Spalovací motory nejsou pro předsednictví dobré téma, slogan by neměl provokovat, říká ministr Bek
V úřadu je teprve čtvrtý týden, české předsednictví v Radě Evropské unie se však nezadržitelně blíží. Proto musí ministr Mikuláš Bek (STAN) intenzivně řešit například navýšení rozpočtu. Ten podle něj minulá vláda nepřipravila dobře. „Počítáme, jaké dopady bude mít aktuální míra inflace na některé klíčové položky,“ přiblížil pro server iROZHLAS.cz. V rozhovoru se rozpovídal také o mediální kampani nebo přesunu některých akcí z Prahy do regionů.
„Jsou otázky, že jsme údajně nepřipravili předsednictví tak, jak by mělo být připraveno. Prosím vás, není to pravda.“ To řekl expremiér z ANO Andrej Babiš na své poslední tiskové konferenci v čele kabinetu. Vy jste ministrem pro evropské záležitosti tři týdny. Zjistil jste, kde je pravda? Bylo to připravené tak, jak to být mělo?
Problém asi není v technickém pokroku příprav. Probíhají výběrová řízení, zajišťují se prostory a podobně. To je v pořádku. Tam ani kritika nemířila.
Kritizovaný byl rozpočet a z hlediska jeho schválené výše si myslím, že předsednictví dobře připravené není. Byl schvalován v dobách poměrně vzdálených, jeho základ pochází z roku 2019. My teď počítáme, jaké dopady bude mít aktuální míra inflace na některé klíčové položky. Z toho se pak odvine nějaká snaha o případnou korekci. Rozpočet, tak jak byl vládou schválen, nemá dostatečnou rezervu, která by pokrývala postupný růst cen v oblasti služeb nebo ubytování, cateringu a podobně.
Rozpočet pro české předsednictví Evropy bobtná. Ministerstva požadují další stovky milionů
Číst článek
Dokázal by ten původně schválený rozpočet ve výši 1,24 miliardy obstát nehledě na inflaci?
Musel by se mu přizpůsobit rozsah konaných akcí a jejich finanční náročnost. Muselo by se to promítnout do provedení. Ve srovnání s řadou jiných předsednických zemí je nízký.
Máte srovnání například s Francií, která Evropě předsedá před námi?
Přiznám se, že nevím, kolik Francie plánuje za předsednictví utratit. Ještě jeden problém je v tom, že není přesně rozvržené, co je plánované v rozpočtech jednotlivých resortů a co je v centrálním rozpočtu. Konstrukce je zkrátka taková, že něco si financují resorty a na něco dostávají finance. Není to zkrátka jednoduché a přehledné.
Kdy budeme vědět, jak bude rozpočet nakonec vypadat?
Myslím, že se v horizontu dnů nebo týdnů musíme dobrat dopadu inflace na klíčové položky a z toho odvodit debatu o rozpočtové rezervě, která bude potřeba, abychom zajistili už teď, co považujeme za nezbytné. Rozsah akcí je nějakým způsobem nastaven.
Máte konkrétnější představu, kam až se to může vyšplhat?
Nechtěl bych teď říkat žádné číslo, protože to bude výsledek složité debaty. Dobře víte, že vláda hledá úspory na straně výdajů státního rozpočtu a v téhle situaci je navýšení rozpočtu na předsednictví mimořádně složité. Nechtěl bych od boku střílet nějakou částku.
Podle našich informací žádají některé resorty i stovky milionů korun navíc, aby předsednictví vůbec šlo zvládnout.
Požadavky jsem v neformální podobě slyšel. Na všech resortech teď probíhá prověřování rozpočtových požadavků, protože současně mají za úkol šetřit. Očekávám, že si členové vlády ujasní reálné potřeby.
Myslím, že je tam několik otázek, které si vláda musí zodpovědět. Například to, jaký formát bude mít summit, který bude z hlediska finanční náročnosti jednou z dominant rozpočtu. Nevylučuji, že se objeví ještě nějaké aktivity, které v plánu nebyly, nebo budou jiného rozsahu, než se původně plánovalo.
Jak se k růstu rozpočtu staví premiér Petr Fiala (ODS)? Jste ve shodě?
Teď (ve čtvrtek v podvečer) s ním jdu jednat.
Ale už jste spolu asi jednali…
Nejednali jsme zatím o žádných částkách. Dostal jsem na vládě úkol podrobit rozpočet předsednictví inventuře. Právě jdu za panem premiérem signalizovat, že inflace bude mít určitě nějaké důsledky.
Pan premiér už avizoval, že se na předsednictví nemůže šetřit. Takže čekáte, že vašim návrhům vyhoví?
Byl bych rád, kdyby se vláda shodla na rozpočtu, který bude reálný.
Konkrétní částku, přestože jste dělal inventuru...
... zatím neřeknu.
Nemáte, nebo neřeknete?
Upřímně řečeno, přesnou částku ani nemám.
Přesáhne to dvě miliardy?
Zatím bych nemluvil o nějaké částce.
Počítáte s tím, že by se ušetřily peníze právě například na zmíněném summitu? Že by se neodehrál na Hradě, ale třeba v Kongresovém centru?
Zatím počítáme s tím, že bude na Hradě. Myslím si, že je to řešení, které je reprezentativnější. Prostory bývalého paláce kultury budou samozřejmě využité pro řadu akcí, ale pro summit by z řady důvodů, včetně symbolických, bylo správné, kdybychom ho mohli uspořádat ve vizuálně nejpřitažlivějších prostorách, jimiž Česko disponuje.
Střízlivěji než před lety
V roce 2009 bylo motto českého předsednictví „Evropě to osladíme“. Jak to bude znít o třináct let později? Pro Hospodářské noviny jste nedávno řekl, že si „pubertální vzkazy tohoto typu zřejmě odpustíme“.
Myslím si, že musíme najít formulaci, která zbytečně neprovokuje. Český smysl pro humor nemusí být pro naše partnery vždy srozumitelný, takže slogan by neměl usilovat o provokativnost. Měl by dobře vystihnout naše priority a náš pohled na evropskou agendu. Povedeme o tom samozřejmě debatu průběžně.
„Sbírám pohledy a postřehy různých aktérů, kteří mají zkušenosti například z minulého předsednictví nebo z evropské politiky.“
Mikuláš Bek (ministr pro evropské záležitosti)
Předsednictví v roce 2009 působilo tak, že jdeme Evropě něco ukázat. Budeme brát to druhé pokorněji?
Stylizace předsednictví bude určitě civilnější, než byla minulá. Máme střízlivější rozpočet, máme střízlivější společnost a máme realističtější představu o tom, jakou roli můžeme v Evropské unii sehrát.
Nedávno, když jsme se spolu bavili, jsme narazili na to, že povědomí Čechů o tom, že bude nějaké předsednictví, je zhruba čtyřicetiprocentní. Jste už připraveni spustit informační kampaň?
Nejsme připraveni ji spustit, pracujeme na rozpočtu. Ten ovlivní i náš rozmach ohledně komunikace předsednictví. To je jedna z položek, která může být v rozpočtu jinak nastavena než dosud. Vizuální prezentaci představíme až chvíli před začátkem předsednictví.
Nějakým způsobem se na tom ale už pracovalo. Vznikají například nějaké dárkové předměty…
Ty se zatím nenechaly vyrobit, ještě není spuštěno výběrové řízení. Existují pokročilé návrhy vizuálního řešení, o kterých se v nejbližší době rozhodně, zda je nová vláda akceptuje.
Nedá se právě předsednictví, jak jsme mluvili o těch čtyřiceti procentech, využít ke zvýšení povědomí o všem, co členství v Evropské unii obnáší?
Určitě se ho budeme snažit využít. Je nasnadě, že předsednictví, kromě toho směru k partnerským zemím, má tuhle vnitřní dimenzi. Jsme si toho s panem premiérem vědomi a budeme se snažit být v tom co nejaktivnější. Řešíme i mediální partnerství, rozmýšlíme si typy edukačních aktivit…
To znamená nějaké materiály?
Ano. Promýšlíme typy vysvětlujících videí a podobných věcí, které bychom při téhle příležitosti šířili. Schválený rozpočet s tím do jisté míry počítá.
Část akcí spojených s předsednictvím by se mohla přesunout z Prahy do krajů. Už jste jednal s hejtmany?
20. ledna se bude konat společné zasedání vlády s asociací hejtmanů. Tam bych jim chtěl dát konkrétní nabídku, zda si chtějí některé akce adoptovat a jednat o tom, že by se konaly v jejich regionech.
Adopce znamená i společné financování?
Nepochybně by to znamenalo nějakou dělbu financí. Už jsem o tom neformálně jednal s hejtmany i s některými primátory statutárních měst. Vím, že mají zájem. Obecně půjde spíše o méně formální akce, protože ty formálnější už jsou nasmlouvány.
Počítáte s možností, že koronavirová situace nebude na tolik přívětivá, aby se všechna setkání odehrála prezenční formou?
Netroufám si vůbec věštit. Musíme počítat s variantami, že část jednání bude v hybridním nebo online režimu, jako se to stalo těm předchozím předsednictvím. Musíme nastavovat smlouvy tak, aby nám umožňovaly za rozumných ekonomických podmínek zohlednit aktuální situaci. To mimořádně komplikuje přípravu předsednictví. Realisticky ale nikdo z nás nedovede předpovědět, jaké mutace se objeví během jara a podzimu tohoto roku. Musíme být připraveni na nejrůznější varianty.
Spolupracujete v tomto například s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie?
Nepochybně jednáme o tom, jak zajistit přenos online jednání. Podrobně se snažíme seznámit s tím, jak tyto věci organizovaly země před námi. Řešíme, zda by nebylo lepší, kdybychom měli základní studio, které by umožňovalo přenosy. To jsou technické věci, kterými se teď podrobně zabýváme.
Co by podle vás byl úspěch? Po jakém výsledku toho předsednictví byste si řekl, že jsme to zvládli?
Základním kritériem bude pokrok při dojednávání evropské legislativy. To je nejtvrdší ukazatel úspěchu. Bude otázka, co zvládne Francie při svém předsednictví. Očekávám, že na nás dopadne většina balíku Fit for 55, což bude mimořádně složitý úkol.
Elektromobilita jako téma?
Ve vládních materiálech figurují tři oblasti: prosperující Evropa, bezpečná Evropa a zdravá Evropa. Platí to nadále?
To jsou obecné formulace, které strukturují rozsáhlý materiál, který na technické úrovni popisuje, jak se bude vyvíjet legislativa v Evropské unii. A jaké návrhy bychom mohli mít teoreticky v době předsednictví na starosti. Skutečné priority nakonec budou o něco nižší. Priority musí být pro naše partnery věrohodné. Musíme si vybrat to, kde náš zájem nebude v rozporu s konsenzem, který bude potřeba najít. Určitě si nemyslím, že bude naší prioritou třeba elektromobilita. Tam asi těžko můžeme vystupovat jako ten, kdo má zájem tam, kde je těžiště názorů našich partnerů.
Ministr Bek jmenoval náměstkyní ‚paní Evropu‘ Mungengovou, jeho tým posílí i Havrda
Číst článek
Musíme volit taková témata, za nimiž budeme pevně stát a náš postoj nezamezí nalezení kompromisu. Jako horký kandidát se mi jeví například téma odlesňování. Po kůrovcové kalamitě jsme ztratili významnou část absorpční schopnosti skleníkových plynů, což komplikuje naši uhlíkovou bilanci. Bytostně nás to zajímá a nejsme jediná země, která těmto problémům čelí. Tam můžeme věrohodně říkat, že jde o oblast, kde bychom mohli napřít síly i na evropské úrovni. Neberte to ale tak, že jde o něco definitivního. Úsilí bychom mohli napnout například i v tématu kybernetické bezpečnosti.
Prioritou nemůže být něco, na co sice máme názor, ale rozděluje to Evropskou unii. Musíme hledat vhodné priority pro předsednictví, kde máme roli moderátora.
„Musíme především ty návrhy, které mají naplňovat Green Deal – a některé z nich jsou pro nás nepřijatelné – tak je odmítnout a najít pro to v Evropě dostatečnou podporu.“ To řekl premiér Fiala 19. prosince v pořadu Partie Terezie Tománkové. Jako příklad pak uvedl zákaz aut se spalovacími motory. Nejde o stopku této motorizace, ale výroby takových aut od roku 2035. Na tom výroku je ve vládě shoda, nebo se na tom nezvládneme shodnout ani v Česku?
Debata na toto téma na vládě ještě neproběhla. Různí členové vlády na to mohli pronést svůj osobní názor, ale žádná vládní pozice v tomhle zaujatá zatím nebyla. V rámci zákazu výroby osobních automobilů od roku 2035 povedeme složitou debatu. Ta se ale vede ve všech zemích. Ke svému překvapení jsem zjistil, že se vášnivá debata vede například v Rakousku, které má v zásadních věcech kolem ochrany klimatu daleko vstřícnější pozici. Ale i tam je to problém.
Zrovna oblast elektromobility a případného zákazu spalovacích motorů je něco, co může být pro Česko dlouhodobé téma, ale není to dobré téma pro předsednictví. Tam si musíme zvolit něco, kde máme možnost konsenzus vyjednat. U elektromobility bychom vyvolávali spíš kontroverzi.
To znamená, že tam nevlétneme s tím, že by prioritou českého předsednictví byl boj proti zákazu spalovacích motorů?
To moc neočekávám.
Dá se očekávat, že spíše navážeme na Francii, která má za první téma kontrolu vnějších hranic Evropy?
Myslím si, že v téhle oblasti bude pozice česká a francouzská velmi blízká. Francouzský ministr vnitra nám představoval cíle Francie v této oblasti, v tom si myslím, že bude česká pozice poměrně vstřícná. Je možné, že část agendy budeme přebírat, protože posílení vnější hranice Evropy je dlouhodobě zájem, který Česká republika vznáší a podporuje.
