Reflexní prvky budou pro chodce za zhoršené viditelnosti povinné
Každý chodec, který půjde po silnici za horší viditelnosti, bude muset mít na oblečení reflexní prvky. Rozhodla o tom vláda. Jen loni zemřelo za tmy 67 chodců a dalších 216 utrpělo těžká zranění. Reflexní prvky podle zkušeností ze zahraničí přitom riziko tragické nehody snižují až pětinásobně.
Je večer, veřejné osvětlení ještě nesvítí a v temné části pražských Modřan samotní chodci netuší, na jakou vzdálenost je může řidič v tmavém oblečení vidět.
„Záleží taky na počasí. Dneska zrovna prší. Takže by to možná bylo vidět na 20 až 30 metrů,“ říká jeden z chodců. „Pokud reflexní prvky nejsou, vzdálenost se zkracuje. Tak možná 50 metrů,“ odhaduje další.
Podle šéfa BESIPu Martina Faráře je to ale podstatně méně: „Chodec, který je zcela standardně oblečen v tmavém oblečení, je pro řidiče viditelný na vzdálenost 18 metrů.“
Reflexní prvky pro chodce povinné za zhoršené viditelnosti zavádí novela silničního zákona. O nutných doplňcích natáčel Petr Jansa
A 18 metrů ujede auto při padesátce za necelou sekundu a půl. Řidič tak často nemá čas ani zareagovat. Svědčí o tom i nehody z poslední doby. Jedna se stala ve čtvrtek 19. března na Chomutovsku, druhá 23. března na Náchodsku. A obě měly podle šéfa dopravní policie Tomáše Lercha stejnou příčinu:
„Vždy se chodec choval velmi neopatrně v jízdním pruhu a vždy v tmavém oblečení bez využití různých reflexních pásků a doplňků. V takovém případě má řidič velmi krátkou dobu na to, aby reagoval na jeho pohyb. Zpravidla pak dochází ke střetu, který v té rychlosti bývá pro chodce naprosto fatální.“
I kvůli takovým nehodám se připravuje zavedení povinných reflexních prvků tam, kde nemůže chodec použít chodník, a kde nebude svítit veřejné osvětlení.
„Přece jen když je člověk vidět a ta bezpečnost je větší, tak bych pro to asi byl,“ říká chodec.
Dobré zkušenosti ze zahraničí
Povinné reflexní prvky musí mít chodci například na Slovensku, ale také ve Španělsku nebo Estonsku. A jejich zavedení výrazně snížilo počet nočních obětí z jejich řad.
„Podle dostupných statistik vývoje nehodovosti na Slovensku postupně počet usmrcených chodců klesal. Dneska se to pohybuje někde na pětině,“ upozorňuje Lerch.
I ministr dopravy Dan Ťok za hnutí ANO je přesvědčen, že změna zachrání řadu životů v Česku:
„Já tento prvek beru jako příspěvek k bezpečnosti. Myslím si, že je to velmi vhodné. Není to tak, že by chtěl stát svým způsobem občana buzerovat, nebo honit. Je to tak, že jde o bezpečnost chodce. On by si měl uvědomit, že když bude vidět, tak je mnohem bezpečnější, než když půjde v tmavém oblečení a řidič ho uvidí na poslední chvíli.“
Obavy z toho, že budeme muset chodit v reflexních vestách, jsou zbytečné.
„Neumím si představit, že by člověk, který jde na vesnici do hospody na pivo, nosil reflexní vestu,“ předjímá chodec.
Podle Tomáše Lercha to tak skutečně nebude: „Musí to být buď doplněk, nebo přímo oblečení, které je takzvaně retroreflexivní s tím, že to musí být umístěno tak, aby to bylo viditelné pro všechny účastníky silničního provozu. Na druhou stranu to není o nějaké reflexní vestě.“
Reflexní pásky budou stačit
Pouhé oblečení v reflexní barvě také ale nebude stačit. „Obecně to nebudeme spojovat s barvou. Budeme to spojovat s tím jevem, kdy tento materiál zajišťuje zvýšenou odrazivost světla, která momentálně u prvků, které BESIP má, obsahuje viditelnost až na 200 metrů,“ vysvětluje Martin Farář a přidává optimální označení chodce v noci:
„Například reflexní pásky umístěné v blízkosti kotníku, které objímají celou nohu, takže jsou na chodci dobře viditelné zepředu, z boku i zezadu.“
Jestli budeme muset nosit reflexní prvky za tmy všude nebo jen mimo obce, o tom se bude rozhodovat v následujících měsících.
