Kdyby lékaři nepřišli do Česka díky projektu Ukrajina, museli by dříve, než začnou samostatně léčit pacienty, absolvovat půlroční praxi pod dohledem a složit odborné zkoušky v češtině.

Ministerstvo jim může podle zákona dát roční odklad, který teď vztáhne na ukrajinské lékaře, kteří už v Česku jsou. Česká lékařská komora se k věci zatím nevyjádřila.

„Řekli jsme ředitelům nemocnic a paní hejtmance, že musíme trvat na tom, aby si zkoušky dodělali,“ řekl Vojtěch. Podle něj byly dokonce případy, že lékař v Česku působil bez zkoušek i osm let. V projektu zaměstnavatel mohl požádat o schválení konkrétního zaměstnance z Ukrajiny, který u něj měl pracovat.

České zdravotnictví se podle ministra bez pracovníků ze zahraničí neobejde. Stejný problém řeší i jiné státy, například v Německu chybí asi 50 000 zdravotních sester. „Bohužel pracovníky nemáme a migrace ze zahraničí funguje,“ dodal. Pro sestry projekt Ukrajina pokračuje, pro lékaře zatím z administrativních důvodů nebyl ukončen.

„Máme tady asi 150 lékařů, kteří by se museli vrátit domů, a tím by byla ohrožena lékařská péče v některých nemocnicích,“ řekl po jednání premiér. Podle něj je situace nejhorší v Ústeckém a Karlovarském kraji. Podle Vildumetzové jsou za zajištění lékařské péče v regionech odpovědné kraje.

„My se v současné době v našich nemocnicích bez ukrajinských lékařů neobejdeme,“ dodala. Působí podle ní například na interních odděleních, na která jsou pak navázaná další jako rehabilitace nebo následná péče.

Ministerstvo se chce zaměřit na změnu aprobační zkoušky. „Zkoušející lékaři by měli být lékaři z praxe, třeba primáři z okresních nemocnic. V současné době jsou tam hlavně z akademické sféry,“ dodal ministr. Úspěšnost u zkoušek je jen asi deset procent.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít