Co s brněnskou spalovnou? Zelení ji chtějí rozšířit, ODS kontruje ‚popelnicí Česka‘
O rozšíření brněnské spalovny odpadu není ani po úterní schůzi zastupitelů jasno. Politici, kteří o investici za 4,6 miliardy korun přes tři hodiny velmi vášnivě debatovali, rozhodli pouze o tom, že klíčové hlasování odloží na příští týden. Většina radních chce na mimořádné schůzi ve středu zakázku zrušit, což je podle opozice, ale i části koalice špatný nápad.
Zkomplikovat to může situaci dalším městům a krajům, které předpokládaly, že do spalovny budou vozit odpad ze skládek, které mají být po roce 2030 zakázané. Brňané by z toho zároveň měli levné teplo. Vládnoucí ODS se ale odkazuje na ekologická rizika, která naopak hlasitě rozporují opoziční Zelení.
V areálu městské odpadové firmy SAKO v Jedovnické ulici na jihovýchodě Brna fungují dva kotle pro spalování odpadu, ze kterých se vyrábí teplo a elektřina. Ročně spálí 240 000 tun energeticky využitelného odpadu, z čehož má podnik zisky, stejně jako z návozu odpadu ze skládek. Třetí kotel, který má zaplnit prázdné místo v celém komplexu, má zvýšit kapacitu spalovny na víc než 350 tisíc tun.
V Brně se ročně využije až 100 tisíc tun využitelného odpadu, dalších 100 tisíc tun můžou podle magistrátu dokrýt další města jižní Moravy. Vedení Brna v čele s ODS teď má pochyby o tom, že by spalovna sehnala materiál pro všechny tři kotle dohromady.
Pocházet by musel z okolních regionů, tedy z Olomouckého a Zlínského kraje nebo z Vysočiny, s čímž některé samosprávy počítají.
„My teď do spalovny v Brně dovážíme sedm tisíc tun ročně a nevíme, zda budeme mít kam v budoucnu odpad odvážet,“ řekl třeba starosta Svitav David Šimek z KDU-ČSL.
Právě svoz odpadu zpoza hranic Jihomoravského kraje se brněnský politikům nelíbí. „Ten projekt, který spočívá v tom, že by se sem navážel odpad z jiných částí České republiky, není pro Brňany prospěšný. Ti, kteří měli zájem u nás spalovat odpad, si budou muset udělat nějaké jiné rozhodnutí,“ podotkla brněnská primátorka Markéta Vaňková z ODS.
Nejen Brno a jižní Morava
Je to jedna z mnoha problematických otázek kolem celé investice za 4,6 miliardy korun, na kterou už je vybraná firma, která navíc požaduje, aby do 31. října byla po několika měsících čekání podepsaná smlouva a dílo mohlo začít.
2:30
Za Českým Krumlovem má vyrůst spalovna odpadu. Místním se to nelíbí, ani když jim to zlevní energie
Číst článek
„Mě rozhodnutí města Brna zaskočilo, protože to je stavba, která se připravovala roky a bude mít dopad nejen na Brno, ale na celou Moravu, zejména pro Olomoucký kraj, který má dlouhodobě připravované smlouvy na odběr a likvidaci odpadu v Brně, a taky pro část kraje Vysočina, který na tom má postavený svůj plán odpadového hospodářství. Bude to teď problematický bod o dalším jednání, co s odpady dál,“ míní jihomoravská poslankyně a předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí Jana Krutáková z hnutí STAN.
Naráží na to, že v roce 2030 má v Česku skončit skládkování využitelného odpadu. „Projekt se připravoval skoro osm let, věci jsou domluvené. A je logické, že s tímto projektem municipality a kraje počítaly. Teď je to blesk z čistého nebe,“ prohlásil ministr životního prostředí a koaliční zastupitel Brna Petr Hladík z KDU-ČSL.
Právě on pomáhal projekt v minulých letech připravovat, tehdy ještě jako náměstek primátorky. Lidovci teď proto kvůli kotli stojí uvnitř koalice v opozici. Nesouhlasí s tvrzeními, která vládnoucí ODS čerpá z analýzy kladů a záporů nového kotle.
‚Brno: popelnice Česka‘
Náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS) teď mluví o Brnu jako o možné budoucí popelnici Česka a nepřeje si, aby do městské spalovny jezdil odpad odjinud. Podle analýzy, kterou s kolegy zadal zpracovat, by to znamenalo 93 nákladních aut denně.
Pro srovnání: z poslední ročenky dopravy Brněnských komunikací vyplývá, že každý rok se v Brně zvýší počet osobních aut o asi 10 tisíc. Opozice kontruje, že odpad by do areálu SAKO ale mohl jezdit po železnici, pokud se obnoví provoz na tamní vlečce, o čemž se také dlouhodobě mluví, jenže to je podle ODS problematičtější kvůli nedostatečným kapacitám na trati.
2:13
Investoři vs. občané. Obce na Prostějovsku peticemi bojují proti plánu výstavby odpadového centra
Číst článek
A Kerndl přidává další zápory. „Evropská legislativa se na spalování odpadu začíná dívat jinou optikou. Máme se soustředit na to, ať odpady nevznikají. Ať třeba obaly neskončí na skládce, ani v kotli, ale ať je možné je recyklovat. Evropská unie jasně říká, jak se máme dívat na odpad. A to jako na surovinu, kterou je potřeba recyklovat, a ne tak, že by měla vyletět komínem. Svět se prostě mění, taková je doba,“ vysvětluje primátorčin náměstek, proč ODS letos změnila názor a kotel, který několik let předtím podporovali, najednou nechtějí a dotaci ve výši 2,8 miliardy korun zamýšlí vrátit.
Dodává taky, že na spalování odpadu se v Evropě zřejmě budou vztahovat emisní povolenky jako třeba na zemní plyn, který nyní vytápí většinu Brna. A tedy že by očekávaný zisk třetího kotle v hodnotě asi 408 milionů po dobu jeho životnosti nemusel být tak velký.
ODS zároveň namítá, že další škodliviny bude produkovat samotné spalování odpadu, že tím město na svém území nesníží produkci oxidu uhličitého, jak se zavázalo, a že by se město mělo zaměřit na podporu jiného projektu, který Brňanům zajistí teplo nezávislé na zemním plynu.
Myslí tím horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany za desítky miliard korun, o kterém městské teplárny vyjednávají s energetickou firmou ČEZ. „Znáte ten příměr s vrabcem v hrsti a holubem na střeše? Tak toto je příměr těch dvou projektů,“ srovnal investice do spalovny a horkovodu ministr Hladík. Primátorka Vaňková naopak kontrovala, že příprava projektu horkovodu je na dobré cestě a postupuje kupředu.
Zelení pro spalovnu
Opozice Zelených a Žít Brno v tomto souhlasí s koaličními lidovci. „Třetí kotel zvýší energetickou soběstačnost Brna a nezávislost na plynu. Teplo z odpadu navíc snižuje odhadem o deset procent cenu tepla pro Brňany. Pokud se stavět nebude, tak se promrhá asi 80 milionů korun, které se využily na předchozí zpracované analýzy a dokumenty na přípravu projektu. Zároveň vznikne společnosti SAKO škoda nejméně ve výši těch 408 milionů korun, což měl být zisk. A SAKO bude navíc muset stejně zhruba za deset let investovat do modernizace těch stávajících kotlů z roku 2010,“ kritizuje opoziční zastupitelka Jana Drápalová ze Zelených.
Experti teď zjišťují, jak na tom kotle jsou a kolik bude stát jejich obnova po skončení životnosti. Podle Kerndla se v roce 2018 mluvilo o zhruba dvou miliardách korun.
Drápalová uvažuje, že Brno může s pomocí dotací postavit třetí kotel a v případě nutnosti jeden starý později odstavit a používat pouze dva, ale podle Kerndla může projekt efektivně fungovat jen se všemi třemi kotli zároveň.
O tom, jestli stavbu kotle podpořit, anebo ne, zřejmě nemají jasno ani někteří členové koalice mimo řady rebelujících lidovců. Zastupitelé tak nakonec po dlouhé debatě rozhodli, že se k verdiktu vrátí příští středu na mimořádné schůzi. Schválili sérii dalších otázek, na které chtějí znát od expertů odpověď. A koupili si tak čas na to si složitou problematiku trochu víc nastudovat.
„Teprve včera (v pondělí den před řádnou schůzí zastupitelstva, pozn. red.) nám totiž koalice představila narychlo zpracovanou analýzu rizik realizace projektu a následně poslala 700 stran k prostudování do rána. Za takových podmínek nemohl žádný zastupitel o projektu hlasovat informovaně a nebylo tedy možné svědomitě vykonat funkci zastupitele v zájmu občanů města Brna,“ přiblížil okolnosti hlasování pirátský zastupitel Marek Lahoda.
Analýza proti analýze
Ministr životního prostředí nicméně považuje novou analýzu, kterou zastupitelé dostali na poslední chvíli do rukou, za nedokonalou.
Brněnská primátorka podle policie využila bílé koně, aby získala velký byt od města
Číst článek
„Muselo stát obrovské množství úsilí popsat tři sta papírů a vyvodit úplně opačné závěry, než ze všech předchozích studií, které si město nechalo zpracovat,“ poznamenal Hladík s tím, že vůbec neví, proč u jeho kolegů z Rady města Brna došlo k názorové otočce a zpochybňují i vydané kladné stanovisko EIA, které posuzovalo vliv stavby na životní prostředí.
Vysvětlení nemá ani bývalý primátor Petr Vokřál zvolený za ANO, který se předtím, než šel do politiky, pohyboval na vrcholných pozicích v odpadovém byznysu.
„Rozhodnutí ten projekt zastavit považuji za vůbec nejhorší, které si lze představit. Je to naprostý nesmysl. Skládky se uzavřou a jenom tříděním to nezachráníme. Komíny spalovny teď mají velmi dobré čištění, není to žádné ekologické riziko. A pokud z toho komína něco odejde, tak pryč z Brna. Odpad je ve městě nejlevnější zdroj tepelné energie, levnější než dřevní štěpka, na kterou město staví kotel, a na to jsem velmi zvědavý, jak to dopadne. Nevidím jediný důvod, který by hovořil pro to, aby se ten projekt ve spalovně zastavil, navíc když už na to je dotace. To nemohl vymyslet někdo při smyslech. Já ten motiv vůbec nechápu,“ podivil se bývalý politik.
Je v pozadí vydírání?
Co přesně stojí za tím, že brněnští radní po několika letech příprav velké investice najednou otočili, nikdo přesně neví anebo neříká. Opozice spekuluje o soukromých zájmech odpadových nebo energetických firem, kteří by mohli mít za cíl ovládnout městské teplárny či spalovnu, o čemž se před lety některé společnosti pokoušely vyjednávat.
„Toho bohdá nebude, dokud já tu budu sedět, aby se naplnila premisa, že se všechno dělá, aby se to tu někomu prodalo,“ vyloučil to rázně Kerndl.
2:26
Univerzitní kino Scala mělo oslavit desátou sezonu od znovuotevření. Místo toho mu ale hrozí zánik
Číst článek
Jiní členové opozice mluví také o tom, zda nejde o výsledek údajného vydírání primátorky a jejího náměstka kvůli fotce s bílým práškem, což uvedla MF Dnes. Oba politici na dotazy Českého rozhlasu opakovaně řekli, že je nikdo nevydíral.
Dodali ale, že názor na zakázku začali přehodnocovat ve chvíli, kdy se o ni přihlásila jen jedna firma, která nabídla cenu 4,6 miliardy korun, přitom odhadované náklady byly 2,3 miliardy a kolem tendru kroužily čtyři společnosti, nabídku ale podala jen jediná.
ODS tvrdí, že se jim to zdálo podezřelé. Zakázky firmy SAKO jsou navíc v hledáčku policie – jak zástupci firmy Českému rozhlasu potvrdili, detektivové si tam přišli letos v červenci pro některé dokumenty. Čeho se týkaly, to neupřesnili.
Kriminalisté se nicméně zabývají činností obviněného podnikatele Milana Konečného a jeho firmy Via Consult, která právě pro SAKO administrovala některé zakázky, jak popsal server Neovlivni.cz. Zda to spolu souvisí, není zřejmé.
Současné vedení města ani nechce zakázku zrušit a vysoutěžit znovu. ODS je přesvědčená, že stavět třetí kotel je špatný nápad, i za tu cenu, že to zřejmě zkomplikuje situaci v jiných městech. S výstavbou kotle počítaly i některé soukromé odpadové firmy.
„Společnost FCC s rozšířením spalovny v Brně počítala. Nicméně pokud k tomuto kroku nedojde, situaci se přizpůsobíme. Stejně jako plánovanému zákazu skládkování od roku 2030,“ potvrdila mluvčí firmy FCC Kristina Jakubcová.
Naopak třeba firma AVE tvrdí, že rozhodnutí o rozšíření brněnské spalovny jejich činnost nijak neovlivňuje, i když tam vozí většinu komunálního odpadu z regionu.
„Naše plány počítají s ještě větším využitím a podporou recyklace odpadů,“ uvedla mluvčí AVE Pavla Ivácková.
Spalovna může roztmelit koalici
Rozhodnutí o rozšíření spalovny má podle primátorky Vaňkové finálně padnout příští týden ve středu. Verdikt možná bude mít vliv i na podobu brněnské koalice. „To je správný dotaz, ale asi jej nechme na zvážení až po tomto hlasování,“ odpověděl Hladík na to, jaká bude pozice lidovců v koalici v případě, že ostatní strany z ODS, ANO, TOP 09 a ČSSD výstavbu kotle zastaví.
I bez KDU-ČSL nicméně bude mít koalice většinu. A primátorka Vaňková i její náměstek Kerndl z ODS říkají, že teď nemají žádné signály, že by k rozpadu koalice mělo něco vést.
