Nevzhledný, toxický a škodí přírodě. Budou muset zubaři v Česku skončit s amalgámem?
Ministři se v pondělí mimo jiné zabývali omezením používání amalgámových zubních plomb. Tento typ výplně by už od poloviny letošního roku neměly dostávat děti a těhotné nebo kojící ženy. Co se pro tyto pacienty změní a co to znamená pro pojišťovny?
Nařízení Evropské unie začne platit letos v červenci, a to pro děti a těhotné nebo kojící ženy. Kvůli rozhodnutí unie se musí změnit některé české zákony. Ministerstvo zdravotnictví už dříve oznámilo, že názor orgánů Evropské unie zcela respektuje.
Europoslanci zakázali některé plomby z amalgámu. Obsahují jedovatou rtuť
Číst článek
Evropská unie chce postupně omezit používání amalgamu kvůli rtuti, ze které zdravotníci přímo v ordinaci připravují právě míchaný amalgám. Zubaři tak budou moct u pacientů používat takzvaný kapslový amalgám, který je už předem přesně namíchaný. Pojišťovny ho ale nehradí. Možné je využít i jiné alternativní výplňové materiály, jak loni v květnu vysvětlil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
„Asi nejčastější výplní u dětí je skloionomerní cement, což je dlouhodobě provizorní materiál, to znamená, že vydrží několik let, což u těch dočasných zubů bude přesně stačit a používá se už roky. U kojících matek je to materiál, který několik let překlene čas, než zase budou moci mít amalgám,“ vysvětloval Šmucler.
Spolehlivý amalgám
Někteří zubaři ale s opatřením nesouhlasí. Podle části stomatologů je amalgám jeden z nejlepších materiálů. Proti omezení je třeba předseda oblastní Stomatologické komory v Olomouci Ondřej Procházka. Na začátku letošního roku vysvětlil ve vysílání Českého rozhlasu proč.
Amalgámové plomby u dětí a těhotných nahradí bílý cement. Novinku zaplatí pojišťovny
Číst článek
„Není zdraví škodlivý. V České republice se už deset let používají povinně odlučovače amalgámu, takže zubní soupravy nevypouštějí zbytky amalgámu do odpadních vod,“ komentoval Procházka.
Podle Procházky nemusí být výplně z alternativních materiálů stoprocentně neškodné. Na rozdíl od amalgámových plomb s nimi totiž lékaři nemají tak dlouhé zkušenosti. Pro ty, co v současnosti už amalgámové plomby mají, se nic nemění. Nemusí se obávat, že jim je zubař bude muset okamžitě vyměnit. Vedle těhotných a kojících žen se má nařízení v budoucnu o omezení míchaných amalgámových plomb týkat všech dospělých.
Dražší materiál
Plomby z alternativních materiálů jsou dražší. Matky a děti ale nebudou muset nic doplácet. Pojišťovny jim je budou proplácet. Konkrétně dětem do 16 let a ženám do konce 6. měsíce, kdy kojí. To, že se pro pacienty z hlediska úhrady nic nemění, potvrdil ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch za hnutí ANO.
„Pro systém veřejného zdravotního pojištění to bude znamenat určité navýšení nákladů, se kterým ale počítáme. Pro to další období probíhá jednání se zdravotními pojišťovnami a se stomatology, ale pro pacienty jako takové se nic nemění,“ sdělil Vojtěch.
Zubaři na venkov. Stát přispěje milion na ordinace v regionech, kde chybí stomatologové
Číst článek
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich začátkem letošního roku odhadl, kolik peněz by změna mohla celkem stát.
„První etapa by měla stát zhruba 800 milionu korun navíc. Těžko v tuto chvíli předjímat, jak česká legislativa rychle bude chtít akceptovat tu druhou etapu,“ řekl Friedrich.
Friderich zároveň dodal, že zatím není jasné, jestli pojišťovny budou plomby proplácet i ostatním klientům, až se tedy pravděpodobně příští rok zákaz amalgámu rozšíří na všechny dospělé.
Souhlas kabinetu
Kabinet nařízení o zákazu amalgámových plomb podporuje. Premiér v demisi Andrej Babiš z hnutí ANO řekl, že používání rtuti je problém.
Menší města a obce postrádají zubaře, nahrazují je lékaři ze zemí bývalého Sovětského svazu
Číst článek
„Unie chce nařízením hlavně chránit životní prostředí. Pro pacienty amalgámové plomby nejsou zdravotně závadné,“ říká zubař Eduard Kuhn. „Tato záležitost není toxická problém amalgámu je spíše ekologický, to znamená na hřbitovech a podobně se ho vyskytuje spousty,“ dodal Kuhn.
Pojišťovny tak místo amalgámu budou vybraným skupinám pacientů hradit jiné výplně. Náklady státu se tak zvýší o zhruba 600 milionů korun ročně.
