Fakt, že Turecko nebude bránit vstupu Švédska a Finska do NATO, je pro Rusko silná facka, říká Šedivý
Spojené státy výrazně posílí vojenskou přítomnost v Evropě. Oznámil to americký prezident Joe Biden. Například v Polsku Američané vytvoří nové armádní velitelství. Do Španělska pošlou dva nové torpédoborce a do Velké Británie dvě letky stíhaček F-35. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý Radiožurnálu řekl, že je nutné mít sílu, se kterou bude Rusko počítat.
Co vlastně takové posílení vojenských kapacit znamená?
Znamená to, že se celkově zvyšuje schopnost Severoatlantické aliance reagovat na jakékoliv hrozby, které dnes bezesporu představuje Rusko.
Dvě letky nejmodernějších stíhaček jsou velmi výrazným posílením vzdušných sil jednotlivých států Severoatlantické aliance. Vytvoří to poměrně silnou kompozici takových letadel a myslím si, že to musí Rusové zcela jednoznačně brát v úvahu.
Rovněž ony dva torpédoborce, které budou sice ve Španělsku, ale jejich operační prostor bude Středozemní moře, případně dokonce i Černé moře, tak jsou hodně významným posílením námořnictva, které dává dohromady aliance.
A co se týká oněch velitelství a posílení vojsk v Polsku a Rumunsku a v Pobaltí, to je posílení celého východního křídla, které bude mnohem výraznější a bude mít mnohem větší sílu. A rozhodnutí Severoatlantické aliance zvýšit počty sil rychlé reakce ze 40 000 na 300 000 vojáků ukazuje na to, že se aliance může rozhodnout vytvořit na východě velmi silné vojenské uskupení.
Turecko požaduje po Švédsku a Finsku vydání 33 osob. Země tak reaguje na novou dohodu
Číst článek
Můžeme to brát tak, že to je příprava Severoatlantické aliance na vážnější konflikt právě v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině?
V každém případě to, co se odehrává na Ukrajině a rozhodnutí Ruska agresi vůči Ukrajině spustit, ukazuje na to, že je nezbytně nutné mít takové síly, které Rusko odradí od jakéhokoliv dalšího dobrodružství směrem na západ.
Velmi často se mluví o pobaltských republikách, které mohou být ohroženy, ale to i Polsko na úseku severského průsmyku, který je rovněž velmi často považován za kritické místo. Samozřejmě, že uděláme všechno pro to, aby se Rusko k nějaké další vojenské operaci nerozhodlo.
To ovšem neznamená, že nebudeme v budoucnosti čelit neustále opakovaným například kybernetickým útokům na naše společnosti, infrastrukturu, státní správu apod., ale na to, abychom eliminovali možné vojenské útoky na některý ze států Severoatlantické aliance, to si myslím, že je zcela jasný vzkaz, že něco takového nepřipustíme.
A jaká podle vás může být reakce Moskvy?
Moskva bude pochopitelně protestovat, ale myslím si, že v tomto případě už Moskva nemá žádné jiné nástroje než, jak jsem řekl, použít ty nevojenské. Možná se pokusí ještě více některými kroky v oblasti zásobování energetickými surovinami znejistit soudržnost Evropské unie.
Ale myslím, že i Rusko má dneska poměrně omezený prostor. Mimochodem rozhodnutí Turecka, že nebude bránit vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, to si myslím, že je velmi silná facka, kterou Rusko dostalo.
USA posílí svou vojenskou přítomnost v Evropě, řekl Biden na summitu NATO v Madridu
Číst článek
Švédsko nabídne Česku bezplatný převod všech 14 pronajatých nadzvukových letounů JAS-39 Gripen. Potvrdil to švédský velvyslanec. Máte o tom nějaké informace a bylo by to pro Česko výhodné?
Takové informace nemám a je to bezesporu debata, která se odehrává neveřejně, poměrně ve velmi striktním módu utajení. Takže ano, pravděpodobně by to bylo pro Českou republiku určité řešení do budoucnosti.
Otázka zní, co se dá s takovými letadly dělat, do jaké míry budou kompatibilní s ostatními vzdušnými silami? Slováci budou mít F-16, Poláci možná do budoucna F-35. Týká se to i budoucích členů Severoatlantické aliance, Finů, takže uvidíme, do jaké míry to bude účelné a jak na to bude reagovat Česká republika.