Vojáci před měsícem – i pod vlivem zkušeností z ukrajinského bojiště – aktualizovali svůj plán, jaké bezpilotními prostředky, kde a na co chtějí v budoucnu používat.

Původně totiž měli koupit střední bojové drony, ale nakonec zakázku v hodnotě necelých tří miliard korun zrušili a rozhodli se jít cestou většího počtu menších strojů rozmístěných u více jednotek. 

„Cílovým stavem je, aby se to stalo běžnou součástí života vojáků, k tomu teď podnikáme kroky,“ vysvětluje generál Roman Hyťha, který má na starost zpravodajské zabezpečení armády. Čeští vojáci už drony mají, teď jich ale chtějí koupit víc.

„Co se týká masovější integrace dronů do armády, tak v současné době má ministerstvo obrany vyhlášené dvě veřejné soutěže. Jedna z nich je na několik desítek menších bezpilotních prostředků, vlastně se jedná o kvadrokoptéry,“ říká Hyťha.

Kvadrokoptéry, tedy menší stoje se čtyřmi vrtulemi, by podle něj měly v první vlně dostat všechny bojové čety a roty a také odborné jednotky.

„Potřebujeme, aby ty prostředky sloužily nejenom k průzkumu a získávání informací, ale taky k elektromagnetickému boji nebo třeba k dozásobování, což vidíme, že na Ukrajině je jedna z důležitých věcí, protože k vojákům v předních liniích se pomalu nedá ani dostat,“ pokračuje Hyťha. Drony jim tak můžou doručit třeba munici nebo léky.

Podpora pro experimentování

Válka na Ukrajině podle něj už dříve ukázala, že drony jsou v boji „spotřební zboží“. „Viděl bych to tak, že v době míru budeme držet určité počty, řeknu třeba cca čtyři sta kusů, a měli bychom nakontraktovanou rámcovou smlouvou firmu, nejlépe českou, kdy by nám průběžně doplňovali rozbité kvadrokoptéry a v případě potřeby by byli schopní je začít masově vyrábět,“ popisuje generál ideální stav.

Zatímco s plošným rozšířením kvadrokoptér v armádě to vypadá nadějně, na takzvanou vyčkávací munici si budou muset čeští vojáci ještě počkat. Takzvané „kamikadze drony“, jak se jí také někdy říká, jsou stroje, které nesou výbušninu a při náletu na cíl se zničí.

Zakázku na ně ministerstvo vypsalo už loni, po několika týdnech ji ale zrušilo. Vojáci teď znovu chystají podklady, co by si představovali pořídit. Řídí se při tom opět zkušenostmi z Ukrajiny, které získali mimo jiné od spolků, které napadené zemi drony dodávají.

„Zkoušeli jsme experimentální výměnu informací od různých společností, které mají zkušenosti přímo z bojiště. Já osobně jsem jich oslovoval několik, včetně Vozím drony nebo Skupiny D,“ říká Hyťha.

Předávání know-how tímto způsobem ale teď stojí, protože spolupráci mezi vojáky a zmiňovanou Skupinou D prověřuje inspekce ministerstva obrany. 

Hyťha ale doufá, že se spolupráce brzy obnoví. V resortu obrany podle něj obecně chybí podpora pro experimentování.

„Je spousta lidí, kterým když řeknete: to je docela zajímavé, pojďme to vyzkoušet a uvidíme, co to znamená pro armádu, a pak vymyslíme, jak to do ní dostat, tak spousta z nás se na to po zkušenostech s tím systémem tváří negativně. Jasně, že dodržujeme zákony, ale domnívám se, že dokážeme být flexibilnější,“ myslí si generál.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít