Nejde o podvodné jednání, psal auditorům Ludvík. V té době měl ale podle policie už jednat o úplatku
Vysoká míra závažnosti. Tak loni zhodnotili auditoři ministerstva financí dvě chyby, které našli při kontrole rekonstrukce Modrého pavilonu FN Motol. Jeho přestavba zároveň tvoří jádro velké korupční aféry, kterou rozplétá policie. Exšéf nemocnice Miloslav Ludvík se tehdy kritice bránil. „V žádném případě se nejedná o nekalé či snad dokonce podvodné jednání,“ napsal auditorům. A to v době, kdy jej už policie měla kvůli údajné korupci v hledáčku.
Nejde o podvodné jednání, psal auditorům Ludvík. V té době měl ale podle policie už jednat o úplatku
Web iROZHLAS.cz přináší další střípek kauzy korupce ve fakultní nemocnici Motol. Konkrétně z auditu nemocnice, který údajné úplatkářství neodhalil a který je zajímavý především tím, jak se jeho závěrům exředitel zařízení Ludvík bránil. Redakce měla možnost nahlédnout do dokumentace projektu, která je součástí policejního spisu k vyšetřování úplatkářství v největší nemocnici v Česku.
‚Chceme mít vlastní závěry.‘ Ministr Válek zahájil v nemocnici Motol veřejnosprávní kontrolu
Číst článek
Loni v únoru kontroloval projekt revitalizace Modrého pavilonu v Motole tzv. auditní orgán ministerstva financí. Ten sice sídlí na úřadu vedeném Zbyňkem Stanjurou (ODS), ale fakticky spadá pod Evropskou komisi a má za úkol kontrolovat nakládání s erárními unijními penězi v Česku.
Kontroloři tehdy neodhalili žádné podezření na trestnou činnost, ale přišli během své prověrky na dvě zjištění a míru jejich závažnosti ohodnotili stupněm „vysoká“. Ta je definována buď jako „nesrovnalost s finančním dopadem větším nebo rovným 300 tisícům korun“, anebo „podezření na podvod“.
V tomto případě si ale podle auditorů přísnou známku vysloužily chyby z prvního důvodu. „V níže uvedených případech se jednalo o zjištění s vysokou mírou závažnosti z důvodu překročení částky nezpůsobilých výdajů, nikoliv z důvodu, že by bylo identifikováno podezření na podvod,“ zdůraznil mluvčí resortu Ondřej Macura, že auditoři tehdy skutečně neměli podezření, že by se v rámci projektu dělo cokoliv protizákonného.
Auditoři se zaměřili na období od listopadu roku 2021 do konce roku 2023. Připomeňme, že sami policisté začali monitorovat možnou korupci týkající se projekt zhruba někdy na konci roku 2023. Nebo alespoň v policejních dokumentech, do kterých měly možnost Radiožurnál a iROZHLAS.cz nahlédnout, je datována první schůzka týkající se úplatků za prodražení rekonstrukce Modrého pavilonu právě na prosinec 2023.
Tehdy se podle policistů setkal dnes již bývalý náměstek FN Motol a ústřední postava celé korupční kauzy Pavel Budínský ve své kanceláři s Ivanem Havlem, obchodním ředitelem stavební firmy Geosan Group, která miliardovou rekonstrukci prováděla.
Na schůzce si měl Budínský říct o úplatek za to, že zařídí umělé navýšení ceny o 85 milionů korun. V pražských restauracích pak pod drobnohledem policistů proběhlo ještě několik schůzek, kterých se účastnil i dlouholetý ředitel Miloslav Ludvík. Úplatek měl vedle Budinského jít i jemu. Na to ale nakonec nedošlo, únorová policejní razie umělé navýšení ceny překazila. Vedení firmy Geosan jakékoliv uplácení odmítá. Více si můžete přečíst ZDE.
‚Nejedná se o podvodné jednání‘
Ale zpět k auditu. Pracovníci auditního orgánu zkontrolovali výdaje za téměř 1,3 miliardy korun a určili, že 13,8 milionu jsou „nezpůsobilé“. Tedy že o jejich proplacení z erárních peněz neměla nemocnice vůbec žádat a že je nutné je vrátit. O jaké chyby šlo? První zjištění se týkalo nesprávně uplatněného nároku na odpočet DPH. Zjednodušeně: nemocnice splnila zákonné podmínky pro uplatnění částečného nároku na odpočet DPH, přesto si i ho ale nechala proplatit z unijních peněz.
Cenovka za podpis ředitele Ludvíka? 5 milionů korun. Policie popisuje, jak se měl prodražit Modrý pavilon
Číst článek
Druhé zjištění se pak týkalo toho, že firma Geosan nezabudovala do budovy okna, dodala je tzv. na sklad, ale vyfakturovala si za ně i za jejich montáž peníze. Ty pak vedení nemocnice také zahrnulo do žádosti o platbu. O výsledcích tohoto auditu informovala jako první Česká televize v pořadu Reportéři ČT.
Právě Ludvík jakožto ředitel měl možnost se tehdy výsledkům auditu bránit a také to udělal v dopise auditorům, který je rovněž součástí policejní dokumentace. Dnes již bývalý ředitel rozporoval první zjištěnou chybu týkající se odpočtu DPH. A v závěru dopisu zdůrazňoval, že se rozhodně nejedná o „podvodné jednání“.
„Auditovaný subjekt (nemocnice – pozn. red.) se tedy neztotožňuje s označením tohoto zjištění s ‚vysokou‘ mírou závažnosti, neboť se v žádném případě nejedná o nekalé či snad dokonce podvodné jednání auditovaného subjektu, jak by se z dané klasifikace míry závažnosti zjištění mohlo zdát,“ napsal Ludvík.
Dopis je datován 10. října 2024 a Ludvík ho tedy napsal v době, kdy už policie měla zaznamenaných několik schůzek s vedením stavební firmy, na kterých se mělo jednat o umělém navýšení ceny rekonstrukce a také o výši úplatků, které měl dostat Ludvík se svým náměstkem Budinským.
S auditory přitom jednal nejen exředitel Motola, ale také právě jeho provozně-technický náměstek, který je podle policie ústřední postavou celé kauzy.
Další kontroly
Důkladné prověrky probíhají v nemocnici Motol i nyní. Ministerstvo zdravotnictví zahájilo veřejnosprávní kontrolu, která je zaměřená mimo jiné na „komplexní prověření vnitřního kontrolního systému nemocnice“.
Nové vedení nemocnice má vedle toho za úkol prověřit smluvní vztahy se všemi firmami, které byly v uniklých policejních dokumentech označeny za podezřelé.
Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu stíhá v kauze Motol 18 lidí, kteří čelí obvinění za úplatkářské trestné činy, dotační podvod, praní špinavých peněz nebo za poškození finančních zájmů EU. Hlavním podezřelým hrozí až 12 let vězení.
Jak už zaznělo, případ zakázek pro motolskou nemocnici se týká dotací z Evropské unie, dozoruje ho proto Úřad evropského veřejného žalobce. Obvodní soud pro Prahu 5 poslal koncem února na návrh státní zástupkyně do vazební cely pět obviněných – vedle Ludvíka a Budinského to byl také vlivný právník a sportovní boss Miroslav Jansta, podnikatel Mychajlo Popovyč a podnikatel Petr Kysučan, který už je zpátky na svobodě.
