‚Užívají cokoliv, co se jim povede sehnat.‘ V Česku došly drogy, narkomani obtížně shánějí náhradu
V Česku došly drogy a jejich cena strmě stoupla, u pervitinu až o třetinu, potvrdil Radiožurnálu ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych, podle kterého se někteří drogoví dealeři dokonce dočasně pustili i do prodeje desinfekčních prostředků a ochranných pomůcek. Nedostatek drog dopadá především na problémové uživatele pervitinu, kterých je v Česku kolem 35 tisíc.
„Cena kilogramu pervitinu mezi velkoobchodníky se pohybuje kolem 700 tisíc korun, to je o 200 tisíc víc než před epidemií,“ říká dlouholetý šéf protidrogové centrály Jakub Frydrych. I v nouzovém stavu jeho lidé stále mapují situaci a pokračují v rozdělaných akcích.
Závislost není problém vůle. Podmíněné reflexy se obrací proti nám, vysvětluje adiktolog Kuda
Číst článek
Pervitin se sice vaří v Česku, i tak ho je ale málo. Uzavřené hranice totiž zastavily dovoz prekursorů, tedy léků s obsahem pseudoefedrinu, ze kterých se pervitin připravuje. „Kolegové v polském příhraničí při rutinních kontrolách evidují zvýšený tlak na dovoz těchto léčiv,“ říká Frydrych.
Protidrogová centrála mezitím zaznamenala několik kuriózních případů, kdy „známé firmy“ z drogového podsvětí využily počátečního nedostatku desinfekčních prostředků a ochranných pomůcek a začaly je prodávat.
„V jednu chvíli to bylo velmi ekonomicky výhodné rychloobrátkové zboží, vytušili příležitost a pustili se do toho. Na tom nic nelegálního nebylo,“ vysvětluje Frydrych.
Klesla poptávka
Objem pašovaných drog ze zahraničí poklesl celkově, a to nikoliv kvůli uzavřeným hranicím, ale kvůli nižší domácí poptávce. „Jak se zavřely bary a kluby, klesla poptávka experimentálních uživatelů po drogách typu extáze a dalších stimulantů z dovozu,“ přibližuje Frydrych.
Policie odhalila ‚toxichapadlo‘ ve valdické věznici. Za pašování drog obviněným hrozí až desetiletý trest
Číst článek
Jistý nárůst zaznamenali policisté v pašování drog po internetu. Podle ředitele protidrogové centrály nedostatek ovlivňuje především problémové uživatele, tedy narkomany závislé na opiátech typu heroin a na tradiční české droze na pervitinu. „Mám informace, že je vyšší zájem o léčbu a služby nestátních neziskových organizací,“ uvádí Frydrych.
Mezi největší neziskové poskytovatele sociálních a adiktologických služeb patří Sananim. Podle ředitelky Martiny Richterové Těmínové se někteří skutečně mohou rozhodnout ke změně životního stylu. Pandemické plány ale výrazně zúžily hrdlo, kterým se mohou dostat do ústavní léčby.
„Lidí, kteří drogy potřebují, je stále hodně. Závislí tak opouštějí své původní preference budivých či tlumivých látek a užívají cokoliv, co se jim povede sehnat,“ říká Richterová Těmínová.
Substituční léčba
Závislým na pervitinu může pomoct substituční léčba, kterou mají lékaři standardně schválenou a vyzkoušenou na opiátech. „U pervitinu tento proces neproběhl, a přesto ji jako léčbu off-label doporučuje Společnost pro návykové látky,“ říká Petr Popov, primář Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Kvůli zavřeným hranicím zmizel z Česka heroin. ‚Část lidí toho využije k abstinenci,‘ říká terénní pracovník
Číst článek
Off-label znamená, že registrovaný lék pro konkrétní diagnózu je možné použít i pro léčbu neschválené indikace. „Například methylfenydat je schválený pro léčbu dětí s diagnózou ADHD a my ho můžeme použít pro substituci pervitinové závislosti,“ dodává Popov, podle kterého je tato léčba závislosti ověřená.
„Většina pacientů si substituční léčbu u opiátů platí sama, předpokládám, že v případě pervitinu to bude podobné. S pojišťovnami se nám zatím nepodařilo dohodnout,“ vysvětluje.
Podle vedoucího Národního monitorovacího centra pro drogy Viktora Mravčíka je rozhodnutí o substituční léčbě v rukou každého jednotlivého lékaře „Každý může předepsat lék mimo jeho indikaci, vyznačí to na receptu a jen ohlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv,“ dodává.
