Taky mě štvalo, že se kůrovcové dřevo vyváželo. Neměli jsme, jak ho zpracovat, říká exministr Brabec

Ekologická témata se v české i evropské politice za uplynulou dekádu přesunula z okraje zájmu do centra pozornosti. „Z ministerstva životního prostředí se stal silový rezort. Nejen z pohledu toho, kolik peněz má a bude mít k dispozici, ale i toho, že se stává rezortem, jehož hlas zní docela razantně,“ popisuje pro Český rozhlas Plus exministr Richard Brabec (ANO), který stál v čele rezortu poslední dvě volební období.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr životního prostředí Richard Brabec

Ministr životního prostředí Richard Brabec | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Předchozí vlády prý otázky klimatické politiky a vůbec existenci globálního oteplování bagatelizovaly, a to včetně některých významných politiků, kterým se v této věci podařilo znejistit veřejnost.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

„Češi jsou pragmatičtí, ale pochybovační a musí si na to sáhnout. Mnoho lidí si uvědomilo, že klimatické změny mohou zasáhnout i naši krásnou zemi v centru Evropy až ve chvíli, když jsme čelili několikaletému suchu,“ připomíná.

Brabec současně hájí svého stranického šéfa Andreje Babiše (ANO), který ještě jako premiér na klimatickém summitu v Glasgow kritizoval evropský balíček Green Deal jako věc, která může vést k „zelené sebevraždě“.

„Pojmenoval to, co je podle mého názoru strašně důležité. Evropa už dnes je lídrem v oblasti boje s klimatickou změnou. A pokud bude dělat další kroky, jejichž některé dopady dnes vidíme v cenách energií, a nepřidají se i další významní znečišťovatelé, tak se může stát, že emise, které Evropa ušetří, tak vypustí někde jinde ve světě,“ vysvětluje.

Dřevo muselo pryč

Brabec poukazuje na to, že s obecnou myšlenkou, aby Evropa nastoupila cestu k nízkoemisní či bezemisní budoucnosti, nakonec podpořilo i například Polsko, které je přitom ještě více závislé na uhlí než třeba Česko.

2:54

Z Brna na Antarktidu. Vědci z Masarykovy univerzity vyrazili zkoumat klima, ledovce i zvířata

Číst článek

Konkrétní návrhy, které poté přišly, už ale podle Brabce nejsou správné, včetně například úvah o konci či znevýhodnění vytápění plynem. „Náš projekt kotlíkových dotací úspěšně zvýšil kvalitu ovzduší v Česku. A kdyby tam nebyly plynové kotle, tak to bylo daleko méně efektivní,“ upozorňuje.

Za alternativu k plynu označuje například biomasu, v bilančním rozhovoru pro ČTK ale Brabec zdůraznil, že ani dřevo nebude v příštích letech levné. Po nedávné kůrovcové kalamitě se přitom z Česka vyváželo pod cenou a ve velkém.

Brabec tvrdí, že v tuzemsku neexistovaly dostatečné kapacity pro zpracování kůrovcem napadaného dřeva ani pro jeho uskladnění pro další využití v následujících letech.

„Mě taky hrozně štvaly ty narvané lodě plující do Číny a Spojených států, ale nemůžeme se divit těm majitelům, pro které je to zdroj obživy, že se snažili to dřevo, které bylo v zoufalém cenovém pádu, nějak prodat,“ uvádí s tím, že stát se snažil pomoci s hledáním skladovacích kapacit i pracovních sil. Česko ale nemělo dostatek možností zpracovat dřevo.

Proč se nezměnil systém dotací v zemědělství, aby se místo vyplácení na hektar půdy více podporovalo ekologické zemědělství? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Michael Erhart, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme