Podle starosty obce Přemysla Tonara (nestraník) bylo smyslem přibližně dva roky připravované akce připomenout významnou osobnost i vytvořit nový krajinný prvek. Cesta vede k lesíku na návrší s krásným výhledem do krajiny.

Původní hlubokou úvozovou cestu nahradila cesta nová vedoucí jen pár set metrů severněji. Stará polní cesta byla postupně zavezená, dnes je v terénu devět metrů široký pás jen málo patrný, nové stromořadí to změnilo.

Obec pro stromořadí nakoupila 200 kusů vysokokmenných stromů, vysoké kmeny zajistí, že kolem nich bude možné jezdit s technikou údržby. Sazenice stromů, kůly pro jejich upevnění a materiál na ochranu kmene stály obec 220 tisíc korun. Část nákladů se obci vrátí z patronátu nad stromem.

„Vlastní“ strom v aleji bylo možné získat za 1000 korun, zadalo se tak asi 80 stromů. „Bude tady pamětní cedule, kde ti lidé budou mít svoji pozici - rodina, která strom pořídila i s číslem popisným. A ten, kdo má číslo popisné do 200 dostane přidělenou i pozici stromu podle popisného čísla,“ řekl starosta. 

Pocta literátovi

Výsadba aleje byla jedním z bodů celoročního programu připomínek dvoustého výročí narození Karla Havlíčka Borovského, který se koná v jeho rodné obci i v širším regionu.

Již na konci září v obci pokřtili sborník příspěvků o odkazu Karla Havlíčka Borovského nazvaný Borovský Havle, jsme slepí nástrojové času (i po 200 letech). V Havlíčkově rodném domě byla také otevřena výstava mapující historii Havlíčkových oslav. První se konala v roce 1862 a zúčastnilo se jí na 20.000 lidí. I součástí letošní připomínky byl tradiční průvod.

„I významní hosté byli zaskočeni tím, jak to může být pěkné, když si do toho průvodu jdou a projdou se s ním. Je to skutečně tradice a je to pěkné. Musím říct, že to je pak člověk skutečně hrdý na to, odkud pochází,“ řekl starosta.

Havlíček se narodil do movité kupecké rodiny. V Německém (nyní Havlíčkově) Brodě, kde rodina později koupila dům, studoval gymnázium. Po něm pokračoval ve studiu filozofie v Praze a vstoupil do kněžského semináře. Po neshodách z něho byl v roce 1841 vyloučen. Měl za sebou také zkušenost vychovatele v carském Rusku.

Jako novinář začínal v redakci Pražských novin. Později založil vlastní Národní noviny a časopis Slovan. Byl pronásledovaný rakouským absolutistickým režimem a několikrát souzen. Zemřel v Praze 29. července 1856 na tuberkulózu. Jeho pohřeb se stal protirakouskou manifestací.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít