Více asistentů, neznámkovat. Ministerstvo chce snížit počet odkladů, letos nenastoupí čtvrtina šestiletých

Čerstvě šestiletý žák a v lavici vedle něj brzy osmiletý spolužák. Stále častější obrázek z prvních tříd způsobený velkým množstvím odkladů. Každý rok je má až čtvrtina dětí a nejinak tomu bude i letos. Ministerstvo školství chce odklady zredukovat. Navrhlo proto čtyři možnosti, jak toho docílit. Podle organizace EDUin všechny počítají například se zrušením známkování v první, druhé a třetí třídě nebo doporučují víc pedagogických asistentů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skončily prázdniny, žákům a studentům začíná nový školní rok. První školní den v Základní škole Londýnská 34, Praha 2

Ministerstvo školství chce, aby míra odkladů ze současných téměř 25 procent klesla na evropskou normu. Například v Německu je to kolem pěti až sedmi procent. | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

„U nás konkrétně je to grafomotorika, orientace v čase. Bylo nám řečeno, že jsou to zásadní věci pro čtení a psaní, kde není ještě úplně zralá,“ popisuje maminka Anna z Olomouce důvody, proč dostala její dcera Ester odklad školní docházky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si příspěvek Evy Mikulky Šelepové

Šesté narozeniny oslaví Ester v červenci. K zápisu do první třídy se s ní Anna chystala, ale učitelky ve školce jí řekly, že dcera ještě není na školu připravená.

„Kryštof se narodil se svalovou hypotonií, takže má určité limity, hlavně co se týče grafomotoriky,“ říká Veronika z Prahy, která s odkladem pro skoro sedmiletého syna Kryštofa prý už loni počítala.

Na rozdíl od psaní Kryštofa slabší svaly nijak nelimitují v jeho nadprůměrných matematických i jazykových schopnostech. Odklad mu podle Veroniky každopádně prospěl.

„Z hlediska grafomotoriky to opravdu bylo potřeba a i co se týká pobytu v přípravné třídě, tak mě současný vývoj utvrzuje v tom, že jsme udělali dobře,“ dodává Veronika.

Chystají se změny

Podle změn, které navrhuje ministerstvo školství, by už tyto děti odklad školní docházky možná nedostaly. Resort chce, aby míra odkladů ze současných téměř 25 procent klesla na evropskou normu. Například v Německu je to kolem pěti až sedmi procent.

„Místo toho, abychom podporovali děti v individuálním rozvoji, je nechávám plošně v mateřských školách nebo přípravných třídách,“ popisuje Emanuel Vittek z tiskového oddělení ministerstva, proč není současný systém dobrý.

Ministerstvo školství navrhuje čtyři varianty řešení. První z nich počítá se zrušením přípravných tříd, podle druhé by odklady posuzoval ředitel školy. Další možností je, že by odklady mohly mít jen děti narozené v létě. A poslední varianta by odklady povolila pouze dětem se závažným zdravotním znevýhodněním nebo s odlišnými kulturními a životními podmínkami.

„Musíme se zaměřit na individualizaci výuky v prvních ročnících základních škol, poskytnout školám systémovou, personální i metodickou podporu a omezit strach ze školního neúspěchu,“ dodává Vittek.

Umělá inteligence a interaktivní úlohy. Dojde k velké proměně finálních zkoušek, předpovídá ministr Bek

Číst článek

S tím souhlasí také Kateřina Lánská z organizace EDUin, která návrhy ministerstva viděla. Podle ní mají všechny čtyři varianty několik společných bodů.

„Cílem je umožnit dětem snadnější a hladší přechod, zároveň se tam mluví o tom, že by se zrušilo známkování od první do třetí třídy, mělo by se eliminovat opakování ročníků, pak se taky mluví o navyšování počtů asistentů pedagoga na prvním stupni základní školy,“ vyjmenovává Lánská.

To podporuje také dětská psycholožka z pedagogicko-psychologické poradny Prahy 6 Veronika Pavlas Martanová. Podle ní je hlavně potřeba snížit nároky jak na školní výkony prvňáků i jejich učitelů.

„Podpora není jen o tom, že se zruší známkování, ale zrušit ten nárok na to, že na konci první třídy musí všechny děti číst a psát. Sejmout zodpovědnost z paní učitelky. Ona bude dávat příležitost ke vzdělání, bude to dělat kompetentně, ale neponese zodpovědnost za výsledek,“ navrhuje Pavlas Martanová.

Obě ženy se také shodnou na tom, že záměr ministerstva školství zavést změny během následujících tří nebo čtyř let, je adekvátní.

Eva Mikulka Šelepová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme