Filozof Petříček: Většina politiků je něco jako prázdná skořápka. Ve volbách už nejde o politické ideály

Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miroslav Petříček, filozof

„Mám pocit, že většina politiků je něco jako prázdná skořápka,“ hodnotí filozof Miroslav Petříček | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

„Mám pocit, že většina politiků je něco jako prázdná skořápka,“ hodnotí filozof na úvod pořadu Osobnost Plus.

„Je naplněná tím, co chtějí voliči, a voliči zase ne úplně přesně vědí, co chtějí. Takže se to tak vyplňuje navzájem a výsledek je, že politik je jakási neosoba. Takže když jdu k volbám, snažím se najít někoho, v kom jsou ještě nějaké zbytky osoby,“ popisuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s filozofem Miroslavem Petříčkem v pořadu Osobnost Plus

Ve volbách už podle něj nejde o politické ideály a míra „neosobnosti“ v politice roste. Kandidáti dnes zároveň neoslovují voliče jen skrze billboardy, ale mají k dispozici neomezený prostor na sociálních sítích.

„Sociální sítě už jsou v podstatě něco jako primitivní počítačová hra. A člověka přestane bavit primitivní počítačová hra velmi brzo,“ soudí Petříček a pokračuje:

„Není možné, aby dlouhou dobu fungoval systém, ve kterém obraz světa, který vytváří, se ocitá v naprosto rampantním odstupu od reality. Tam prostě najednou ta realita musí nějakým způsobem vstoupit.“

Prostředí sociálních sítí je ale také obrazem toho, co je pod nimi, míní profesor. „Ventilovat své rozhořčení, nepřemýšlet o tom — tohle jsou vlastnosti člověka, ne sociálních sítí,“ připomíná.

Sociální sítě podle něj nejsou příčinou, ale spíše následkem lidského chování a emocí. „Když bychom se pokusili hledat příčiny, tak je musíme hledat v nás, ne v sociálních sítích,“ vysvětluje filozof vztah technologií k tvorbě konfliktů.

9:37

Kdo povede Spolu v Praze a jaké trumfy může vytáhnout hnutí ANO? Sestavování kandidátek hodnotí komentátorka

Číst článek

Konflikt jako příležitost

Současná filozofie už se dnes tolik nezabývá válkami a konflikty. Právě ty je ale podle Petříčka důležité promýšlet. „Musíme být schopni porozumět světu, ve kterém jsou konflikty pořád,“ vysvětluje.

Jako společnost se s konflikty zatím snažíme vyrovnávat a nepřišli jsme na to, že v nich může být „taky něco pozitivního,“ soudí profesor.

„Byli jsme vždycky přesvědčeni o tom, že konflikt je něco, čemu je lépe se vyhnout. A nenaučili jsme se v konfliktech vidět příležitost,“ popisuje a dodává:

„Když druhému nerozumím, není řešení, že ho zlikviduji, abych se utvrdil ve svém přesvědčení. Můžu si ho nevšímat, ale někdy se může stát, že po určité době přijdu na to, že vlastně říkal něco zajímavého – a pokud přijdeme na to, že ten, se kterým si skutečně absolutně nerozumím, tu a tam říká něco zajímavého, tak jsme spasení.“

Co je podle něj největším rizikem, když voliči volí na bázi manipulací? Poslechněte si celý rozhovor výše.

Barbora Tachecí, jud Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme