Byl bych rád, aby službě šéfovala žena, říká šéf BIS Koudelka v rozhovoru po jmenování generálem
Dlouhá léta musel dokonce i před svými dětmi tajit, kde vlastně pracuje. Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka popsal pro Radiožurnál, jaké to bylo. Řekl taky, jak vnímal, když ho bývalý prezident Miloš Zeman stále odmítal jmenovat generálem. Mluvil ale i o hrozbách přicházejících z Ruska a Číny nebo o ženách ve zpravodajských službách.
Stal jste se z plukovníka brigádním generálem. Jak vypadá vaše hodnostní označení? Máte frčky?
Ne. My nemáme žádné uniformy, takže hvězdičku nebudu mít nikde.
Jedním z nejvážnějších problémů, až válka skončí, bude pašování zbraní z Ukrajiny do Evropy i celého světa. Snažíme se na to být připraveni, naznačuje šéf BIS Koudelka
Po brigádním generálovi je hodnostně generálmajor a generálporučík. Takže si na Hrad půjdete ještě párkrát pro další povýšení?
Tak to opravdu nevím a není to vůbec na mně.
Prezident republiky při aktu povyšování generálů děkoval také manželkám. Vaše paní tam nebyla, ale co vám na to řekla, že už jste brigádní generál?
Moc mi blahopřála, samozřejmě, protože celou dobu, těch několik uplynulých let, když jsme tady zažívali neustálé odmítání povýšení, to prožívala stejně jako celá rodina se mnou.
Mrzelo vás hodně, že vás Miloš Zeman sedmkrát odmítl?
Mě to mrzelo jenom poprvé.
Pak už jste si zvykl?
Pak už jsem si zvykl a na moji práci to nemělo žádný vliv, žádný dopad.
Vy jste se s Petrem Pavlem viděli už na konci ledna, krátce poté, co byl zvolen prezidentem. Padli jste si do oka?
Můžu mluvit jenom za sebe. Za mě jsme si rozuměli velmi dobře.
Jak jste vnímal jako šéf civilní kontrarozvědky to, že Petr Pavel otálel s využíváním kanceláří po týmu bývalého prezidenta a nechtěl se odstěhovat hned na Hrad, dokud se to tam nevyčistí a nedá do pořádku?
Nemůžu komentovat kroky pana prezidenta, ale z mého pohledu udělal dobře.
Máte tu výhodu, že můžete k čemukoliv říct, že to nemůžete komentovat?
Ano.
Bylo stěhování na Hrad téma vašeho rozhovoru?
S panem prezidentem jsme se bavili o tom, jak bude vypadat naše spolupráce. To bylo všechno.
‚Čtvrt století pod legendou‘
Ještě bych se jednou otázkou vrátil k vaší manželce. Ona vždycky věděla o tom, co děláte?
Ano, moje žena to věděla od začátku.
3:53
Tajné služby hledají posily, cílí i na studenty. Spíše než typ vzdělání se posuzuje charakter a odhodlání
Číst článek
A její nejbližší okolí a vaše nejbližší okolí?
Ne. Od první chvíle to věděli akorát moje žena a moje rodiče.
Jaký to je život, když nemůžete říct, co děláte?
No, je to hlavně zpočátku složité a musíte mít k sobě partnera, který to hraje s vámi. Já jsem vystupoval 25 let pod nějakou legendou, pod kterou mě znalo celé moje okolí, včetně mých kamarádů, známých, včetně kamarádů a známých mojí ženy a včetně jejích rodičům. Takže samozřejmě to nebylo úplně komfortní, ale jinak to prostě dělat nešlo.
Když potom zjistili vaši kamarádi nebo další lidé z vašeho okolí, co děláte, jaké to bylo?
Bylo to pro ně samozřejmě překvapení. Překvapení to bylo pro mé děti, pro mé dcery, které tomu nechtěly věřit. Překvapení to bylo i pro rodiče mojí ženy. Ty tomu také nechtěli moc věřit a vcelku vyčítali mojí manželce, že jim to neřekla. A pro všechny moje kamarády to bylo překvapení pochopitelně.
Na stránkách BIS stojí: „Aktuálně hledáme uchazeče s vysokoškolským vzděláním, kteří mají zájem pracovat v oblasti získávání a zpracování informací. Uplatnění najdou absolventi stejně jako odborníci z rozličných oblastí ekonomie, informační technologie, strojírenství, chemie.“ Čím vám může být platný strojař?
My ve službě využíváme nejenom důstojníky jako zpravodajské důstojníky, operativní pracovníky a analytiky, ale máme tady také techniky různých typů, kteří působí v různých oblastech, a tam se strojař určitě hodí.
Kolik lidí odpoví na takový inzerát? Vedete si statistiku?
Odpovídá nám hodně lidí. Zájem projevuje hodně lidí, ale nakonec těch, co projdou velmi náročným výběrem, je výrazně méně.
Co obsahuje velmi náročný výběr?
Kromě bezpečnostní prověrky, která trvá dlouho a která je zásadní a nezbytná, jsou to fyzické testy a zdravotní způsobilost. Kamenem úrazu jsou mnohdy psychotesty, které jsou docela obsáhlé, jsou různých typů.
Snažíme se tam vybrat nejenom člověka, který může ve službě pracovat, který splňuje naše požadavky, ale i specifikovat, do které oblasti činnosti služby ten člověk mohl být nasazený. Takže přijde někdo, kdo si třeba myslí „já bych chtěl být operační důstojník,“ ale po psychotestech mu řeknou „vy se hodíte daleko lépe na analytika“. A pakliže souhlasí, tak se stane analytikem.
Ředitel BIS Koudelka se stal generálem, Zeman ho sedmkrát odmítl. Pavel povýšil i Řehku
Číst článek
Co se stane, když i přes náročnost testů za rok, za dva zjistíte, že ten člověk na to psychicky nemá?
To se samozřejmě stává. Snažíme se právě díky náročnému výběru, aby to bylo v co nejmenším počtu případů, ale když se to stane, tak tomu člověku se snažíme pomoct. Je-li to třeba i psychologickou podporou, protože tady máme psychology, kteří jsou na toto školení a připravení pomoc našim důstojníkům.
Pakliže není spokojený na svém pracovišti, tak se mu snažíme nabídnout i jiné místo, kde by se mohl uplatnit. Ale vždycky s tím musí být srozuměné obě strany.
To znamená, že někdo pracuje, řekněme na analytice a po dvou letech si řekne „já bych teď chtěl dělat operativce“. Tak dobře, ale ředitel operativního odboru musí říci „já tě chci, protože máš předpoklady, které potřebujeme“. Když ne, tak je nám líto. Samozřejmě, stává se, že ten člověk nakonec ze služby odejde.
Zejména ve vaší operativní složce se lidem aktem přijetí výrazně změní život.
Ano, velmi velmi zásadně.
V čem zásadně? Vystupují pod jinou identitou? Žijí ten příběh, který jste žil vy na začátku?
Někteří z nich žijí ten příběh, který jsem žil já. V každém případě ale musí od první chvíle dodržovat určitá pravidla.
První je pravidlo konspirace. To znamená, nesmí hovořit o tom, čím se zabývají, s čím pracují. Ani doma ne, ani mezi svými nejbližšími. A to není tak jednoduché. To si každý myslí, když nastupuje, ale tak jednoduché to není. A pravidel je mnoho.
Pravidlo need to know - že se seznámí jenom s tím, co potřebuje ke své práci, což taky každý ne dobře snáší, protože má pocit, že mu to okolí nevěří. To tak není. Prostě tím se ta služba chrání. Ale když toto dokáží zvládnout, tak pak jim práce přináší velký užitek i spokojenost a uspokojení.
Bavili jsme se dosud spíš o tom, co lidem práce v tajné službě bere. Co jim dává?
Pokud to vezmu za sebe, tak především pocit uspokojení. Já jsem tu práci od první chvíle bral jako poslání.
Já jsem chtěl pomoct tehdy po revoluci nové demokracii, která vznikla, a vždycky mě těšilo to, že dělám to, co dělám. Byl jsem na to a stále jsem nesmírně pyšný a to mě naplnilo nejvíc. A to doufám, že alespoň většinu našich důstojníků naplňuje, také a že to prožívají podobně jako já.
Samozřejmě se dostávají k věcem, ke kterým se normální člověk nikde dostat nemůže, protože mají informace mnohdy z mezinárodní spolupráce s institucemi, o kterých jenom čtou nebo o nich slyší v biografu nebo ve filmu. A navíc, když jsou velmi pracovití a mají také štěstí, mohou zažít případy, které jsou opravdu jako z biografu nebo jako z knihy. Kdybyste je slyšel nebo četl nebo viděl ve filmu, tak řekněte „to je blbost, to není možné“, ale ona to pravda je a dá se to zažít.
,Mám za to, že si to svojí prací už dávno zasloužil.‘ Pavel jmenuje šéfa BIS Koudelku generálem
Číst článek
A poslední je to, že dokážete zvítězit nad tím papírově silnějším soupeřem, že můžete tu zemi chránit, že tu odpovědnost, která na vás leží, můžete naplnit. A to je velmi uspokojující. Vždycky to tak pro mě bylo a věřím, že i pro většinu mých kolegů.
Řekl byste, že někdy je realita ještě dramatičtější, než ta ve filmech s touto tematikou?
No, jak se to vezme. Není to jako ve špionážním filmu, kdy vidíte spoustu mrtvol, spoustu střílení a automobilových honiček. To ne. Ale když jdeme do podstaty té práce a když se přiblížíme k rizikům, která nám hrozí a proti kterým my stojíme a kterým čelíme a proti kterým chráníme tuto zemi, tak ano. Realita je mnohdy ještě vážnější, než to vidíte ve filmu.
Žena v čele BIS
Proč mám pocit, že tajné služby jsou výsostně mužskou záležitostí?
To máte pocit špatný. Tak to není. Asi to je proto, že jste to viděl ve filmu nebo se o tom moc nemluví? Ale v naší službě je asi 40 procent žen. A skutečně, jedny z nejlepších důstojnic jsou ženy. Já k nim mám obrovský obdiv, protože ony těžkou práci, jak operativní, tak analytickou, zvládají společně s rodinou. Mnoho z nich má doma manžely, děti, malé děti. Obvykle přesto práci dokáží udělat na stejné nebo lepší úrovni než mnozí mužští kolegové.
Správně jste mě odhadl, že čerpám hlavně z filmů. Hlavně z jednoho filmu s jedním hrdinou, jemuž šéfovala žena. Bylo by to někdy možné třeba i v BIS?
Samozřejmě. Já bych dokonce byl rád, aby službě šéfovala žena.
Proč byste byl rád?
Protože žena má na mnoho věcí trochu jiný pohled než muž a je daleko citlivější na některé věci. Já jako důstojník, který působil celou dobu v oblasti kontrašpionáže a dlouhou dobu, mnoho let, jsem i řídil kontrašpionáži odbor, vím, jak se tam pracovalo s mými kolegyněmi a jaký ony měly cit na některé detaily. Mnohdy dokázaly odhadnout, jak se bude chovat náš cíl. A měly pravdu. Byly fakt perfektní a špičkové důstojnice, takže si myslím, že takový člověk v čele služby by vůbec nebyl špatný.
Když jsme přicházeli do sídla BIS, tak jsme se dozvěděli, že dřív to byla budova určená pro StB?
Ano.
Co tady po nich zůstalo?
Budova byla dostavěna už po revoluci, pokud vím, ale byla stavěna jako centrála jedné ze složek StB. My jsme to tady v mnoha směrech přebudovali. Teď jsme postavili nový objekt, který byl 15. května kolaudován, takže je úplně nový.
A snažili jsme se zrekonstruovat a zrenovovat i prostor uvnitř objektu, aby tady důstojníci měli trošku lepší podmínky, což se nám myslím, docela povedlo, na to jsem pyšný. Budova zejména uvnitř vypadá dneska úplně jinak, než vypadala, když jsem sem nastoupil já před x lety.
Dá se předpokládat, že uchazeč o práci v BIS musí mít čisté lustrační osvědčení. Co si má potom člověk myslet, když čte v ekonomickém týdeníku, že ve vašem okolí pracují bývalí příslušníci StB?
Já nebudu vůbec komentovat, co napsal ekonomický týdeník a ani se nebudu vyjadřovat k tomu, jestli v BIS působí, nebo nepůsobí bývalí příslušníci StB.
Mohu říct jenom to, že za mého působení jako ředitele do služby žádný bývalý příslušník StB nenastoupil. A kdyby tu nějaký působil, tak zcela jistě prošel mnoha způsoby prověření. Zcela jistě disponuje prověrkou na stupeň tajný nebo přísně tajný. A upřímně řečeno, já jako ředitel nemám žádný zákonný nástroj, jak s nimi naši spolupráci ukončit.
Je to těžké pro ředitele BIS, když se nemůže ani pochlubit tím, co se službě povedlo?
Někdy to je těžké, někdy to je složité, ale to už k té práci patří.
Vrbětice
Už je to víc než dva roky, co tehdejší premiér Andrej Babiš seznámil veřejnost se zjištěním, podle něhož za výbuchem vojenského skladu ve Vrběticích stála ruská tajná služba GRU. Co se tam ještě dá vyšetřovat?
Případ je teď v rukou policie a státního zastupitelství. Ti vyšetřují velmi intenzivně. A to je všechno, co k tomu mohu v tuto chvíli říct.
Šéf BIS: Nebezpečí ruských podvratných operací trvá. Mezi účinnými prostředky jsou dezinformace
Číst článek
Můžete k tomu říct, i obecně, co si odnáší civilní kontrarozvědka právě z kauzy Vrbětice pro svou práci?
Jednou z důležitých věcí je výborná a velmi úzká spolupráce s policií. To je něco, na čem jsme dlouho pracovali a to považuji tedy za jeden z úspěchů, kterého jsme během mého působení dosáhly. Dokázali jsme rivalitu, která mezi BIS a policií byla, naprosto změnit.
Dneska máme, ať už s NCOZ nebo s novým útvarem, který vznikl (NCT) nebo s ochrannou službou a s dalšími naprosto špičkovou a velmi důvěryhodnou spolupráci. A to je hrozně důležité pro bezpečnost této země. A to se samozřejmě projevuje na mnoha případech a také na případu Vrbětice.
Spolupráce pro bezpečnost země je důležitá i v mezinárodním rozměru. Je v současné době myslitelný nějaký základní kontakt třeba s ruskou tajnou službou?
Představit si to alespoň teoreticky umím, ale bylo by to velmi složité.
S ostatními tajnými službami na nějaké elementární bázi asi i civilní kontrarozvědka občas spolupracuje?
Samozřejmě. Práce s našimi zahraničními partnery je naprosto zásadní součástí naší činnosti. Je velmi úzká. Samozřejmě teď po ruské agresi vůči Ukrajině je ještě intenzivnější, ale takovým zlomem, bych řekl, v multilaterální rovině, bylo 11. září, kde všichni pochopili, že bez spolupráce, ale velmi důvěryhodné spolupráce, nelze účinně terorismu čelit. Spolupráci máme značně rozsáhlou a velmi dobrou.
Třeba i s čínskou službou?
Já nebudu konkretizovat žádnou službu, se kterou spolupracujeme.
Rozumím. Ptám se na to i proto, když jste na konferenci vztahy s Čínou v uplynulém desetiletí prohlásil „prosím, poslouchejte nás nyní, když říkáme, že čínské aktivity představují riziko pro Českou republiku, my musíme být připraveni a odhodláním jim efektivně čelit.“ Vy jste tím vyjádřil i svůj pocit, že vašim zjištěním se nedostává dostatečného sluchu?
Ne. Nedostávalo se dostatečného sluchu.
Víte, že jsme informovali a hovořili i relativně veřejně, na různých konferencích i v rozhovorech, o rizicích spojených s ruskými aktivitami i čínskými aktivitami. A taky víte, jaký byl výsledek. Byli jsme nazývány rusofoby a čučkaři a nebral nás nikdo vážně. Pak přišly Vrbětice, přišla ruská agrese proti Ukrajině. Najednou všichni viděli, že jsme pravdu měli.
Faktem je, že i v té době bylo mnoho lidí v Poslanecké sněmovně i v Senátu, kteří stáli při nás a kteří sdíleli naše názory, naše postoje, ale ne všichni takoví byli.
To, co jsme říkali o Rusku, se potvrdilo na 100 procent. Čína je také problém a proto o něm teď mluvíme. A proto jsem také na té konferenci řekl ten apel. Poslouchejte nás dnes, když vás upozorňujeme na rizika spojená s Čínou.
Jedna z věcí, kterou jsem zmiňoval, je problém nedostatku léčiv nebo výroby léčiv a součástí komponentů pro léky v Číně. To je věc nesmírně vážná a já si myslím, že bychom se měli připravovat na budoucnost, protože zkušenost s ruským plynem nás poučila.
Tady je potřeba dodat, že například látka paracetamol se výhradně vyrábí v Číně a je velmi důležitá právě proto léky svého druhu. Jak dlouho už na to upozorňujete?
Na rizika spojená s Čínou jsme upozorňovali dlouho, ale o tomto konkrétním problému léčiv jsme začali hovořit až teď.
Před jakým rizikem, které by mohlo přijít z Číny, ještě můžete upozorňovat a varovat?
Čínská špionáž je problém, který vidíme všude na světě, samozřejmě i u nás. Jasně, pro Číňany není Česko prvořadým cílem, jako jsou třeba Spojené státy nebo Velká Británie.
Nicméně jsme země důležitá a čínské aktivity tady jsou a jsou v různých oblastech. Oblast vědy a techniky, výzkumu, ta je na prvním místě. Samozřejmě snaha získat politický vliv, ta je taky vážná, ať už dnes není tak zásadní, jako byla v minulosti. O tom všem hovoříme.
Samozřejmě čínské technologie jsou další problém, velký problém. Musím říct, že krok NÚKIBu před několika lety, kdy dali Huawei na tu vyhlášku, byl naprosto zásadní. Na to bychom neměli zapomínat.
Pan ředitel Navrátil tehdy udělal skutečně nesmírně důležitý krok a zaslouží si za to obrovské poděkování a dík, protože to byl jeden z prvních zlomů, kdy Číňané poznali, že si u nás nemohou dělat, co chtějí.
Je to paralela i k sociální síti TikTok?
Tikrok je asi něco trochu jiného než Huawei, ale varování NÚKIBu, které bylo vydáno teď, je nesmírně důležité. A Tiktok je velký problém. Zcela jistě.
Sám dobře víte, že žijeme v rozkolísané době. Úkolem BIS v oblasti ochrany ústavnosti je sledovat jevy, které jsou, „protisystémové, to znamená, že přímo nebo ve svém důsledku ohrožují demokratické základy státu.“ Roste počet těchto jevů?
V tuto chvíli vidíme, jak ruská propaganda využívá situace, ve které jsme. O ruských narativech, které jsou v této souvislosti používány, o tom mluvíme často.
Samozřejmě využívají energetické krize, ekonomické krize, využívají strachu lidí z války. A ty narativy jsou jasné a slyšíme je už několik měsíců. Protiruské sankce dopadají spíše na ty, co je vyhlašují, než na Rusko. Bez Ruska nebudeme mít plyn ani ropu. Vlády západních zemí včetně vlády České republiky pomáhají spíše Ukrajinců než vlastním obyvatelům atd.
To jsou ruské narativy, které jsou záměrně šířeny proto, aby rozbíjeli společnost, aby vnášeli neklid ve společnosti, a to může podrývat demokratické základy země a samozřejmě se tomu musíme věnovat jako služba.
Zeman jmenoval 19 mužů do generálských hodností. Ředitel BIS Koudelka mezi nimi opět chybí
Číst článek
Vaši práci provází samozřejmě také rozvoj informačních a komunikačních technologií. Za dveřmi anebo možná už ve dveřích je umělá inteligence, která určitě ovlivní práci nás všech, ale zejména důvěryhodnost a možná i šíření informací a dezinformací. Jsou dezinformace velkým tématem pro informační službu?
Dezinformace je lépe nazývat nepřátelskou propagandou. Jsou problém, který velmi vnímám, protože je to jedna z cest, jeden z kanálů, kterými na nás, zejména Rusové a Číňané působí, kterým se snaží ovlivnit naši společnost. Takže to je problém velký.
A pakliže do hry vstoupí i umělá inteligence, bude to ještě vážnější věc. To je jasné a je to téma, o kterém mluvíme velmi intenzivně v poslední době.
Před několika dny se na ruských sociálních sítích objevily záběry výbuchů v těsné blízkosti Kremlu a ruská strana přišla s vysvětlením, že na prezidenta Putina zaútočili ukrajinské drony, ale byly zneškodněny a každoroční přehlídka tím nebude nijak ohrožena. Jestli jste, ty záběry viděl, přikláníte se spíš k tomu, že to byla informace nebo dezinformace?
Já mám z tohoto pohledu velice málo informací, ale nemám nejmenší důvod nevěřit tomu, co řekl prezident Zelenskyj.
Jaké úkoly má BIS právě v souvislosti s agresí Ruska na Ukrajině?
My jsme služba kontrarozvědná, takže chráníme bezpečnost České republiky uvnitř. Rizik, které v souvislosti s ruskou agresí jsou nebo mohou být a můžeme jim čelit, je mnoho. Zatím se, zaplať pánbůh, většina z nich nenaplnila.
My jsme od začátku mluvili o rizicích spojených s velkou migrační vlnou. Zvládli jsme ji perfektně jako Česká republika a zvládáme ji nadále a přímé ohrožení z toho problémů nevzešlo pro nás.
Mluvili jsme o rizicích ruských akcí na území Evropy, tedy i Česka. Naštěstí k tomu ještě nedošlo a doufám, že k tomu také nedojde. A rizik je mnoho. Samozřejmě jiné formy ruské špionáže proti Evropě, proti České republice atd.
Problémem, který nastane zřejmě, až válka skončí, jedním z nejvážnějších problémů, bude problém pašování zbraní z Ukrajiny do Evropy a do celého světa. A to je riziko, kterému se dnes věnuje celá evropská zpravodajská komunita. To znamená i bezpečnostní komunita u nás a snažíme se na to být připravení.
Četl jsem rozhovor v Respektu, kde jste na toto nebezpečí už upozorňoval. Proč se to dá vztahovat ke konci války, že s koncem války na Ukrajině, začne intenzivnější pohyb těchto zbraní po Evropě, jejich pašování?
Protože pak už tam nebudou potřeba. Válka skončí, tak už to obrovské množství zbraní, které tam je, už nebude, nebude moc být využito na bojišti. Jsem přesvědčený, a nejenom já, ale vlastně celá evropská bezpečnostní komunita, že bude snaha je pašovat dále do světa.
Narážíte i na to, že třeba ne všechny zbraně jdou kontrolovatelnými kanály na Ukrajinu?
To já nevím, ale když je někde válka, tak tam je určitě obrovský zmatek a pak se může ztratit leccos.
Povýšil vás prezident republiky do hodnosti brigádního generála. Vy už jste mluvil o tom, čím je pro vás služba. Co jsou pro vás pojmy jako čest a pravda?
To je pro mě něco absolutně zásadního. Já si myslím, že by pro každého důstojníka této služby nebo zpravodajské služby obecně, BIS, které šéfují, by to měly být základní hodnoty.
Cestou pravdy a práva bychom měli jít celou dobu, protože to nás může nejlépe ochránit a to nám ukazuje cestu. A když toto děláme, tak se nemusíme za sebe stydět. A tím jsem se vždycky snažil řídit a to bylo dobře.
