Očekává se, že parlament navrhovaný rozpočet hladce schválí, protože konzervativci šéfa kabinetu v něm mají jasnou převahu.

Premiér na podzim avizoval, že armáda by měla posílit o 15 000 vojáků, chystají se i velké nákupy, mezi něž patří například kontrakt na pořízení 18 stíhaček Rafale, nákupy vrtulníků a čtyř námořních fregat. Jihoevropská země chce rovněž oživit svůj zbrojní průmysl a pořídit novou munici.

Další posílení armády souvisí s vyhrocenými vztahy se sousedním Tureckem, s nímž se Atény přou o oprávněnost průzkumů ložisek ropy a plynu na dně Středozemního moře. Turecko se svými plavidly operuje v oblastech, které Řecko považuje za své výsostné vody. Ankara tvrdí, že má na průzkum nárok.

Evropská unie minulý týden na summitu rozšířila sankce vůči Turecku a na sankční seznam zařadí další osoby spojené s kontroverzním průzkumem.

Řecko patří dlouhodobě k zemím, které v rámci Severoatlantické aliance mají nejvyšší armádní rozpočet. Ten se podstatně nesnížil ani v době táhlé finanční krize. V roce 2019 mělo Řecko armádní výdaje ve výši 2,3 procenta HDP, což bylo v NATO nejvíce po USA a Bulharsku. Desetimilionové Řecko podle údajů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) v roce 2019 dalo na armádu 5,5 miliardy dolarů (120 miliard Kč), stejně lidnaté Česko mělo ve stejném roce armádní rozpočet zhruba poloviční (2,9 miliardy dolarů).

Otázku, proč Řecko armádu tak štědře financuje, dostal premiér Mitsotakis během své letošní březnové návštěvy v Berlíně, připomněla agentura DPA. Opověděl na ni takto: „Protože máme za souseda Turecko, a nikoli Dánsko.“

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít