Migraci a příchod uprchlíků do Česka doprovázejí dezinformace. V roce 2015 rozdmýchávaly v lidech strach z prchajících Syřanů, teď útočí na válečné uprchlíky z Ukrajiny. Nenávist a výhrůžky nemíří jen na cizince, ale i na lidi, kteří jim pomáhají. Hlavními postavami dalšího dílu seriálu Radiožurnálu k unikátnímu projektu webu iROZHLAS.cz Společnost nedůvěry jsou Organizace pro pomoc uprchlíkům a iniciativa Hlavák.

Společnost nedůvěry Praha 12:42 13. června 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ivo a Veronika, kteří se zaměřují na pomoc uprchlíkům, stojí v hlavní hale pražského hlavního nádraží. „Toto je mobilní místo. Tady nepostáváme, tady to většinou procházíme,“ popisuje pro Radiožurnál Ivo.

Mají růžové vesty, na nich ukrajinskou vlajku a nápis v arabštině. „Nezabýváme se jenom ukrajinskou agendou, ale i agendou blízkovýchodní,“ vysvětluje.

Setkávali se také s různými výhrůžkami a útoky. „Hodně časté byly zmínky o sexuálním násilí. Padaly zmínky o zradách, o tom, jak bychom měli být souzeni za velezradu a podobně. Bála jsem se, pochopitelně,“ přibližuje Veronika.

„Spousta konfrontací začíná sérií dotazů. Hodně osobních dotazů se týká lidí, kterým pomáháme, a testování, jestli si to zaslouží. Padají také dotazy na to, jak jsme v tomto tématu vzdělaní, jak to, že máme čas tu být, čím se živíme a podobně,“ vyjmenovává.

„Konfrontace a komentáře, které přicházejí, mají zdaleka největší dopad na naše tlumočníky. U nich je psychický nápor řádově vyšší,“ doplňuje Veronika s tím, že se bála.

Exkrementy u dveří

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek měl kancelář v Kovářské ulici.

Společnost nedůvěry: příznivci migračních konspirací chtějí vládu pevné ruky, anticovidová scéna státu nevěří

Číst článek

„Přes sociální sítě jsme dlouhou dobu dostávali výhrůžky. Některé směřovaly i na rodinu, že vědí, kam děti chodí do školy. Fyzických bylo málo. Dvakrát se nám stalo, že přišla obálka s bílým práškem s podivnou adresou kdesi z Ameriky. A policie zavřela celou ulici, protože netušila, jestli je v tom nějaký jed. Několikrát jsme tu měli nápisy na dveřích a několikrát nám házeli exkrementy ke dveřím,“ vzpomíná.

„Velmi často byli lidé ovlivněni dezinformátory nebo stranou SPD. Byli to jejich fanoušci nebo podporovatelé. Někteří nám pak i psali omluvné dopisy. Podle mě na radu advokáta, aby dostali menší trest. A častokrát se tam objevovalo, že se nechali zmanipulovat zprávami SPD a řetězovými e-maily,“ přibližuje.

„Na starší lidi tato komunikace řetězových e-mailů a vytváření hoaxů proti migrantům, uprchlíkům a muslimům fungovala, nebo možná i funguje dost silně,“ dodává Rozumek.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury hnutí nikdy nikoho k násilí nevyzývalo. Naopak tvrdí, že sám se stal terčem výhrůžek smrtí.

Útoky i na děti

S osobními útoky se setkala také Klára Kalibová, advokátka a ředitelka organizace In Iustitia, která pomáhá obětem předsudečného násilí. A to nejen proti své osobě, ale také proti ukrajinským uprchlíkům.

„Asi 20 procent naší agendy představují v současné době lidé z Ukrajiny. Řada útoků jsou verbální, některé jsou ale i fyzické, včetně závažného fyzického násilí. A nevyhýbají se ani dětem,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

„Ukrajinci momentálně tvoří jednu z nejčetnějších skupin, která čerpá naše sociální a právní služby,“ doplňuje Kalibová.

Naopak minimum klientů mají mezi ruskými občany. „Často se stávají terčem předsudečné nenávisti, protože si je někdo splete s Ukrajinci,“ připomíná.

Předsudečné násilí je takové násilí, které je pácháno na člověku kvůli jeho příslušnosti k některé společenské skupině. Pachatel útočí především proto, že má předsudky vůči skupině, kterou napadený ztělesňuje.

Jana Karasová, Jana Magdoňová, Pavlína Nečásková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít