Nedobytná dača pro ‚pantáty soudruhy‘. Brno marně zkouší získat nájem z ruské chaty u přehrady
Radnice Brna-Kníniček se opět snaží přimět Rusko, aby platilo nájem za využívání městských pozemků u Brněnské přehrady. Ruské federaci od roku 1972 patří chata v Hrázní ulici, kam jezdili komunisté na rekreaci. Podle původních smluv nemuseli za stavbu umístěnou na brněnském pozemku nic platit. Trvají na tom i teď, bez ohledu na uvalené sankce za to, že Rusko přesně před třemi lety zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu.
„Sem jezdili pantáti soudruzi a tady se chlastalo. Vzpomínám si, když do Brna přijel na mírové slavnosti do Líšně prezident (Gustáv) Husák. Tam si popili, přijeli sem kolonou aut a tady se dál veselili,“ vypráví Lubomír Strážnický, který snad celý svůj život trávil volný čas na své chatě u Brněnské přehrady. A sledoval, co se děje v sousedství.
Ruská chata u Brněnské přehrady je pro české úřady takřka nedobytnou pevností. Rekreační zařízení z roku 1972 stojí na městských pozemcích, Rusové za jejich používání neplatí Brnu žádný nájem. Poslechněte si reportáž!
„Tenkrát jsme seděli s manželkou na pozemku a rostly mi tam broskve a meruňky. A vidím, že k nám přes plot někdo leze. Říkám: ‚Co tady děláte?‘ A on: ‚Co vy?‘ ‚No já jsem na rozdíl od vás na svém pozemku.‘ ‚Já jsem ochranka soudruha prezidenta.‘ ‚A kam jdete?‘ ‚No já jsem tam viděl meruňky,‘“ vybavuje si Strážnický kuriózní příhodu.
Bílými deskami obložená ruská chata stojí na vyvýšeném místě za železným plotem zdobeným různě velkými kruhy. Branka u schodů k domu je zamčená. Okna jsou zabedněná. Dovnitř není vidět.
„Od covidu tady myslím nikdo nebyl, je tu prázdno. Těžko říct, kdo se tu o to stará,“ říká Strážnický.
Platná smlouva od 70. let
Jeho slova potvrzuje i nezávislá starostka Kníniček, na jejichž katastru chata stojí, Lenka Ištvanová. Pracovníci úřadu tam chodí zhruba jednou týdně na kontrolu, uvnitř nikoho nezastihli.
„Vypadá to, že elektřina se tam pohybuje, elektroměr se točí, ale nedokážeme říct, jestli je to prostě proto, že tam mají nějaké zabezpečení nebo nějakou ledničku nebo něco takového. Jestli to využívají k rekreaci, to třeba uvidíme v létě,“ říká starostka.
Připomíná, že ani jejím předchůdcům se nepodařilo smluvní vztahy narovnat. „Už bývalý starosta je vyzýval k tomu, aby platili nájem, a oni se pořád odkazovali na to, že z roku 1972 mají podepsanou stále platnou smlouvu. My jediné, co můžeme udělat, že po nich můžeme začít vymáhat nějaký nájem, ale jestli se nám za to ještě nevysmějí,“ dodává Ištvanová.
Ruský majetek jsme měli vyvlastnit už dávno, říká Kolář. Pozor na poválečné sankce, varuje Žáček
Číst článek
Ruské velvyslanectví na e-mailový dotaz Českého rozhlasu ohledně využívání chaty neodpovědělo.
Jak to s původní smlouvu je, objasňují zástupci magistrátu: „Pozemek město Brno nabylo na základě kupní smlouvy v roce 2003 od likvidátora společnosti Zeleň města Brna, vlastník rekreačního objektu nesplňoval podmínku vzájemnosti dle devizového zákona. Právní předchůdce, tedy Zeleň města Brna, uzavřela s Konzulátem SSSR v Brně v roce 1972 smlouvu o přenechání pozemku pod rekreačním objektem do bezplatného užívání na celou dobu, po kterou bude chata konzulátu sloužit svému účelu,“ uvedl už dříve mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Kdo by to měl řešit?
V roce 2015 město svěřilo pozemek do správy Kníniček. A ty tak musí problém řešit samy. Magistrát je jim ale případně připravený pomoct, má na to k dispozici víc právníků než malý úřad na kraji města. „Pokud by městská část chtěla, aby tohle řešila velká radnice, musela by požádat o odsvěření pozemku a já si dovedu představit, že bychom tomu vyhověli a vzali si to břímě na svoje bedra a nějak to řešili, ale pokud k tomu nedojde, je to plně v kompetenci městské části toto řešit a velká radnice jí do toho nemůže zasahovat,“ ujišťuje radní Jiří Oliva ze SOCDEM.
Podle starostky Ištvanové by to měl spíš řešit stát. Ministerstvo zahraničních věcí se do brněnského případu ruské chaty neplete, nikdo z Brna ho o to ani nepožádal. „Tímto objektem se ministerstvo nezabývá, protože s chatou, která je v majetku Ruska, ani s pozemkem nemá nic společného. Město Brno s ministerstvem v této věci nekomunikovalo,“ potvrzuje mluvčí resortu Mariana Wernerová.
Firma, která spravuje ruský majetek v Česku, se ocitla na sankčním seznamu. Nemůže dál pronajímat byty
Číst článek
Doplňuje, že se ministerstvo soudí s velvyslanectvím Ruska o bezdůvodné obohacení za neplacení nájmu za pozemky patřící k budovám, k nimž má právo hospodařit příspěvková organizace ministerstva Diplomatický servis. Což není případ brněnské chaty. „V případě desítek těchto nemovitostí se český stát soudí s Ruskou federací o vydání bezdůvodného obohacení za poslední tři roky, které převyšuje 53 milionů korun. Rusko deklarovalo, že je využívá jako účely mise, což není pravda,“ zdůrazňuje Wernerová.
Rusku v Česku patří 42 nemovitostí. V Brně kromě chaty u přehrady taky bývalý konzulát ve vile v ulici Hlinky. I ten je poslední roky zřejmě prázdný.
Český stát dům využívat nemůže. Co se děje uvnitř, pokud vůbec něco, ministerstvo ani magistrát neví.