Podle Svazu zdravotních pojišťoven by měly vakcíny pro zájemce z rizikových skupin vystačit. Jiné to ale bude zřejmě v případě mladých a zdravých, kteří se budou chtít taky nechat očkovat.

Celkem má Česko od výrobců přislíbených 870 tisíc dávek. Každý lékař ale objednal jiné množství vakcín podle toho, jaký byl o ně zájem v minulých letech. Někde tak mají vakcín nadbytek, jinde málo.

Zájem o očkování někde roste i dvojnásobně, a protože praktici chtějí očkovat co nejvíc zájemců, momentálně řeší, jak to udělat, aby se zbylé vakcíny mohly použít také.

Pane doktore, připomeňte prosím stručně, proč je dobré se v rámci boje proti nemoci covid-19 nechat očkovat proti chřipce?
Ono je to obecně dobré. Tady se zapomíná, že chřipka je onemocnění, které je stejně nebezpečné jako covid a má zhruba stejnou smrtnost. Pořád mluvíme jenom o covidu, ale tady hrozí, že podceníme chřipku. To je jedna věc.

Druhá věc je, že ve chvíli, kdy k vám přichází pacient s respiračním onemocněním, tak řešíte, jestli má chřipku, covid, nebo nějaké jiné onemocnění. Pokud víme, že byl naočkován proti chřipce, chřipku s velkou pravděpodobností můžeme z téhle rozvahy vynechat. A když se to vezme z druhé strany, ten, kdo je očkován proti chřipce, respirační onemocnění nedostane a nepřijde, tak nemusíte řešit, jestli je to chřipka, nebo covid.

Proč lékař nemůže objednat vakcíny, až když ví, kolik jeho pacientů má o očkování proti chřipce vůbec zájem?
Nikdy to nevíte úplně přesně, to zaprvé. To byste si musel udělat analýzu mezi pacienty, kterých má praktický lékař průměrně asi 1700. A nejde to udělat ani tak, že by vám někdo svůj zájem závazně dal najevo a slíbil, že si vakcínu skutečně odebere.

Vakcíny mají výrobní cyklus. Vyrábí se poměrně dlouho dopředu, každý rok se navíc vyrábí jinak. Odhaduje se, jaký typ chřipky přijde. To znamená, že je potřebuje vědět dostatečně dlouho dopředu, jaký bude odběr. Lékař se vlastně řídí tím, kolik svých pacientů naočkoval v minulé chřipkové sezoně, a odhaduje zájem na příští.

Letos jsme vakcíny objednávali někdy v únoru. Každý lékař vychází z toho, kolik lidí naočkoval, a předpokládá, že to pořád mírně roste, takže objedná něco navíc. Objednávalo se ještě v době před covidem, to znamená, že se nedalo odhadnout, že by poptávka mohla být v letošním roce výrazně vyšší.

Nevyužité dávky vakcín

Zbylé vakcíny musí lékař nechat bez náhrady zničit. Jenom v loňském roce to bylo 40 tisíc dávek, což se zřejmě letos nestane. Proč si je mezi sebou nemůžete předat, pokud by vakcína našla využití u jiného lékaře?
To bohužel není legální. Ve chvíli, kdy konečný odběratel, v tomto případě lékař, ale třeba i lékárna, odebere vakcínu od velkodistributora nebo distributora, tak už s ní v podstatě nemůže dělat nic jiného než ji aplikovat pacientovi, nebo ji zlikvidovat.

To je dáno tím, že jako jednotlivé ordinace nemáme oprávnění obchodovat s léky. Druhá věc vychází z odpovědnosti za vakcínu. Ta musí být nějakým způsobem skladována. Nesmí se porušit teplotní řetězec, i při přepravě se veze chlazeným automobilem, pak se přenáší ve speciálních chlazených taškách. A ve chvíli, kdy by s vakcínou někdo manipuloval dál, tak už další osoba, která si ji koupí, nemůže samozřejmě ručit za to, jak s ní zacházel předchozí majitel. To je bohužel celkem logické.

Letos chcete nevyužité dávky přece jenom z ordinací dostat k pacientům, kteří o ně budou mít zájem, ale trochu jinak. Co konkrétně navrhujete?
V reálu se může stát, že některé ordinace budou mít vakcín méně, než budou potřebovat jejich pacienti. A naopak se může stát, že někde vakcíny budou zbývat. V rámci Sdružení praktických lékařů jsme se domluvili na tom, že uděláme informační systém, kde lékař, který bude mít větší kapacitu, dá najevo svým kolegům, že má více vakcín a že může očkovat ještě jejich pacienty.

Lékaři by tak měli směřovat pacienty k němu do ordinace. To totiž možné je, abych naočkoval pacienta, který není u mě registrován, a pojišťovně to normálně vycházelo. To je z našeho pohledu jediný možný způsob, jak opravdu efektivně spotřebovat vakcíny všechny.

Proočkovanost proti chřipce v Česku je jedna z nejnižších v Evropě, jenom asi pět procent. V Německu, Velké Británii, Francii je to až 20 procent. Čím to je?
Mám číslo sedm procent, ale to není podstatné. Je to opravdu málo. Je to nějaká přirozená nedůvěra k očkování mezi naší populací, speciálně proti chřipce.

Nejsem zase až tak velký pamětník, ale myslím si, že se to táhne hluboko do minulosti, kdy se tady za dob socialismu očkovalo ještě sovětskými vakcínami, které byly na bázi oslabeného viru, a dost často se stalo, že pacient po nich skutečně onemocněl. Mezi lidmi se to pořád ještě traduje jako legenda a setkáváme se s tím pravidelně. V podstatě to lidem musíme vyvracet. Vakcíny dnes už jsou úplně na jiné bázi a tohle tam skutečně nehrozí.

Jan Nevola, Petr Král, kro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít