav Tvrdík s tím, že ale nejsme součástí protiirácké útočné operace. Kdy přesně by mohla být nemocnice nasazena, to je podle Tvrdíka ve hvězdách. "To je pro mě stejné, jako kdybych měl odhadnout, kdy konflikt skončí," konstatoval koncem minulého týdne.
Vojsko ale na financování další zahraniční mise nemá peníze. Podle šéfa obrany Tvrdíka bychom proto mohli nabídnout jen personál a zařízení nemocnice. Na financování by se také mohl podílet některý z partnerských států.
Ministerstvo obrany také vyčlení 15 miliónů korun na pomoc iráckým civilistům. Naši protichemickou jednotku by tak v nejbližší době mohli rozšířit speciální pracovníci z Center pro podporu a obnovu civilního obyvatelstva, která v rámci naší armády pomáhají oblastem poničeným válkou a mají za sebou úspěchy třeba v Bosně a Hercegovině. Na obnově oblasti se budou v dalších letech zřejmě podílet i české firmy.
