Na svou dobu neobyčejně detailní letecké snímky celého Československa pořídili v polovině 50. let vojenští kartografové z Dobrušky. Materiály byly dlouhá desetiletí tajné, v roce 2009 je začala agentura CENIA využívat při mapování kontaminovaných míst.

Český rozhlas tato data od agentury zřízené ministerstvem životního prostředí získal, propojil je se současnými mapami a leteckými snímky a vytvořil aplikaci, ve které si můžete snadno porovnat celkový stav krajiny i vzhled libovolného místa v České republice dnes a před 60 lety.

Mezi nejnápadnější změny patří bující chatařské kolonie, předměstské obytné zóny, skladové a výrobní areály na okrajích velkých měst a také dopravní infrastruktura.

Zpráva o životním prostředí České republiky 2013, kterou vypracovalo ministerstvo životního prostředí, a kterou v listopadu schválila vláda, mimo jiné konstatuje:

„V důsledku rozšiřování zastavěných a ostatních ploch (meziroční nárůst v roce 2013 o 2,4 tisíce ha, tj. 0,3 %) pokračují zábory zemědělské půdy a dochází k fragmentaci krajiny. Loni bylo podle Zprávy zabráno 2,9 tisíce hektarů orné půdy."

„V letech 2000–2013 se zvýšil rozsah zastavěných a ostatních ploch o 3,5 procenta (28,7 tisíc hektarů) a ty tak překročily už 10 % území republiky."

„Krajinu rozdělují i dopravní stavby. Živočichové mají menší možnost migrovat, přijímat potravu a rozmnožovat se. To má za následek ztrátu genetické pestrosti a sníženou životaschopnost populací."

Jak tento vývoj vypadá při pohledu z ptačí perspektivy? Projděte si s námi deset vybraných míst nebo si najděte to, které vás zajímá, a sdílejte ho pomocí tlačítka v pravém horním rohu.

1. Jesenice, okres Praha-západ

Nejlidnatější česká obec, která nemá status města, zažila překotný růst. Zatímco ještě v 90. letech měla kolem dvou tisíc obyvatel, letos se jejich počet blíží osmi tisícům. Obec prakticky srostla se sousedním Vestcem v jednu „sídelní kaši“. O tom, jaké problémy to s sebou nese, natáčel nedávno v Jesenici reportér Českého rozhlasu Ľubomír Smatana.

2. Horní Počernice, Praha 9

Pravděpodobně největší skladový areál v České republice se zastavěnou plochou 380 tisíc metrů čtverečních. „Ještě deset let a nebudu mít kde zasévat a sklízet. Polovinu ploch mám pronajatých a je zde očividný tlak na výstavbu dalších skladů a rozšiřování silnic kvůli narůstající kamionové dopravě,” řekl nedávno deníku Právo místní zemědělec.

3. Nupaky, okres Praha-východ

Podle Českého statistického úřadu obec s vůbec nejvyšší intenzitou bytové výstvby v letech 1997-2012. Na 1196 stálých obyvatel připadá 564 nově dokončených rodinných domků a bytů.

4. Ostružná, okres Jeseník

Na šestém místě mezi obcemi s nejvyšší intenzitou výstavby najdeme první „mimopražskou”: Ostružnou v okrese Jeseník. V populárním horském středsku na moravsko-slezské hranici se za patnáct let postavilo 126 nových domů.

Podobně bouřlivý růst zaznamenaly statisitky i v dalších horských střediscích jako jsou Říčky v Orlických horách, Špindlerův Mlýn, či Modrava. Jejímu růstu pomohl zájem turistů z obou stran hranice po pád železné opony a také to, že se v obci přihlásil k trvalému pobytu a placení daní miliardář Zdeněk Bakala - byť se nakonec rozhodl své nově vybudované sídlo, z něhož se stala místní atrakce, využívat jen příležitostně.

5. Letňany, Praha 9

Největší nákupní centrum v České republice.

6. Lelekovice, okres Brno-venkov

Počet obyvatel malebné obce na rozhraní Drahanské a Bobravské vrchoviny se od roku 1990 bezmála zdvojnásobil. Kvůli okázalému nevkusu některých novostaveb jí Brňané začali přezdívat Beverly Hills.

7. Němčice, okres Pardubice

Malebná víska šest kilometrů od Pardubic zaznamenala více než trojnásobný nárůst počtu obyvatel. Hana Vítová z Univerzity Pardubice ji uvádí jako typický přiklad rezidenční suburbanizace. O Němčicích, Srnojedech a dalších „satelitech“ v okolí velkých měst píše:

„Rezidenční suburbanizace se prosadila teprve tehdy, když se bydlení za městem stalo dostupným i pro střední vrstvy. To se podařilo až s propracovaným systémem půjček a hypoték, které se pro střední vrstvy staly dostupnými přibližně v polovině 90. let 20. století."

8. Lipno nad Vltavou, okres Český Krumlov

Nejenže tu před šedesáti lety nebylo známé rekreační středisko, nebyla tu ještě ani vodní nádrž Lipno. Napuštěna byla až v roce 1959.

9. Čeladná, okres Frýdek-Místek

Jedním z mála příkladů masivní suburbanizace na Ostravsku je obec Čeladná. Podle Adama Murase, který ve své loňské bakalářské práci zjišťoval, proč tomu tak je, jde o souhru několika faktorů:

„Zásadním faktorem je vhodné umístění obce ve vztahu k městům, odkud přicházejí a kam převážně dojíždí za prací noví obyvatelé (primárně Ostrava a Frýdek-Místek). Na jednu stranu je zde nízká dojezdová vzdálenost, dobré vlakové spojení a napojení na infrastrukturu, na druhou zase podhorský charakter prostředí, což je ideální kombinace pro obyvatele, kteří se chtějí přestěhovat pryč z města do klidnější a čistší oblasti, ale stále do něj dojíždět za prací. Situaci značně ovlivnil i fakt, že právě v Čeladné se koncem 90. let rozhodl podnikatel Stanislav Pros vybudovat golfové hřiště, přilehlý ranč a další."

10. Černý Most, Praha 9

Sídliště na východním okraji Prahy začalo vznikat už v 80. letech. V letech devadesátých se rozrostlo o několik dalších komplexů bytových domů a také o obchodní a zábavní centra. „Do Prahy dorazila globální kultura, architektura a konzumní styl života,” kometuje to na webu suburbanizace.cz Tomáš Chuman.

Marcel Šulek, Petr Kočí, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít