Pro pomoc už přicházejí i matky s dětmi, které mají partnera, upozorňuje šéfka potravinové banky
Tradiční žadatele o potravinovou banku, tedy osamělé seniory a matky samoživitelky, v posledních měsících doplňují i ti, kteří nežijí sami. Jsou to senioři žijící v páru nebo mladé rodiny, upozorňuje v pořadu K věci předsedkyně potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová. Dárců přitom tolik nepřibývá a velké obchody teď dávají potravinovým bankám méně zboží než dřív. Nejvíc potřebné trvanlivé potraviny tak přináší jen lidé sami.
V projektu Život k nezaplacení, na kterém pracuje Český rozhlas s agenturou PAQ Research, sledujeme, jak inflace a energetická krize dopadá na domácnosti. Data ukazují, že za poslední rok stouply výdaje za bydlení a jídlo průměrné domácnosti o 3200 korun měsíčně a že stoupl počet domácností, které jsou v měsíčním hospodaření na nule nebo v záporu. Týká se to každé třetí české domácnosti. Jak se to projevuje v potravinových bankách? Přibývá těch, kterým pomáháte?
Ano. Není to skokové, jako to bylo třeba v pandemii nebo když začala válka na Ukrajině. Je to pozvolné, ale nepřestává to. A vidím, že přicházejí i jiné cílové skupiny, než jaké to byly za posledních mnoho let.
Hostem pořadu K věci byla předsedkyně potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová
Dřív jsme pomáhali dvěma základním skupinám, byli to osamělí senioři, vdovy a vdovci, a pak matky samoživitelky. Teď přichází i senioři-dvojice a matky, které mají i partnera.
Co musí splnit ten, komu pomáháte?
My nemáme právo zkoumat sociální situaci klientů. Máme jenom právo dávat jim jídlo. To znamená, že spoléháme na doporučení, které si lidé přinesou buď z Úřadu práce, ze sociálního odporu nebo z Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Ty je doporučují pro potravinovou pomoc. A my nevíme, jestli ten, kdo přišel, potraviny potřebuje pro to, že je nemocen, má malé dítě do tří let, je senior, nebo pro to, že se mu prostě nechce pracovat.
Na Vánocích chce šetřit třetina domácností. Mnohé využívají k získání dárků i dobrovolné organizace
Číst článek
Co od vás lidé mohou získat?
Těm, kteří přijdou s doporučením, dáváme potravinový balíček jedenkrát týdně. Jsou v něm základní potraviny, samozřejmě ty, které máme zrovna ve skladu. Snažíme se, aby tam byly vždy těstoviny, rýže, cukr, olej, čaj, snídaňové cereálie, něco čerstvého pečiva, ovoce, zelenina, něco sladkého, mléko. Zkrátka to, co máme zrovna ve skladu.
Jak velké týdenní balíčky jsou?
Je to papírová taška, která se běžně prodává v obchodech. Myslím, že je to tak 15 kilogramů.
Nabízíte nejen potraviny, ale i drogistické zboží?
S tím je trochu problém. Poptávka je veliká, zvlášť drogerie je velký finanční zásah pro maminky s dětmi, protože pleny, dětské vlhčené ubrousky a kosmetika je strašně drahá a pro maminky v nouzi je to těžké.
Snažíme se drogerii získávat, ale protože ještě neplatí výjimka z daní na drogistické zboží, tak jen málokterý obchodník nám to dá, protože z toho pak musí platit daně. Když zboží zlikviduje, má to bez nákladů.
Jednali jste s politiky o tom, aby to změnili?
Ano. Kvůli tomu a ještě dalším věcem, které trochu brzdí naši práci a širší pomoc, jsme jednali asi před měsícem, kdy poslankyně Věra Kovářová (STAN) svolala schůzku Sněmovny s ministerstvem, aby se vyřešily problémy, které zpomalují potravinovou pomoc lidem v nouzi.
Potravinové banky se výrazně zapojily také do pomoci uprchlíkům, kteří do Česka přišli před ruskou invazí. Pomáháte jim stále?
Pomáháme. Ale hned na začátku jsme si stanovili pravidla. Nechtěli jsme opakovat stejné chyby, jako děláme s českými lidmi v nouzi, a to že některé klienty doporučují sociální odbory nebo úřady třeba pět let nepřetržitě, ačkoliv jsou v produktivním věku a nemají žádný důvod nepracovat.
Nechtěli jsme, aby to tak bylo i u ukrajinských uprchlíků, a tak jsme si nastavili, že lidem v produktivním věku dáváme potravinovou pomoc tři měsíce. To mají na to, aby se zorientovali a našli si práci. Tři měsíce opravdu pomáháme všem jednou týdně a pak už jenom matkám, které mají děti do tří let a nemohou je dát do školky, a seniorům nad 65 let.
Hlavně trvanlivé potraviny od lidí
Říkala jste, že roste počet těch, kteří potřebují potravinovou pomoc. Roste také počet dárců?
Tak to úplně není. Obchodníci dávají, řekla bych, o něco méně než dřív. Zdá se mi, že je to pro to, že lidé méně nakupují a oni tedy méně objednávají. Tím pádem mají méně zbytků. To, co dostáváme ve velkém množství pravidelně, je pečivo, zelenina, ovoce, ale to není to, co lidé v nouzi především potřebují. Oni potřebují hlavně trvanlivé potraviny a potom hygienu.
Starosti přecházející až v deprese. Jak se podepisují ceny za bydlení a energie na lidech?
Číst článek
Trvanlivé potraviny ale z obchodů prakticky nezískáváme. Získáváme to dvakrát do roka, když se uspořádá celonárodní sbírka potravin, a pak od jednotlivých dárců.
Za poslední měsíc, a za to chci moc poděkovat, skoro každý den přichází nějaká rodina nebo skupina z práce, organizace, sportovní oddíl nebo třeba hasiči. Vyhlásí sbírku potravin a přivezou nám ji jako dar. Díky těmto štědrým darům můžeme pořád rozdávat trvanlivé potraviny.
Co je teď nejvíc potřeba?
Je to pořád stejné. Je to dětská hygiena, těstoviny, rýže, olej, cukr, máslo, konzervy, polévky v sáčku. To jsou věci, které lidé v nouzi velmi potřebují a my je nedostáváme od obchodníků.
Kam to mohou lidé dovézt?
Nejlepší to bude do našeho středočeského centrálního skladu v Letňanech. Je to na ulici Toužimská ve skladovém areálu, naše budova má označení C4 a jsme tam každý den od sedmi hodin do tří odpoledne.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je výše v článku.
