Z ordinací praktiků na urgentní příjmy nemocnic. Ministr Vojtěch plánuje změnu lékařských pohotovostí
Lékařská pohotovostní služba by se měla zásadně změnit, plánuje to ministerstvo zdravotnictví. Za pět let by praktičtí lékaři neměli sloužit pohotovost ve svých ordinacích, ale jen na urgentních příjmech nemocnic. A to povinně. Do té doby by mělo existovat v celém Česku kolem osmdesáti urgentních příjmů, v každém okrese aspoň jeden. Asociace krajů ale plánovanou síť kritizuje s tím, že sníží dostupnost péče.
Praktická lékařka Iva Beranová má ordinaci v centru Děčína. Čas od času v ní slouží i pohotovost. To znamená, že je lidem k dispozici po běžné ordinační době. A vytížená moc není.
Lékařské pohotovostní služby možná čeká zásadní reforma, kterou plánuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Více v reportáži Janetty Roubkové
„V podstatě dojdou jen pacienti s příznaky jako teplota, bolest hlavy, rýma, bolest zad… Pak ale zjistíte, že mohli navštívit svého obvodního lékaře. Vesměs vám ale řeknou, že neměli čas,“ popisuje Radiožurnálu.
Jednu průměrnou pohotovostní ambulanci navštíví podle Sdružení praktických lékařů jeden až dva pacienti za hodinu. Většina lidí totiž s problémy zamíří rovnou do nemocnice. I proto lékaři služby nechtějí brát.
„Je naprosto neefektivní, aby to kraj platil, aby tam seděl doktor a sestra kvůli dvěma pacientům za hodinu. To je taky důvod, proč to lékaři nechtějí sloužit, jednak je tam forenzní riziko a jednak kvůli pocitu, že ta práce nedává smysl,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Povinné služby?
Se zajištěním lékařské pohotovosti mají navíc kraje, podle předsedkyně Asociace krajů Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), problémy.
„Praktičtí lékaři, kteří se například podílejí na lékařské pohotovostní službě, dostávají od zdravotní pojišťovny k hodinové sazbě i bonifikaci. Na jednu službu je to částka 3500 korun, ani toto pro ně ale není motivační.“
25 let psychiatrické péče v datech: spotřeba antidepresiv roste, od léčeben směřujeme k ambulancím
Číst článek
Vymahatelnost je podle ní v současnosti nulová. Problémy by podle Vildumetzové mohla vyřešit novela zákona o zdravotních službách, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví. Ta totiž počítá s tím, že by služby na pohotovostech byly pro všechny praktické lékaře povinné.
„Jsme na tom ve shodě s praktiky, že by lékaři skutečně měli povinně odsloužit minimálně jednu službu měsíčně v rámci lékařské pohotovostní služby. Pokud by ten praktik odmítal sloužit, tak by se to projevilo sníženou úhradou za poskytovanou péči,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
O výjimce pro lékaře v předdůchodovém nebo už důchodovém věku, kterou navrhují praktici, se ještě podle ministra bude jednat. Nově by také nesloužili u sebe v ordinacích, ale na urgentních příjmech nemocnic.
„Bude sloužit jako lékař prvního kontaktu s pacientem, který by měl rozlišit, jestli je pacient vhodný pro to, aby ho poslal dál v nemocnici, protože je to závažný případ, anebo je to něco jednoduššího, co by ten praktický lékař mohl zvládnout sám tak, aby se odlehčilo přetíženým příjmům v nemocnicích,“ dodává Vojtěch.
Pohotovostní péče se podle Čunka zhorší
Problém je v tom, že urgentních příjmů je teď v Česku asi patnáct. Za pomoci peněz z evropských fondů a státního rozpočtu by jich mělo být do pěti let kolem osmdesáti. Jenže podle Asociace krajů je to málo a dostupnost pohotovostní péče se tak zhorší.
Česku hrozí nedostatek lékařů pro děti. Mnozí mají před důchodem, třetina jich skončí do pěti let
Číst článek
„My dnes máme osm stanovišť, pak bychom ale měli jen čtyři. Mělo-li by to být jen v těch konkrétních nemocnicích, tak by to pak lidé k lékařské pohotovostní službě měli například třicet kilometrů,“ upozorňuje například hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Na druhou stranu ale přiznává, že by péče byla kvalitnější, protože praktický lékař by měl k dispozici vybavení nemocnice. I proto změnu vítají i praktici, kteří ji před lety sami navrhovali.
„Pacienti, kteří přicházejí s ne úplně jasnými potížemi, by měli projít touto ambulancí. Tam by měl lékař pacienta vyšetřit, měl by mít možnost využít veškerý komplement v té nemocnici, to znamená diagnostické přístroje, laboratoř a měl by být schopen udělat kvalifikované rozhodnutí a pacienta zaléčit,“ dodává předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Podle něj tak změna zvedne i zájem lékařů služby brát. Novelu zákona o zdravotních službách chce šéf resortu Vojtěch vládě předložit do konce roku.
