Boom fotovoltaiky se překrývá s energetickou krizí. Česko ale za sousedy v instalacích zaostává
Program Nová zelená úsporám během dvou let zadotoval 32 tisíc nových fotovoltaických elektráren. Začátkem června stát zveřejnil podmínky pro novou dotační výzvu od září.
Češi v posledních dvou letech požádali o dotaci na téměř 70 tisíc instalací fotovoltaických elektráren (FVE). Státní fond životního prostředí (SFŽP) do letošního března podpořil v programu Nová zelená úsporám 32 tisíc z nich za šest miliard korun. Největší boom se překrývá s energetickou krizí loňské zimy.
Za předchozí programové období 2014 až 2021 přitom ve stejné výzvě dotoval 17 tisíc žádostí za dvě miliardy korun.
Boom potvrzují také data Solární asociace, podle kterých ještě na konci roku 2021 stálo v Česku necelých 51 tisíc fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem cca 2200 MWp. Velkých solárních parků s výkonem nad jeden MWp bylo pět stovek. Během minulého roku se počet instalací zvedl na 84 tisíc FVE s celkovým výkonem 2460 MWp.
Současná výzva programu Nová zelená úsporám se uzavře s koncem letošního června. Další etapa začíná v září, SFŽP nyní zveřejnil dotační podmínky, sklidily už první kritiku.
Česko i navzdory současnému rozvoji zůstává v instalovaném výkonu FVE daleko za sousedy.
„Zatímco u nás počítáme nové fotovoltaické zdroje v nižších stovkách megawattů, u našich jižních sousedů bylo postaveno více než 1000 MW a v Polsku dokonce 4900 MW,“ upozorňuje Solární asociace.
„Celkový výkon velkého množství malých střešních elektráren není dostatečný,“ pokračuje zpráva asociace. „Znatelný nárůst podílu bezemisní elektřiny a snížení cen energie zajistí především velké zdroje. S využitím modernizačního fondu se již začínají budovat pozemní elektrárny nad jeden MW, brzy bychom se mohli dočkat i prvních agrivoltaických projektů, kombinujících zemědělskou produkci s výrobou elektřiny ze slunce. Jejich vzniku do nynějška bránily administrativní i legislativní překážky,“ tvrdí asociace.
„Letos snad konečně najdou využití i střechy bytových domů,“ pokračuje Jan Krčmář ze Solární asociace. „Probíhající úpravy legislativy jednak odstraňují nutnost získání licence pro zdroje mezi 10 a 50 kW výkonu a dále zjednodušují způsob připojení jednotlivých domácností ke společné elektrárně a zároveň k distribuční síti. To jsou dlouho vyhlížené nutné změny, které rozšíří fotovoltaiku do tohoto segmentu,“ míní.
„Příklady ze zahraničí dokazují, že komunitní energetika je funkční model, ať už jde právě o bytová družstva, obecní solární elektrárny, nebo třeba fotovoltaiku jako součást lokální distribuční sítě ve větších průmyslových areálech,“ dodává.
