Češi podle Fialy vděčí za bezpečnost Evropské unii a NATO, nechce přeposílat uprchlíky do dalších zemí
S následky války na Ukrajině atakované Ruskem se Česko bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) potýkat měsíce, možná roky. O život se Češi bát nemusejí vzhledem k tomu, že je stát součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance, čelí ale zdražování a uprchlické vlně, řekl Fiala v nedělním diskusním pořadu CNN Prima News. Zdražování různých komodit nazval po ruském prezidentovi Putinovy ceny.
Fiala by se chtěl vyhnout přeposílání uprchlíků, kteří přišli do Česka z Ukrajiny napadené Ruskem, do dalších zemí Evropské unie. Připomenul, že Česko odmítalo v roce 2015 kvóty přerozdělování i s tím, že relokace mají lidský rozměr, kdy jsou uprchlíci posíláni někam, kam nechtějí. Poznamenal ale současně, že část z příchozích by dál chtěla.
Premiér poznamenal, že uprchlická vlna, která dosud do Česka přivedla na 200 000 uprchlíků, většinou žen a dětí, je největší po druhé světové válce.
„České republice nehrozí nebezpečí, které by nás ohrožovalo na životech. Protože jsme součástí NATO a Evropské unie, bát se nemusíme,“ uvedl s tím, že konflikt má na Česko přímé i nepřímé dopady, zdražuje se, a Česko čelí „neuvěřitelné uprchlické vlně“.
„To jsou věci, se kterými se musíme vyrovnávat, pocítíme to všichni, budeme se s tím vyrovnávat příští měsíce, možná roky,“ uvedl. Zdražování je podle něj přímým dopadem politiky Ruska, Česko tak bude ve spolupráci s Evropskou unií hledat nový energetický mix.
Fiala se zmínil i o postupně klesající naději na diplomatické ukončení konfliktu. „Bohužel musím konstatovat, že šance na diplomatické řešení je hodně malá,“ řekl premiér.
„Přímo vstoupit do konfliktu by byl nesmírný hazard. Musela by se zapojit celá Severoatlantická aliance, včetně USA,“ dodal Fiala.
Pomoc od unie
Stát podle něj od Evropské unie nyní potřebuje především finanční pomoc a také poskytnutí tzv. humanitárních základen, kterých Česko momentálně nemá dostatek.
Zmínil, že ruský plyn tvoří v české energetice méně podstatných osm procent, do budoucna je ale třeba, aby i toto procento klesalo. Ruská ropa tvoří zhruba polovinu české spotřeby. Je podle Fialy třeba chovat se racionálně.
„Musíme působit morálně, ale také postupovat v jednotlivých krocích. Země musejí žít dál,“ uvedl premiér. Evropa podle něj musí držet všechny sankce, které na Rusko uvalila, a neustoupit.
Fiala zdůraznil, že Evropa po invazi Ruska na Ukrajinu zažívá masivní uprchlickou vlnu. Česko přitom při počtu 200 000 uprchlíků vyčerpalo svou přirozenou absorpční schopnost, ta se počítá jako zhruba dvě procenta populace země.
Premiér proto připomenul, že stát požádal Evropskou unii o modulová stanová městečka. Vláda také v diskusi s hejtmany probere možnosti zvýšení kapacit krajů, obcí, včetně úvah o navýšení příspěvků na ubytování uprchlíků.
Limitované kapacity
Výhodou první vlny příchozích byla podle premiéra skutečnost, že v Česku mají své blízké, kteří jim pomohli. „Nyní přicházejí bez kontaktů,“ konstatoval s tím, že třeba je využít všech kapacit krajů, obcí, hotelů. „Musíme, bohužel, uvažovat i o výstavbě provizorních ubytování,“ konstatoval Fiala.
Důležitá bude podle něj finanční pomoc v podobě dotačních programů unie, které bude Brusel upravovat.
4:17
Miliony lidí by musely vyjít do ulic, aby protesty v Rusku něco změnily, soudí novinářka Procházková
Číst článek
Zda bude stačit kapacita zdravotnictví nebo škol a sociálních služeb, bude záviset na počtu uprchlíků. Vláda podle Fialy zvládla připravit systém přijímání příchozích, nyní bude krok po kroku zvyšovat možnosti v jednotlivých oblastech, ve školách například uvažuje o speciálních třídách.
„Máme limitované kapacity a neznámý faktor, co bude dělat takové obrovské množství lidí. Dělat prognózy je těžké,“ konstatoval premiér.
Podle údajů hasičů bylo od počátku invaze Ruska na Ukrajinu v Česku zaregistrováno přes 102 000 uprchlíků, ale reálný předpoklad počtu uprchlíků v Česku je 200 000. Nejvíce lidí, asi 30 procent, registruje Praha.
Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) v sobotu upozornil, že procento uprchlíků, kteří potřebují ubytování, se zásadně zvyšuje. Přichází stále více lidí, kteří nemají v Česku žádné zázemí. Na jihu Čech jich v sobotu bylo už 30 procent. „Znamená to, že na dalších 30 000 uprchlíků bude potřeba stejné ubytovací kapacity jako na prvních 100 000,“ uvedl na twitteru.
Procento uprchlíků, kteří potřebují ubytování se zásadně zvyšuje. Dnes na jihu Čech už 30% . Víc a víc přicházejí ti, kteří tu nemají už žádné zázemí.
Na dalších 30 tis uprchlíků bude potřeba stejné ubytovací kapacity, jako na prvních 100 tis.
S tím je třeba ve strategii počítat
18:23 – 12. 03. 2022
Zásoby ropy na 90 dní
Premiér vyzval lidi, aby nekupovali pohonné hmoty do zásoby, protože to podle něj zvyšuje jejich cenu. Stát má podle něj zásoby ropy na 90 dní. Obhajoval kroky, které tento týden přijala vláda a které podle něj odstranily důvody zdražování pohonných hmot.
Vláda v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun.
Fiala ale odmítl některé návrhy opozice například na snížení DPH či zastropování cen. Podle něj stát pomůže těm, kteří se dostanou do problémů, ale nemůže pomoci všem. Plošná opatření podle Fialy v důsledku zaplatí nejvíce střední třída.
Na dotaz bez bližších podrobností uvedl, že vláda chystá další opatření. Nechtěl odhadovat, na kolik by mohla vystoupat cena nafty, která i v sobotu zdražila na 49,53 koruny za litr. Průměrná cena benzinu v Česku naopak poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu klesla, a to o 14 haléřů na 47,12 koruny za litr. Pokud bude Evropa postupovat společně, je schopna podle Fialy ceny dlouhodobě snižovat.
Devadesátky
V minulosti přijala Česká republika, resp. Československo, dvě větší vlny uprchlíků v 90. letech, obě byly z Balkánu. Nejprve po roce 1992 zhruba 3500 lidí z Bosny a Hercegoviny, ze kterých zůstaly v Česku i po ukončení občanské války asi 2000 (lidé z bývalé Jugoslávie přišli do Česka také individuálně a pro legalizaci pobytu použili například rodinné vazby datující se do dob monarchie).
Chrání nás jedině síla, řekl premiér Fiala. Putin podle něj jaderné zbraně nepoužije
Číst článek
Koncem 90. let pak následovala asi tisícovka kosovských Albánců, kteří se po skončení bojů většinou vrátili domů.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už z Ukrajiny uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti. Nejvíce z nich odešlo do Polska, tamní úřady dosud přijaly 1,6 milionu běženců. Z nich podle odhadů asi milion v Polsku zůstává a zbytek odešel do jiných evropských států. Přes 230 000 uprchlíků přijalo Maďarsko, následuje Slovensko s více než 185 000 uprchlíky.
