Před rokem si lidé znovu zvolili Zemana prezidentem. Většina stran prosazení přímé volby zpětně lituje
Velká politická chyba. Tak hodnotí své někdejší rozhodnutí o zavedení přímé volby prezidenta zástupci TOP 09, ODS nebo Starostů a nezávislých. V sobotu je to přesně rok, kdy Češi hlavu státu ve všelidovém hlasování začali vybírat podruhé, a přes sedm let uplynulo od hladkého schválení institutu přímé volby Parlamentem. Z tehdejších stran by znovu pro přímou volbu hlasovala jen sociální demokracie.
„Čekal jsem, že prezidentské volby vyburcují více lidí. Doufal jsem, že to bude kolem 65 procent. Ale vzhledem k tomu, že jsem postoupil do finále, tak zklamaný rozhodně být nemůžu,“ hodnotil před rokem 62procentní účast v prvním kole prezidentské volby postupující kandidát Jiří Drahoš.
Přesně před rokem začali Češi podruhé v historii hlasovat v přímé volbě prezidenta. Rozhodnutí volit prezidenta všelidovým hlasováním zpětně většina politických stran lituje
Právě aktivní zapojení občanů do politiky a jejich vyšší politické uvědomění bylo v roce 2011 jedním z hlavních argumentů pro zavedení přímé volby. Při klíčovém hlasování ve sněmovně ji tehdy podpořilo 159 poslanců. Zpětně toho mnozí z nich litují, například šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Patřím k těm, kteří pod tehdejším obrovským mediálním i veřejným tlakem – dokonce i našich voličů – zvedli ruku pro přímou volbu a dodnes to pokládám za svůj velký politický prohřešek. Neměl jsem to udělat,“ řekl Kalousek Radiožurnálu.
Koho volili vaši sousedi? Prohlédněte si nejpodrobnější mapu výsledků 2. kola prezidentské volby
Číst článek
„Myslím si, že je zřejmé, že přímá volba rozdělila společnost, že mnohem více posílila mediální agentury místo politiky a nepřináší výsledek, který si možný lidé slibovali. Domnívám se, že to je většinový názor mé strany,“ dodává bývalý předseda TOP 09.
‚Strach a polopravdy‘
Podobný názor na zavedení přímé volby má i místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová.
„Musím říct, že já toho hořce lituji. Kdybychom se dnes dostali do pozice, že by někdo v Poslanecké sněmovně předložil návrh na změnu, bych byla pro otevřít o tom diskusi a hlasovala bych pro tu změnu,“ upřesnila.
Tři dekády v politice: jak se Miloš Zeman změnil za léta v nejvyšších funkcích
Číst článek
Zklamaný je z přímé volby i šéf poslaneckého klubu STAN Jan Farský, který ji před sedmi lety rovněž podpořil, tehdy ještě jako poslanec za TOP 09.
„Bohužel se ukázalo, že spíše, než by národ nějak stmelila, tak ho rozděluje. Ten souboj v kampaních nebyl soubojem vizí budoucnosti České republiky, ale spíše vyvoláváním strachu a polopravd. Zatím se ta očekávání, která byla do přímé volby prezidenta vložena, nenaplnila, spíše se ukázaly negativní stránky.“
Zavedení přímé volby považuje za problematický krok i předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik. Všichni komunisté se v roce 2011 při klíčovém hlasování zdrželi.
Žádná z oslovených stran ale neplánuje aktivně navrhnout změnu pravidel volby hlavy státu. Zástupci poslaneckých klubů se shodují, že by pro to byla nutná širší společenská shoda, která není příliš pravděpodobná.
Piráti a SPD pro přímou volbu
Princip přímé volby prezidenta jako takový podporují Piráti a SPD.
Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek ale kritizuje, že se při schvalování přímé volby neupravilo i nastavení kompetencí hlavy státu.
'Stop imigrantům a Drahošovi' není protiprávní, zamítl správní soud stížnost na Zemanovu kampaň
Číst článek
„Současně si myslíme, že by měla být zavedena i odvolatelnost prezidenta. Aby přímo volený politik byl i přímo odvolatelný v okamžiku, kdy se ukáže, že na svoji funkci nestačí, a mohli bychom vybrat někoho lepšího,“ řekl Michálek.
Podobné výhrady má také předseda SPD Tomio Okamura.
Za přímou volbou hlavy státu tak v současnosti stoprocentně stojí jen dvě strany současné koalice. Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky rozhodla sněmovna v roce 2011 správně. Totéž si myslí i premiér Andrej Babiš z hnutí ANO.
„Můj osobní názor je, že to byl dobrý krok, protože si pamatujeme v minulosti, jak se to volilo. Různé telefonáty mezi lobbisty... Vlastně o tom rozhodovali jen poslanci a senátoři a pamatujeme si různé informace o zprávách o korupci v rámci volby minulých prezidentů. Takže já to hodnotím pozitivně. Je to prvek přímé demokracie a z hlediska kompetencí prezidenta tam nevidím žádný důvod, aby se měly měnit,“ řekl předseda vlády Radiožurnálu.
Funkční období prezidenta trvá pět let, další přímá volba by tak měla být v roce 2023.
