Redefinice znásilnění, ratifikace Istanbulské úmluvy. Jaké kroky chystá vláda v oblasti genderového násilí?
Odstranit nedostatky v právní ochraně obětí domácího a sexuálního násilí a naplnit mezinárodní závazky včetně ratifikace Istanbulské úmluvy. To jsou priority v oblasti prevence a potírání gendrového násilí podle zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové. Představila je v prosinci na zasedání Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách. Co bude vláda podnikat v tomto směru a jak se jí daří plnit plány a strategie?
Legislativní změnu znásilnění založenou na absenci souhlasu je jedno z doporučení, které přijala Rada vlády pro rovnost žen a mužů v září (Rada), která je stálým poradním orgánem vlády. Druhé usnesení, které doporučuje legislativní změny, se týká jednotící právní definice domácího násilí.
To se totiž v Česku dotýká 14 různých zákonů, které vznikaly v jiných letech bez vzájemné provázanosti a jednotné koncepce.
25:45
Advokát: Istanbulská úmluva neohrožuje tradiční rodinu, pokud za tradici nepovažujeme domácí násilí
Číst článek
Návrh právních změn domácího násilí má být podle Rady předložen vládě do 30. června 2023. Nová definice by mělo vycházet z Istanbulské úmluvy, doporučení počítá s jejím doplněním po vzoru Skotska se zahrnutím nátlaku, izolace a dalších jevů.
Samotnou Istanbulskou úmluvu, dokument Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, podepsalo Česko v roce 2016.
K jeho platnosti je však třeba ratifikace – schválení oběma komorami parlamentu a podpis prezidenta. A právě to Česko doposud neudělalo.
Termín projednání návrhu ratifikace je nyní stanovený na únor 2023. Ministerstvo dříve požádalo o jeho odklad, jako důvod uvedlo potřebu většího prostoru pro politickou diskuzi.
Souhlas s pohlavním stykem
Kdo na jiném bez jeho souhlasu vykoná pohlavní styk, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let. I tak může vypadat budoucí definice znásilnění v trestním zákoníku.
Už v polovině ledna má na půdě Poslanecké sněmovny proběhnout seminář, který bude reflektovat zkušenosti zemí, které už konsensuální definici znásilnění mají.
V příštím roce by mohl fungovat registr sexuálních delikventů. Má jim zabránit v práci s dětmi
Číst článek
Na rozdíl od současného českého vymezení se zakládá na souhlasu se sexem, namísto použití násilí, pohrůžky násilí, pohrůžky jiné těžké újmy nebo zneužití bezbrannosti.
O legislativní změně znásilnění ale probíhají diskuse už delší dobu, dřívější postoj ministerstva spravedlnosti k redefinici byl spíše zdrženlivý.
„Redefinici trestného činu znásilnění v současnosti nepovažujeme za nástroj, který by měl potenciál faktické postavení oběti tohoto trestného činu zlepšit,“ řekl médiím v dubnu 2022 na sněmovním semináři Ondřej Lebl z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti.
„Stávající definice ve spojení s judikaturou už všechny potřebné situace zahrnuje,“ dodal.
Podle názoru Nejvyššího soudu totiž není třeba fyzický odpor, postačí, že pachateli musela být zjevná nevole poškozené osoby s jeho jednáním.
Tlak na změnu definice znásilnění ale přichází i z Evropské unie, návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o potírání násilí na ženách a domácího násilí požaduje, aby byl nekonsensuální pohlavní styk považovaný za trestný čin.
Sociální služby pro oběti
Hlavní výzvu pro vládu představují specializované sociální služby pro oběti domácího a genderově podmíněného násilí a jejich děti. Vyplynulo to ze Zprávy za rok 2021 o plnění Akčního plánu, strategického dokumentu vlády v oblasti prevence domácího a genderově podmíněného násilí v Česku na léta 2019–2022
2:55
25. listopad – Mezinárodní den boje proti násilí na ženách. Jaké jevy k agresivitě přispívají?
Číst článek
„I proto je zajištění dostupnosti služeb pro oběti jednou z našich priorit pro příští období, na kterou zaměříme v rámci přípravy dalšího Akčního plánu. Důležitou změnu by v tomto ohledu měla přinést i novela zákona o sociálních službách ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí," reagoval Radan Šafařík, ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR, na vyhodnocení plnění Akčního plánu.
Hlavně půjde o utajené azylové domy, kterých je v Česku dlouhodobý nedostatek, krizová lůžka či podporu zřízení dětských advokačních center.
Akční plán obsahoval celkem 61 úkolů s termínem plnění v roce 2021, z toho bylo splněno 23 a částečně dokončeno dalších 17.
Strategie do roku 2030
Vláda si do roku 2030 vytyčila tři strategické cíle v oblasti Bezpečnosti, týkající se rovnosti žen a mužů: zefektivnění prevence genderově podmíněného a domácího násilí, zlepšení přístupu jeho obětem k pomoci a systémové řešení tohoto násilí.
Plnění strategie za rok 2021 vláda poprvé projednala v listopadu 2022. Ve všech třech strategických cílech se množství nesplněných opatření pohybovalo okolo 50 procent. Nejméně bylo splněno v oblasti prevence, a to 42 procent opatření, nejvíce 54 procent v systémovém zabezpečení.
Vyhodnocení akčního programu a strategie za loňský rok se uskuteční až v roce 2023.
