Šéf meteorologů: Sucho před povodněmi bylo pozitivní, první vlnu srážek pohltilo vyprahlé území
Původní předpověď meteorologů o silných deštích byly z velké části přesné, říká ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Marek Rieder v rozhovoru pro Radiožurnál. „Kde jsme takové srážkové úhrny nepredikovali, tak to je Frýdecko-Místecko a Ostravsko,“ přiznává. Situaci podle něj paradoxně pomohlo dlouhodobé sucho, následky by ale snížilo i vybudování dlouho plánované přehrady v Nových Heřmínovech na Bruntálsku.
Začněme tím, co určitě každého zajímá nejvíc, zvlášť v těch oblastech, kde ještě hrozí vzestupy hladin. Co ukazují vaše aktuální předpovědní modely?
Vypadá to, že ještě během dneška budou probíhat srážky na celém území České republiky, a to i na Jesenicku. Úhrny však v těchto oblastech nebudou tak vysoké. Pohybovat se budou mezi 20 a 30 milimetry srážek za 24 hodin.
Bez vody, elektřiny, signálu i dopravního spojení. ‚Je to u nás krize,‘ říká starostka Kobylé nad Vidnávkou
Číst článek
Kritická situace se v tuto chvíli přesouvá na jihozápad. V jižních Čechách a především na Novohradských horách a na Šumavě očekáváme, že by mohlo napadnout až 70 milimetrů srážek.
Jak velkou část aktuální srážkové epizody máme za sebou?
Liší se to území od území. Na Jesenicku se domnívám, že jsme 95 procenty za celkovými úhrny srážek. V jižních Čechách ještě 20, 30 procent očekáváme. Ještě něco má napadnout na Vysočině, ale tam nejsou úhrny tak extrémní jako v předešlých dnech, i oproti Šumavě a Novohradským horám.
Co tohle všechno bude znamenat pro hladiny potoků a řek? Kde se ještě dá očekávat, že by hladiny mohly stoupat?
Právě v těch jižních Čechách. Očekává se, že to bude především Malše, pak to bude Lužnice. Ta je celkově specifická, protože jednak neteče z pohoří, ale teče k nám z Rakouska, kde mají taky velmi intenzivní srážky. Povodí Lužnice je navíc velmi ploché, což znamená, že povodňová vlna jí postupuje velmi pomalu a dalších měst jako Veselí nad Lužnicí nebo Soběslav bude dosahovat v následujících dnech.
Dalšími nejohroženějšími toky budou levostranné přítoky Vltavy, předpokládáme, že především Otava a Blanice. Tam čekáme, že to zase překročí třetí stupeň povodňové aktivity.
Když se ohlédneme na původní předpovědi, se kterými jste přišli v polovině minulého týdne, do jaké míry se naplnily?
Z velké části. Říkali jsme, že největší problémy budou Jeseník, severní pohoří počínaje Lužickými horami přes Krkonoše, Jizerské hory a Orlické hory. A také jsme říkali, že to bude na Vysočině i v jižních Čechách. Kde jsme takové srážkové úhrny nepredikovali, tak to je Frýdecko-Místecko a Ostravsko, kde jsme to neočekávali.
Také se nám nepovedlo zcela přesně lokalizovat ty největší srážkové úhrny na Vysočině, protože jsme předpokládali, že budou padat především v povodí Sázavy. Ale sami víte, že největší problémy v tuhle chvíli máme na Novohradce a na Loučné, nikoli na Sázavě. Trefilo se to trochu vedle.
Poučení z minulosti
Jak výrazně se na tom, co zažíváme a na tom, jaké byly přípravy, projevily předpovědní modely? Dá se to srovnat s těmi velkými povodněmi v letech 1997-2002?
Ta situace je úplně jiná. Řekl bych, že je jiná mimo jiné i díky tomu, že jsme si prošli těmito povodněmi v roce 1997-2002, kdy se jasně definovaly odpovědnosti, pravomoci a tok informací přes integrovaný záchranný systém.
Čtyři dobrovolné hasiče zachraňoval vrtulník. Na zaplavené silnici se s nimi převrátila tatra
Číst článek
Vše se zakotvilo do vodního zákona, včetně odpovědnosti za fungování povodňových komisí nebo vyhlašování jednotlivých stupňů povodňových aktivit a podobně. To jsou zlepšení, která jsou daná poučením z kritických povodní, které tu byly v minulosti.
Je to samozřejmě dáno tím, že disponujeme úplně jinou technikou než před 27, respektive před 22 lety. V tu dobu se telefonovalo pozorovatelům, kteří byli u řek a odečítali stavy z vodočetných latí. Dnes je všechno automatizováno. Máme daleko přesnější meteorologické radary. Máme dva superpočítače, kde můžeme pouštět naše modely ve vysokém rozlišení. Kromě toho máme k dispozici dalších sedm modelů, takže doba je někde úplně jinde.
Když jsme spolu mluvili v pátek v poledne o srovnání s historickými povodněmi, odpovídal jste, že z meteorologického hlediska to bude podobné, ale z hlediska následků to bude lepší. Potvrdilo se vaše očekávání v tomto směru?
Myslím, že rozdíl mezi těmi povodňovými situacemi v letech 1997 a 2002 je ve velikosti zasaženého území. Tehdy, v roce 1997, to bylo lokalizováno na Moravu a Slezsko. Rok 2002, naopak, byly pouze Čechy. Teď, když se podíváte, tak je to s výjimkou povodí Ohře, respektive části Plzeňského kraje a Karlovarského kraje, celá republika. V tom se povodně liší, je to dáno rozsahem.
Také věřím, že se předešlo, díky aktivování všech složek zapojených do zvládání povodňových situací, daleko větším škodám, jednak samozřejmě na životech, ale také na majetku.
Jakou roli v tom, jak se podařilo povodně zvládnout, hrálo to, že předtím bylo sucho?
Myslím, že velmi pozitivní, byť bych neměl o suchu nikdy mluvit jako o pozitivním jevu. Ale tím, že, a v tom je zase ta podobnost mezi rokem 1997 a 2002, že přes naše území šly ve dvou vlnách, tak první vlnu víceméně pohltilo vyprahlé území.
A teprve druhá vlna, ta vydatnější v průběhu soboty, šla povrchovým odtokem a přímo do koryt toků.
3:28
Počkejte, až voda opadne. Pak můžete začít s focením a natáčením škod, radí asociace pojišťoven
Číst článek
Meteorologická stanice v areálu vsetínské hvězdárny zaznamenala v sobotu rekordní denní srážkový úhrn v tomto století. Za 24 hodin tam napršelo 101 mm srážek, tedy 101 litr vody na metr čtvereční. Předpokládám, že takových rekordů jste zaznamenali v těch posledních dnech spoustu.
Je to tak. Dokonce snad nejvyšší úhrn za 24 hodin byl naměřen na srážkoměrné stanici Labská, kde bylo tuším 255 mm za 24 hodin.
Už jste to v minulých dnech několikrát vysvětloval, ale přesto ještě jednou: co se stalo, že došlo k tomu, k čemu došlo jak v České republice, tak také v Rakousku a v Polsku?
Nad Slovenskem a Maďarskem se usadila tlaková níže později pojmenována jako Boris. Kolem ní k nám nejdřív od západu k východu, přecházela první srážková vlna. Tlaková níže potom začala nasávat teplý a vlhký vzduch od Jadranu, který se kolem ní obtočil, a teplá vzduchová masa se začala nasouvat na studenou, která k nám šla zase od severu.
Právě na rozhraní těchto vzduchových mas začalo docházet k intenzivní srážkové činnosti, která se koneckonců v průběhu soboty během velmi intenzivních srážek projevovala navíc bouřkami. Říká se tomu tzv. vnořené pásy konvekce, kdy velmi intenzivně prší a do toho vám ještě přijde bouřka včetně bleskových výbojů a velmi silných srážkových úhrnů během hodiny dvou.
Nové Heřmínovy
Díky tomu, že varování před povodněmi přišlo v předstihu, dokázali správci vodních toků upustit přehrady, což předpokládám, že výrazně pomohlo v mnohých oblastech České republiky.
V téhle souvislosti ale ministr zemědělství Marek Výborný (KDU ČSL) po jednání Ústředního povodňového štábu mluvil o tom, že pokud by byla postavena přehrada v Nových Heřmínovech na Bruntálsku, tak by s ohledem na už vybudovaná protipovodňová opatření byl ochráněn Krnov, Opava a škody by tam v žádném případě nebyly takové, jaké jsou dnes. Podobně se v průběhu odpoledne vyjádřil také ministr financí a bývalý opavský primátor Zbyněk Stanjura (ODS). Souhlasíte s tím?
Já s tím souhlasím. Každá má svůj primární účel, ale i sekundární a další účely. Například Vltavská kaskáda má primární účel hydroenergetiku a teprve pak třeba rekreaci, rybolov, protipovodňovou ochranu. Primárním účelem Heřmínova by byla protipovodňová ochrana.
1:52
Jak by heřminovská přehrada zvládla desetitisíciletou vodu? Odborníci představili nový model
Číst článek
Podařilo by se tam zadržet takové objemy vody, aby se podařilo snížit průtok na zhruba desetiletou vodu, jak říkal pan ministr Výborný. Na tu už obě města mají protipovodňovou ochranu.
Měly by tedy poslední dny být podnětem k tomu, aby se stavba přehrady vrátila do hry?
Ve hře je už od roku 1997, v roce 2023 dokonce získala územní rozhodnutí. Nicméně toto územní rozhodnutí bylo napadeno, takže se čeká na vypořádání námitek. Navíc, podle mých informací, tak je vykoupeno 99 procent všech pozemků, takže tam skutečně jde o to vyřídit námitky správně tak, aby mohla stavba Nových Heřmínov začít, aby byla tato dvě města, jako je Krnov a Opava, ochráněna před podobnými povodňovými událostmi.
Na základě aktuálních zkušeností, bylo by na místě postavit podobné přehrady nebo další vodní díla i jinde v Česku?
Z pohledu protipovodňové ochrany to nevidím až tak urgentně, jako z pohledu sucha a nastupující klimatické změny. Budeme muset vybudovat opatření, která nám podaří vodu zadržet. A to i přesto, že roční úhrny na našem území odhadujeme, že zůstanou stejné, ale předpokládáme, že se prodlouží suchá a teplá období a pro ně je zapotřebí mít k dispozici dostatek vody – ať už pro zásobování obyvatelstva, zavlažování, průmysl, energetiku a podobně.
