Parlament se bude vstupem Švédska a Finska do NATO zabývat koncem srpna, uvedla Pekarová Adamová
Poslanecká sněmovna by se protokoly o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) měla zabývat koncem srpna na mimořádné schůzi. Na tiskové konferenci to dnes řekla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) poté, co vláda dnes postoupení dokumentů do Parlamentu schválila. Zabývat se jimi bude i Senát.
Skandinávské země se pro vstup do aliance rozhodly v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu.
Vstup Finska a Švédska do NATO? ‚Pro Putina je to porážka,‘ hodnotí švédská expertka
Číst článek
Podle Pekarové Adamové vzniká dohoda, že by mělo jít o první bod mimořádné schůze Sněmovny na konci srpna.
Zástupci 30 členských zemí NATO podepsali na začátku července protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance.
Aby se země skutečně členy NATO staly, musejí přístupové dokumenty všechny alianční státy ratifikovat, což může trvat několik měsíců.
Otázky v tomto směru vzbuzuje přístup Turecka, které si vymínilo splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické.
Nejprve vláda, poté parlament
Vláda už se otázkou vstupu Švédska a Finska do NATO zabývala v polovině května. Tehdy ovšem schválila mandát pro Stálého představitele ČR při NATO Jakuba Landovského k podpisu přístupových protokolů, sdělil v úterý náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil.
NATO podepsalo přístupové protokoly s Finskem a Švédskem, dokument musí ještě potvrdit členské státy
Číst článek
„V tuto chvíli jsou protokoly podepsány a jelikož mají postavení mezinárodní smlouvy prezidentského typu, musí znovu projít celým schvalovacím procesem,“ uvedl Povejšil. Vláda má tedy povinnost předložit protokoly Sněmovně a Senátu a poté je musí ratifikovat prezident.
Žádné striktní lhůty, dokdy musí být protokoly schváleny v Parlamentu, nejsou. Jde tedy o věc vnitropolitické poptávky a je na Sněmovně a Senátu, kdy bude tisky projednávat, zda je zařadí na některou z řádných schůzí, nebo budou na programu mimořádné schůze.
„Z hlediska zahraničněpolitického na to žádný tlak není, musí to ratifikovat příslušnými ústavními procedurami všechny členské státy NATO a procedury jsou různě složité a dlouhé,“ řekl Povejšil.
Například v Belgii musí smlouvu stvrdit všech šest tamních parlamentů, dá se tedy očekávat mnohem delší procedura. Naopak v některých zemích je kratší, protože některé kroky, které bude Česko dělat nyní, tyto státy musely udělat už před podpisem protokolů zástupci členských zemí NATO.
