Na klíčových reformách pracuje málo lidí a vláda je dost nesleduje, říká sociolog Prokop
V rámci digitalizace státu existují podle sociologa a šéfa agentury PAQ Research Daniela Prokopa dva systémové problémy. „Je potřeba zapojit více lidí a také kontrolovat průběh reforem,“ řekl v pořadu Život k nezaplacení na Radiožurnálu.
V úterý premiér Petr Fiala z ODS oznámil, že chce odvolat kvůli digitalizaci stavebního řízení ministr pro místní rozvoj Ivana Bartoše, předsedu Pirátské strany. Piráti tvrdí, že k tomu není důvod. V Ranním interview Radiožurnálu Jakub Michálek, šéf jejich poslaneckého klubu, mluvil o tom, že ten stav digitálního stavebního řízení není tak strašný, jak to média prezentují. To předpokládám, že úplně není vaše odbornost, abyste to posoudil.
Reformy za stovky milionů dělá pár lidí. Šetříme tam, kde nás to pak bude stát mnohem víc, kritizuje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research nejen potíže s digitalizací
Ale já se chci zeptat obecněji. Vy jste v tomto pořadu už v minulosti několikrát mluvil o digitalizaci státu, o jednotlivých velkých projektech, o překážkách těch velkých projektů. A mluvil jste o tom, že u nás neexistuje mechanismus na vyhodnocování těch velkých reforem a projektů. Je toto digitální stavební řízení toho ukázkovým příkladem?
Myslím, že to ukazuje na dva systémové problémy, kterým bude Česko čelit další desítky let, jestli to nezměníme. Jedna věc je, že na tom dělá hrozně málo lidí. Když si přečtete kritickou zprávu, kterou psala další ministerstva nebo Karel Trpkoš z MPSV a podobně, tak říkají, že na tom pracuje pět vývojářů. Ale i kdyby na tom pracovalo čtyřicet padesát lidí, tak to bude trvat dokončit měsíce.
K větší dostupnosti bytů by pomohlo, kdyby obce hradily část příspěvků na bydlení, říká sociolog
Číst článek
Takže očividně na tu digitalizaci stavebního řízení byly výrazně menší kapacity, než mají být. A to je problém v řadě dalších oblastí. V digitalizaci zdravotnictví nebo když se počítají reformy důchodů za stovky miliard, tak to dělá pár lidí.
My na ty klíčové věci, které ovlivňují úspornost a růst ekonomiky a podobně, nasadíme velmi málo analytiků, IT specialistů a tak dále a stojí nás to mnohem víc, než kdybychom si zaplatili o 10 lidí navíc.
To je jeden problém. Další věc je kontrolování průběhu. Podle mě, kdyby byl dobrý systém kontrol, jak daná reforma probíhá, oponentní hodnocení v rámci vlády, jak je připravená, tak by to ta vláda měla zachytit mnohem dřív než dva nebo tři měsíce po spuštění. Úřad vlády by měl být mnohem silnější v tom, jak vybírat klíčové reformy a sledovat jejich naplňování.
Kupní síla, o kterou lidé přišli před rokem a půl, se bude vracet zpět ještě roky, srovnává sociolog
Číst článek
Digitální stavební řízení může být docela velký problém, ale máte spoustu dalších věcí, které se nemění. Digitalizace zdravotnictví, prevence ve zdravotnictví, péče o duševní zdraví se rozpadá. A to jsem zmínil jen jeden resort. Velká část Strategie ve vzdělávání 2030, jejíž jsem spoluautor, se nenaplňuje.
Nechali jsme si utéct rozpočtové určení daní krajů, které rozdělovalo sto miliard, kdy se řeklo: rozdělte si to, jak chcete. A nechali jsme si tak utéct příležitost rozdělovat sto miliard tak, aby to podpořilo regionální rozvoj.
Takže je spousta dílčích chyb, kde se buďto nic neděje, nebo se ani nezjistí, že se něco udělalo špatně, nebo se to zjistí pozdě.
Bylo by potřeba na Úřadu vlády posílit to, že se v těch klíčových reformách na nějaké kvartální bázi důsledně sleduje jejich naplňování.
Digitalizace na resortu práce zaostává. Občané dokládají již známé údaje, uvedl kontrolní úřad
Číst článek
Myslím, že to vláda někdy takhle udělala. Udělala to v případě důchodové, částečně u dávkové reformy a paradoxně se pak dostala k lepším výsledkům.
A to bych řekl, že tohle to je to poučení. Že nejde o jednu věc, jde o systémový problém. Málo expertů, kteří na tom pracují, IT analytiků a podobně a k tomu, že špatně sledujeme postup reforem, když to řešíme tři měsíce po jejich spuštění.
Říkáte, že Úřad vlády by měl víc sledovat. Jaká je tedy ta vaše představa? To by tam měl být nějaký ústřední šéf strategických projektů, kterému by se zodpovídali ministři, nebo tím šéfem má být předseda vlády, nebo jak si představujete tento model, aby to fungovalo?
To by vám asi řekl někdo, kdo se zabývá přímo personální politikou. Ale ten relativně slabý Úřad vlády v Česku se projevuje do řady dalších problémů.
Kvůli problematické digitalizaci stavebního řízení se ateliéry mohou dostat do platební neschopnosti
Číst článek
V Česku se velmi málo koordinuje, na co ty peníze používáme. Takže třeba v Národním plánu obnovy, který vedlo tenkrát ministerstvo průmyslu a obchodu za Andreje Babiše, se to rozdělilo do stovek malých projektů a chybí tomu jednotná myšlenka řízení toho, na co se to využívá.
Třeba bychom přišli na to, a na tom se shodneme s dalšími členy NERV, třeba s Petrem Zahradníkem, že ty peníze, ty desítky miliard má smysl dát do méně větších projektů, ty pak sledovat, než to rozdělit do spousty maličkostí, kde potom nejsme schopni to ani uřídit.
Takže to je věc, ve které se nejen podle mě, ale i podle Petra Zahradníka a dalších expertů mělo posílit řízení. Může to být na Úřadu vlády nebo někdo meziresortní, kdo sleduje plnění těchto agend. Jinak se dostáváme do zmatku překryvu dotací, do toho, že se dostaneme do skluzu v jejich plnění a podobně.