Libeňský most nebude prohlášen za kulturní památku, rozhodlo ministerstvo kultury
Pražský Libeňský most se kulturní památkou nestal, rozhodlo ministerstvo kultury. Důvod? Při rekonstrukci by se totiž patrně nezachovala architektonická hodnota, kterou soumostí má. Podle ministerstva by ale Praha coby „vyspělá kulturní evropská metropole“ měla usilovat o přesnou kopii mostu. Verdikt není pravomocný, pražské zastupitelstvo rozhodne, zda se most opraví, nebo zbourá.
„Ministerstvo dospělo k závěru, že při nezbytné rekonstrukci mostu nemůže zůstat zachována jeho autentická hmotná podstata. Ministerstvo rovněž dospělo k závěru, že je možné vytvořit kopii mostu a že do budoucna není možné zachovat památkové hodnoty souboru tak, aby splňoval kritérira kulturní památky,“ stojí v sedmistránkovém rozhodnutí, které má server iROZHLAS.cz k dispozici.
Ministerstvo rozhodovalo o památkové ochraně pro Libeňský most už v roce 2004, ani tehdy ale nedostalo soumostí ochranu. Kvůli „řadě nových skutečností, které podpořily argumenty pro jeho památkovou ochranu“ zahájil resort v roce 2016 nové řízení.
„Libeňský most představuje zajímavou technickou stavbu, dílo autora několika pražských mostů ing. Mendla z hlediska konstrukčního jde o kloubový most z prostého betonu. Zajímavé je rovněž architektonické řešení stavby, jejíž masivnost a proporčnost zdůraznil architekt P. Janák použitím výrazných kubistických forem, které nepočítaly s další sochařskou výzdobou. Stavba je netradičním dokladem architektury, spojující technické řešení s citlivě vyváženým architektonickým ztvárněním.“
z rozhodnutí ministerstva kultury
Podle ministerstva bylo ale už před čtrnácti lety prokázáno, že most má „vysokou architektonickou i urbanistickou kvalitu soumostí, jejíž těžiště spočívá v kubizujícím tvarosloví arch. Pavla Janáka“ (viz box vpravo). V aktuálním řízení proto prozkoumával „skutečný technický stav“.
Podle resortu by ale obnova obou soumostí změnila jejich konstrukční řešení a architektonické prvky by bylo třeba nahradit kopiemi. „Zkušenosti s rekonstrukcemi ukazují, že často se řada dalších závad a problémů objeví až v průběhu rekonstrukce, po obnažení skrytých konstrukcí. Je vysoce pravděpodobné, že ani tento případ by nebyl výjimkou,“ stojí na předposlední straně rozhodnutí.
Jak vybudovat kopii mostu
„Mosty jsou extrémně namáhané stavby. Jsou vystaveny povětrnostním podmínkám, dynamickému namáhání od dopravní zátěže, chemické kontaminaci při likvidaci sněhu i neustále proudící vodě v základech,“ argumentuje úřad s tím, že i kvůli korozi ministerstvo rozhodlo, že soumostí za památku neprohlásí. „Neboť památková hodnota obou klíčových částí soumostí - mostu přes řeku a mostu inundančního - by nezbytnou rekonstrukcí značně utrpěla.“
Při rozhodování bral resort v potaz i veřejný zájem na obnově tramvajové a automobilové dopravy mezi Holešovicemi a Libní.
„Ministerstvo plně podporuje myšlenku vybudování kopie, která by splňovala potřebné požadavky na zatížitelnost i životnost mostu a zároveň by uchovala mimořádně hodnotné tvarosloví Janákových kubizujících forem. Pro město, které aspiruje na to být vyspělou kulturní evropskou metropolí, by myšlenka zachování architektonicky prověřených forem Libeňského mostu a jejich spojení s novým konstrukčním řešením měla být samozřejmostí,“ konstatuje resort.
Podle náměstka primátorky Petra Dolínka (ČSSD) vznikne expertní skupina, která by měla pomoci nejen s Libeňským mostem, ale se situací mostů v Praze obecně.
Havarijní stav
Most je uzavřen od poloviny ledna kvůli havarijnímu stavu, a to pro tramvajovou a osobní dopravu. Využívat ho mohou pouze chodci a cyklisté.
Libeňský most kompletně opravte, nebo postavte nový, doporučili Praze odborníci
Číst článek
Průzkum také podle ministerstva potvrdil i špatný technický stav u obloukových částí mostu. „Novým poznatkem bylo zjištění, že pilíře, opěry a základy klenbového mostu jsou zasaženy vnitřní síranovou korozí,“ cituje ministerstvo ze zprávy. Situace sice nepředstavuje bezprostřední ohrožení, ale v budoucnu se bude zhoršovat.
„V případě opravy mostu by bylo nezbytné především zásadně změnit konstrukční řešení mostu - místo středních klenbových pásů z prostého betonu vložit železobetonovou předpjatou konstrukci. Dále provést kopie rámových částí a schodišť, nově provést hydroizolace, odvodnění, násyp a svršek mostu, základové konstrukce pilířů zesílit železobetonovou skořepinovou předpjatou obálkou,“ nastiňuje ministerstvo v rozhodnutí s tím, že se nejedná o veškeré potřebné změny a opravy.
Oprava mostu by zároveň podle ministerstva znamenala zcela vyměnit „minimálně polovinu všech konstrukcí a u ostatních nahradit dožilé části“.
„Rekonstruovaný most bude nezbytné podrobněji sledovat a monitorovat. Lze předpokládat, že náklady na údržbu a provoz rekonstruovaného mostu budou od jeho zprovoznění vyšší ve srovnání s novostavbou,“ konstatuje ministerstvo.
Odborníci z Kloknerova ústavu Českého vysokého učení technického magistrátu doporučili, aby mostu zajistili buď komplexní rekonstrukci, nebo postavili na jeho místě nový. Náklady na opravu i stavbu nového mostu jsou přitom podobně vysoké, pohybují se mezi 550 a 600 miliony korun.
Most je dlouhodobě ve velmi špatném stavu, jeho část byla přesunuta do kategorie havarijní. Nejde přímo o úsek vedoucí přes řeku, ale o část soumostí na břehu směrem k Palmovce. Podle informací Technické správy komunikací jsou v havarijním stavu v Praze tři mosty, další desítky jsou ve špatném stavu.
Proti verdiktu ministerstva kultury se mohou do 15 dnů od jeho vydání odvolat účastníci řízení, tedy město Praha, Dopravní podnik, Technická správa komunikací a České přístavy. Pokud tak učiní, bude se věcí zabývat rozkladová komise, což by mohlo trvat i několik měsíců. Když podá námitky či připomínky kdokoli jiný, bude se jimi zabývat ministerstvo - v takovém případě by ale řízení nemělo na nynější rozhodnutí odkladný účinek, a majitel by s mostem mohl nakládat podle svých záměrů.
