Z jakých zpravodajských zdrojů mohou vycházet informace, se kterými v posledních dnech přišly Spojené státy, NATO, Jižní Korea nebo Ukrajina – tedy informace o rozsahu severokorejského kontingentu na ruském území?
Je to celá variace nejrůznějších zdrojů. Asi nejzajímavější jsou zdroje přímo z místa. Ze strany nějakých informátorů, kdy vlastně máte někoho, kdo vám může poodhalit to, co se tam přesně děje. To je cenné svědectví.

A pak máme i dispozici OSINT, otevřené zdroje. Máme i nějakou analýzu informací, které nám přicházejí. No a tohle všechno dohromady, včetně informací nejrůznějších rozvědek – ukrajinské, jihokorejské, americké – nám vlastně dává obrázek o tom, co se tam v současnosti odehrává. Protože to, jak celou věc komentuje Kreml nebo Severokorejci, to musíme brát samozřejmě s rezervou. Oni sami mezi sebou dobře ví, proč tam ty vojáky poslali, ale nebudou to otevřeně pojmenovávat.

Podle čtvrtečního vyjádření šéfa americké diplomacie je osm tisíc severokorejců rozmístěno v Kurské oblasti, jejíž rozsáhlou část ovládají už řadu měsíců ukrajinské síly. Může tahle dislokace napovídat něco víc o dalších záměrech ruského velení, tedy do jakých operací by se severokorejské jednotky mohly zapojit?
Tak s ohledem na to, že v té Kurské oblasti se bojuje třetí měsíc, tak to vlastně nevypadá na to, že by se Ukrajinci jen tak začali stahovat. Ani ty soustředěné ruské jednotky, které tam byly k dispozici už od momentu ukrajinského vpádu na začátku srpna, zatím nestačí na to, aby omezené ukrajinské síly, které tam jsou k dispozici, vytlačily.

Čili to beru tak, že opravdu ti severokorejci minimálně pomohou k tomu, aby Rusové mohli v oblasti shromáždit ještě větší síly, anebo, a to je také možnost, budou přímo nasazení. Moc jiných vysvětlení se nenabízí. Že by skutečně jenom pomáhali někde v nějaké strážní činnosti nebo v kontrole nějakých důležitých objektů, odkud by pak Rusové uvolnili své zálohy, tomu zatím nic nenasvědčuje. Spíš se opravdu zdá, že to bude přímé nasazení.

Tomáš Řepa

Od září 2018 je zaměstnancem Katedry teorie vojenství na Univerzitě obrany. Věnuje se především soudobým dějinám, problematice střetů banderovců (UPA) s československými bezpečnostními jednotkami a armádou, zneužitím tohoto tématu komunistickou propagandou, ve vztahu k současnému dění i hybridním konfliktům – Ukrajina. Dále se zaměřuje na starší vojenské dějiny, zejména napoleonské války, a v současnosti se také věnuje změnám v československé vojenské správě ve 20. století.

Je to opravdu představitelné, že by Severokorejci mohli pod ruským velením v ruských uniformách jít do přímých střetů s ukrajinskými jednotkami? Že by podnikali útoky na ukrajinské zákopové pozice? A nebyl by to chaos, když severokorejské jednotky ještě nemohou být plně zkoordinovány s Rusy?
Představitelné to bohužel je, protože já tady připomenu, že jestli mají ruský a severokorejský režim něco společného, tak je to naprostá neúcta k lidskému životu. To, na co jsme zvyklí, že funguje nějaká racionalita a že nemůžete s těmi vojáky nakládat úplně podle svého, tak s tím v této kultuře úplně počítat nemůžeme.

To secvičení možné je, trvá ale nějakou dobu a určitě by tam byla i jazyková bariéra. Ale na to, jak to nakonec bude fungovat a samozřejmě i jaké síly tam ti Severokorejci přesně vyslali, si budeme muset ještě počkat. Každopádně si myslím, že se o té domluvě mezi Severokorejci a Rusy dříve či později dozvíme.

Ukrajinská metropole Kyjev opět čelila masivnímu dronovému útoku. Vzdušné útoky jsou hlášeny i z dalších měst na Ukrajině. Ruské ministerstvo obrany také ohlásily obsazení dalších ukrajinských obcí v Doněcké oblasti. Dá se čekat v následujících týdnech větší pohyb vojenských sil, nebo ten střet s nástupem zimy bude postupně zamrzat?
Určitě ten nástup zimy vliv mít bude, protože pak nemůžete používat těžkou techniku. Myslím si ale, že ten stálý tlak a postup ruské strany, bude ještě nějakou chvíli pokračovat. Protože Ukrajinci ještě nenašli v tomto prostoru recept na to, jak ty Rusy definitivně zastavit.

Mohou za to třeba i chyby ukrajinských velitelů a i to, že situace některých ukrajinských jednotek je skutečně zoufalá, protože nerotují a nejsou doplňovány jejich ztráty. Mám svá svědectví například od operátorů dronů u Pokrovsku. Takže ten obrázek, který sledujeme, se zřejmě jen tak nezmění a samozřejmě se čeká i na to, jaký vliv bude mít na válku výsledek amerických prezidentských voleb.

Tomáš Pancíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít