Téměř milion lidí v Česku nemá svého praktického lékaře. Mladé lékaře dráha praktického lékaře neláká, problém je obsadit místa hlavně na venkově. Co je odrazuje od práce na vesnici?
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky každý rok složí příslušné zkoušky a může začít pracovat jako praktický lékař pro dospělé asi 120 doktorů.
Protestní uzavření ordinací v úterý a ve středu plánovali nejdřív praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti, přidali se k nim ambulantní specialisté. Praktici v pátek po dohodě s MZd protest zrušili.
„Úhradová vyhláška neodráží to, co ministr zdravotnictví dlouhodobě tvrdí, že mu jde o to, aby měl dostatek praktických lékařů,“ vysvětluje předseda spolku Mladí praktici.
„Sebrat bych mohl pouze nemocnicím, ale vzhledem k tomu, že i lékaři v nemocnicích chtějí zvýšit platy, tak jim těžko mohu sebrat peníze,“ vysvětluje Válek v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
„Stále jsme připraveni jednat. Naším cílem není protest či jakékoli obtěžování pacientů, ale nezbytná náprava stavu úhrad naší péče o ně,“ uvádí sdružení.
„Za této situace je růst úhrad pro primární péči ve výši 2,83 procenta nedostatečný,“ říká k plánovaným protestům předseda Sdružení praktických lékařů.
Praktičtí lékaři počítali s meziročním růstem úhrad zdravotní péče o 3,3 procenta, podle aktuálního znění vyhlášky se mají zvýšit o 2,83 procenta. O svém protestu informovali lékaři premiéra Fialu.
„V celém segmentu chybí zhruba tři čtyři tisíce klientů, což je velká škoda, protože se tihle lidé mohli léčit. Takhle se s chronickým nebo úrazovým onemocněním neléčí,“ konstatuje Pavlína Filipi.
O práci pediatra je mezi lékaři zájem. Častěji ale končí v nemocnici než v ambulancích. „Málokdo si troufne otevřít nebo převzít ordinaci a dělat v ní sám,“ přiznává Mucha ze spolku Mladí praktici.
Od července bude platit vládní vyhláška, která rozšiřuje pravomoci praktických lékařů. Změny by mohly pomoct třeba seniorům, kteří nežijí ve velkých městech.
Dětským pohotovostem v nemocnicích chybí pediatři. Primáři 55 dětských oddělení se před časem obrátili na ministra zdravotnictví s výzvou, aby s personální krizí pomohli praktici pro děti a dorost.
Praktičtí lékaři argumentují, že sami mají příliš práce ve svých ordinacích. Podle resortu zdravotnictví je největší problém v tom, že se spolu obě strany nedokáží už dva roky dohodnout.
„Jsme tady trošičku jako za bolševika. Bavíme se o povinnosti a nebavíme se o efektivitě systému, smysluplnosti systému a o nějaké pozitivní motivaci,“ míní šéf Sdružení praktických lékařů Šonka.
Kraj tak chce překlenout následujících pět let, ve kterých očekává nedostatek lékařů v regionu. Podporu mohou čerpat lékaři na Karlovarsku, kterým je alespoň 65 let.
Desítky kilometrů musejí dojíždět někteří rodiče, aby pro své děti sehnali pediatra. Vyhlídky do budoucna navíc nejsou optimistické a během několika let může být bez pediatra až třetina dětí.
V populaci je dlouhodobě asi čtvrtina až třetina alergiků. K tomu je v Česku ale mnoho nediagnostikovaných, kteří sezonní rýmu i další příznaky zaměňují s dlouhotrvajícím nachlazením.
V prosinci skončila v Břestu ordinace praktického lékaře. Ti, kteří měli štěstí, sehnali nového lékaře v nedaleké Kroměříži. Jiní dojíždí desítky kilometrů. Obci se nedaří přilákat nového praktika.
„Německá strana je tomu nakloněná. Čekají nás další jednání s představiteli nemocnice v Selbu a v Marktleuthenu,“ plánuje místostarosta Aše Matala. Jazykové bariéry se nebojí, v Německu pracují Češi.
Na milion lidí s postižením v Česku připadá 246 posudkových lékařů, z toho většina pracuje na zkrácený úvazek. I přes dílčí reformy a schválenou novelizaci zákona se personální krizi nedaří vyřešit.
Například na jihu Moravy se až 15 procent výjezdů nakonec netýká ohrožení života nebo zdraví. Jde o situace, kdy lidé přehánějí v popisu svého zdravotního stavu.
Do vytipovaných oblastí, kde je péče praktických lékařů špatně dostupná, chce VZP nalákat nové doktory, a to pomocí bonifikačních programů, které by měly odstartovat od nového roku.
Dospělí lidé mohou od 18. července na přeočkování proti koronaviru. Druhou posilující dávku získají bez registrace v nemocnicích a u praktických lékařů.
V lékárnách chybí některá antibiotika na léčbu horních dýchacích cest nebo léky na zvýšený cholesterol. Důvodem jsou hlavně zpožděné dodávky od výrobců.
