„Měnila zákonné soudce každoročně ve stovkách věcí, celkově šlo řádově o tisíce věcí. Měla zákonnou povinnost sama iniciativně předkládat návrhy opatření soudcovské radě,“ řekla při jednání senátu Šabatová.

Hrdinová zdůraznila, že při vydávání opatření využila svou tehdejší pravomoc plynoucí z insolvenčního zákona. Cílem bylo předejít průtahům, zrychlit řízení. „Průtahy, které by jinak vznikly, by byly skutečně mnohaleté,“ uvedla Hrdinová.

Podle kárného senátu sice z dnešního hlediska šlo o pochybení, nicméně daný výklad zákona se nabízel, šlo o častější praxi, kterou soudy vyšších instancí tehdy ještě nezpochybňovaly. „Nelze to hodnotit ani jako nevědomou nedbalost,“ řekl předseda kárného senátu Radovan Havelec.

Zákon se později změnil. Přerozdělování spisů se od té doby děje prostřednictvím rozvrhu práce, nikoliv prostého opatření předsedkyně soudu.

Další chybu ombudsmanka spatřovala v tom, že když Hrdinová kvůli průtahům podala kárné žaloby na ostravské soudce Aleše Volného a Evu Slaběňákovou, tak poslala ke kárnému senátu originály jimi projednávaných soudních spisů.

„Nemohli jednat, nemohli napravovat průtahy, které jim vytýkala,“ konstatovala Šabatová. Zpravidla se v rámci kárného řízení posílají kárnému senátu fotokopie sporných spisů. Hrdinová v pátek připustila, že skutečně poslala originály. Podle kárného senátu nejde o takové pochybení, aby dosáhlo míry kárného provinění.

V takzvaných incidenčních sporech, kterých se týkal první okruh výtek Šabatové, jde zpravidla o vyloučení věci z majetkové podstaty, případně o pravost, výši, pořadí nebo trvání pohledávek. Spory řeší stejný soud, který vede celé insolvenční řízení. Zákon umožňuje předsedovi soudu opatřením přidělit spor jinému soudci, a to zejména pokud hrozí průtahy.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít