V neděli dav lidí dorazil do jedné z nejznámějších syrských věznic v Sidnáji. V úterý se pak stovky lidí sjely do márnice v damašské nemocnici, kam bylo převezeno 38 těl objevených ve věznici.
V dubnu 2004 šokovaly svět fotografie, na nichž američtí vojáci týrají a sexuálně ponižují irácké vězně ve věznici Abú Ghrajb. Snímky zveřejnila americká televize CBS.
V lednu 2020 dozorci ze Světlé nad Sázavou podle obžaloby připoutali jednu z vězeňkyň k mřížím na okně a několik hodin ji tak na cele nechali. Ruce měla od sebe v úrovni hlavy.
Vězni, kteří porušili zavedená pravidla, byli potrestáni třeba tím, že museli hodinu držet ruce nad hlavou. Při opakovaném porušení byly tresty přísnější – vojáci je venku často surově zbili.
„Vypadá to, že panu Šifferovi se to prostě úplně vymklo z rukou, že už nevěděl, co s těmi lidmi dělat a jak to společenství řídit,“ říká v rozhovoru přední religionista Zdeněk Vojtíšek.
Radiožurnál a server iROZHLAS.cz na základě rozhovorů, soudních výpovědí a dokumentů přinášejí detaily životního příběhu, jehož konci předcházelo několikaměsíční psychické i fyzické mučení.
Americká reakce na zveřejnění šokujících záběrů s mučenými vězni byla rétoriky silná, ale tresty, které za to padly, byly podle mnohých velice mírné, soudí bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Soud shledal pětici bývalých policistů vinnými z mučení Ilnaze Pirkina, kterého se tak snažili donutit, aby se přiznal k sérii krádeží. Pirkin, kterému bylo 22 let, spáchal sebevraždu v říjnu 2017.
Chruščovovo odhalení Stalinových metod vedlo ke zrušení úředního povolení mučit vyšetřované a vězně. V neveřejné podobě se tyto metody udržely dlouhá léta, ale nebyly veřejně schvalovány.
Šéf ruské tajné služby FSB den po útoku v Krasnogorsku z 22. března hovořil o zadržení jedenácti podezřelých. Až dosud se deset obviněných ocitlo před soudem, který je vzal do vazby.
Důvodů, proč by se kdokoliv, zejména muži z Tádžikistánu, měli připojit k islamistům, je více. Může za tím být pocit vyloučení, nedůstojné životní podmínky i dohled úřadů, které přitom nestaví mešity.
V knize Naše těla, jejich bojiště vypráví oceňovaná britská reportérka Christina Lamb příběhy hrůzy, utrpení i hrdinství. Upozorňuje přitom na často opomíjený, ale o to strašnější aspekt války.
Několik orgánů OSN či dalších expertních misí v minulých měsících přineslo zprávy o brutálním zacházení s civilisty zadrženými Rusy na Ukrajině, včetně desítek mimosoudních poprav.
Šlo jasně vidět četná poranění. Pod čelistí měl zřetelný otlak spojovaný se škrcením, na tváři byla hluboká řezná rána a ruce měl celé pořezané a zhmožděné.
Organizace spojených národů vydala zprávu, kde popisuje systematické mučení civilistů z ruské strany. Ale týrání zajatců se odehrávalo i z ukrajinské strany.
Se zjištěními novinářů už pracuje i policie a úřady, na celém světě už stíhají nejméně 20 lidí a vyšetřují další případy mučení. Podobných sítí je podle BBC na internetu mnohem víc.
„Ve vězení je například svléknou, a pak o ně típají cigarety. Využívají se i elektrošoky, které jim pouštějí do genitálií či jazyka,“ popisuje egyptský aktivista Karim Zaha.
Šapovalenka věznitelé bili. Jednou jej i bodli do nohy. Když spadl, skočili mu na hruď. Jindy mu stáhli čepici z očí, aby si sám připevnil dráty ke genitáliím.
Komise OSN se na Ukrajinu vypravila osmkrát. Během toho navštívili 56 měst a obcí a vyslechli 600 obětí. Podle údajů OSN bylo od začátku ruské invaze na Ukrajinu zabito více než 8000 civilistů.
Neutekl před Rusy. Místo toho starosta Chersonu zůstal ve funkci a snažil se, aby ve městě svítila světla. Těsně před osvobozením města se ale ztratil a dodnes nikdo neví, co se s ním stalo.
V jednom případě měli dozorci jednoho z vězňů zbít tak, že se mu zastavilo srdce. Místo toho, aby mu následně zavolali záchrannou službu, ho dozorci sami resuscitovali.
Martynov byl podle Čikova povolán do armády 24. září a už 1. října, tedy za týden, se ocitl v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Následující den skončil ve „sklepě pro odmítače“.
„Využívali různé metody mučení, fyzického i psychického násilí,“ obvinil ukrajinský úřad ruské okupační síly. Vyšetřování pokračuje, poznamenala kancelář generálního prokurátora.
Zpráva dokumentuje zadržení a zmizení 226 lidí v Chersonu mezi březnem a říjnem 2022. Čtvrtina z nich byla údajně mučena a pět jich zemřelo ve vazbě nebo krátce poté, co se dostali na svobodu.