OVĚŘOVNA: Nizozemsko nezrušilo sankce vůči Rusku, udělilo jen výjimky v konkrétních případech
Na sociálních sítích se šíří další hoax týkající se protiruských sankcí. Sdílený facebookový příspěvek ve výrazných barvách hlásá, že Nizozemsko zrušilo sankce proti Rusku. Ve skutečnosti je to ale lež. Jak serveru iROZHLAS.cz přiblížila mluvčí nizozemského ministerstva zahraničí Tessa van Stadenová, Nizozemsko pouze udělilo v konkrétních případech ze sankcí výjimku.
„Holandsko oznámilo zrušení všech sankcí proti Rusku,“ napsala si na svůj otevřený facebookový profil uživatelka s iniciály ŠTV. Jako řada podobně aktivních profilů má i ona vysoký počet sledujících. Mezi třemi tisícovkami spřátelených uživatelů se nacházejí třeba i politici SPD, jako je Jiří Kobza.
Pod příspěvkem se jí okamžitě další uživatel ptal, zda se to, co napsala, skutečně zakládá na pravdě. „Opravdu Mílo, opravdu,“ reagovala přesvědčeně a stejně odpovídala i všem dalším komentujícím. Za pět dní tak získal její příspěvek více než 300 sdílení a zhruba stejný počet pozitivních reakcí, v diskusi se pak objevila asi stovka komentářů.
Jenže ve skutečnosti její příspěvek pravdivý není. Na dotaz serveru iROZHLAS.cz se proti němu ohradila přímo mluvčí nizozemského ministerstva zahraničí Tessa van Stadenová, která příspěvek označila za jednoznačný hoax.
Sankce jsme nestáhli
Mluvčí Van Stadenová uvedla, že se Nizozemsko i nadále na sankcích podílí. „Nizozemsko od sankcí neustoupilo. Nizozemsko je plně odhodláno uplatňovat sankce Evropské unie kvůli ruské agresi proti Ukrajině,“ napsala úvodem.
OVĚŘOVNA: Podalo Německo žalobu na Zelenského? ‚Zcela chybná informace,‘ reaguje německá diplomacie
Číst článek
Připustila nicméně, že vybraná ministerstva stanovila částečné výjimky týkající se sankcí, které vláda i veřejně oznámila. Odtud podle Van Stadenové pravděpodobně pramení dezinterpretace.
„Nizozemská vláda nedávno sdělila různým nizozemským médiím, že bylo uděleno jednadevadesát výjimek na individuálním základě pro platbu nebo transakci, která je podle sankcí zakázána,“ popsala.
Podle ní to ale ve skutečnosti v rozporu s nastavením evropských protiruských sankcí není. „Na těchto 91 případů se vztahovala stávající nařízení Evropské unie, která za určitých podmínek, například z humanitárních důvodů, nabízejí možnost udělit výjimku ze sankcí,“ vysvětluje.
Tato výjimka se ale podle ní vztahuje skutečně pouze na konkrétní individuální případy a nesouvisí s uplatňováním sankcí jako celku. „Nizozemsko přísně uplatňuje sankce Evropské unie. Zda je výjimka oprávněná, se posuzuje případ od případu,“ uzavírá.
Platby a využití přístavů
O výjimkách informovala na konci října nizozemská televizní zpravodajská služba RTL Nieuws. Možnost udělovat výjimky ze sankcí mají podle média ministerstva zahraničí, hospodářství, financí, dopravy a školství.
OVĚŘOVNA: Umožňuje Charta OSN ruský vpád na Ukrajinu? Nelze jí invazi obhájit, shodují se odborníci
Číst článek
„Od začátku války udělila ministerstva celkem 91 výjimek. Podle prohlášení ministerstva zahraničních věcí se tak děje s cílem ‚umožnit určitý stupeň flexibility v konkrétních případech‘. Příkladem je třeba nizozemská firma, která potřebuje dostat další platbu z Ruska,“ popisuje televize.
Médium dále uvádí i případy, kdy resort dopravy a vodního hospodářství umožnil přistát ruským lodím v nizozemských přístavech. Ministerstvo zahraničního obchodu pak udělilo několik výjimek podle televize z „humanitárních důvodů“. A ve třinácti případech pak udělilo výjimky pro zmrazený majetek nebo úhradu za zboží, na které se vztahuje režim sankcí.
Neznamená to ale kompletní opuštění evropských sankcí, jak bylo prezentováno v příspěvku na sociálních sítích.
Takzvané „přifukování“ informací je přitom často využívanou technikou nejen mezi dezinformátory, ale i třeba v bulvárních médiích. Autor jím zvyšuje atraktivitu příspěvku a tím i jeho celkový dosah.
„Dělala to bulvární média, dělají to i lidé, kteří mají velký dosah na sociálních sítích a skrze e-maily. Je to jednoduché – vezmete střípek nějaké události, a akorát ji prostě nafouknete do velkých proporcí, aby to bylo dostatečně šokující a zajímavé. Aby to vzbudilo u lidí pocit, že je to něco, co chtějí sdílet a dále šířit,“ vysvětlil už dříve pro server iROZHLAS.cz vedoucí programu ověřování informací a mediálního vzdělávání organizace Transitions Online Jaroslav Valůch.
Podle něj by proto měli lidé být z hlediska obsahů podobných příspěvků opatrní a sdílené obtížně ověřitelné informace raději dále nešířit.
NARAZILI JSTE NA DEZINFORMACI?
Vážení čtenáři, pokud byste na sociálních sítích narazili informaci, u které si nejste jistí její pravdivostí, pošlete ji na e-mailovou adresu overovna@rozhlas.cz. Server iROZHLAS.cz se ji za vás pokusí ověřit. Už vyvrácené falešné zprávy jsou k dispozici ZDE.
