Malý počítačový hráč zachránil dívce život. Dostal cenu za Dětský čin roku
Počítačová hra, kterou se bavil třináctiletý Ondřej Kinšt ze Slavkova, se během několika vteřin stala hrou o život malého děvčete. Zachránil jí život a byl za to ve čtvrtek oceněn v rámci projektu Dětský čin roku.
Stesky rodičů a odborníků na to, že děti pořád vysedávají u počítače a hrají hry, jsou určitě oprávněné. Přesto existují případy, kdy častý pobyt ve virtuální realitě na škodu není. Naopak zachrání někomu život.
"Své" o tom vědí organizátoři projektu Dětský čin roku, kteří dnes udělovali ceny odvážným školákům za to, že někomu pomohli v nouzi.
„Skoro každý si myslí, že počítačové hry jsou jen pro závisláky, ale můj kamarád Ondra Kinšt v jedné internetové hře zachránil lidský život,“ začíná své vyprávění třináctiletý Tomáš Jedlička ze Slavkova.
„Bylo jich tam hodně u té postavy, ale nikdo nenapsal. Ondra se do toho statečně dostal. Řekl jí, ať se nezabíjí a potom se seznámili na Skypu a teď jsou ještě kamarádi,“ popisuje okamžiky, kdy spolužák Ondra se ve virtuální realitě setkal s postavou, která psala pořád dokola, že chce umřít.
Věděl, že někteří hráči tak na sebe upozorňují, přesto postavě mladé dívky odepsal.
„Zaregistrovali jsme, že se někdo má v plánu zabít, tak jsme si potom začali volat přes internet a přemluvili jsme ji, ať to nedělá, že na světě je pořád něco dobrého,“ říká oceněný mladík.
Když je někdo v ohrožení a vy nevíte, jestli je to pravda, tak prostě jednejte. Možná zachráníte život, uzavírá své vyprávění. V tomto případě Ondra skutečně dívčin život zachránil. Po několika týdnech se ukázalo, že přišla o oba rodiče a měla nastoupit do dětského domova.
Že Ondra někomu zachránil život, mu podle jeho slov vlastně ani nedošlo.
Odměna za hrdinský čin? Pomoc hasičům
Podobných příběhů mohou členové Nadačního fondu Dětský čin roku za sedm let své existence vyprávět hodně. Každý rok dostávají od školáků stovky slohových cvičení, ze kterých oni vyberou osm nejzajímavějších a ocení je. Pro letošní rok desetitisícovým příspěvkem škole, kterou žák navštěvuje a věcnými dary.
Odměnu dostal i čtrnáctiletý Jiří Horák z Hodslavic. Popsal svůj příběh, který zažil jako osmiletý kluk. Byl tehdy na chalupě u rodinných přátel a v podvečer se spolu s kamarádem procházel lesem.
„Ze začátku jsme viděli jen takové světlo, tak jsme si říkali, že tam něco je, já nevím, auto, tak jsme se šli podívat kousek blíž a najednou jsme viděli, že tam hoří,“ říká oceněný Jiří, který mezitím, co kamarád běžel na cestu čekat na pomoc, zavolal hasičům.
Pro Jiřího bylo tehdy největší odměnou to, že mu pak hasiči v závěru úspěšného zákroku půjčili hadici a on mohl kousek už doutnajícího místa v lese takzvaně dočistit.
Jako hrdina se Jiří Horák vůbec necítí, je přesvědčený, že by to udělal každý, kdo by se tím lesem právě procházel.
