Skupina PPF koupila podle HN další banku na Ukrajině
Hospodářské noviny se věnují posilování vlivu skupiny PPF na Ukrajině. Jak napsaly, společnost tam během jednoho měsíce provedla tři významné obchody. Lidové noviny informují o skandálu s českými pečovatelkami, které nelegálně pracují v Rakousku. Právo zjistilo, jak Česká televize pokračuje v boji s neplatiči televizních poplatků. Mladá fronta Dnes nahlédla do zatím nezveřejněných dokumentů ze srpna 1968.
Skupina PPF finančníka Petra Kellnera prostřednictvím své společnosti Home Credit koupila na Ukrajině menší banku, informují Hospodářské noviny. Tento měsíc je to už třetí Kellnerův obchod na Ukrajině. Český finančník získal už Agrobanku s dvaceti pobočkami a největší splátkovou společnost Privat Kredit. Na ukrajinském trhu spotřebitelských úvěrů se očekává boom. Hospodářské noviny připomínají, že se už dříve Kellnerova společnost nechala slyšet, že chce být na tamním trhu jedním z nejdůležitějších hráčů.
Kellnerova skupina slaví úspěch nejen v Česku, kde je Home Credit trojkou splátkového prodeje, ale i na Slovensku a především v Rusku, kde patří k největším firmám v oboru. Prioritou PPF je ale nyní vydání emisí České pojišťovny. Původní termín - září - se možná kvůli drobným komplikacím posune. Skupina PPF se také rozhoduje, jestli na trh uvede akcie společnosti Home Credit, uzavírají Hospodářské noviny.
Přestože Rakousko omezuje zaměstnávání pracovníků z nových členských zemí Evropské unie, u pečovatelek by mohlo udělat výjimku. Píší to dnešní Lidové noviny. Rakouskem teď hýbe skandál s českými ilegálními pomocnicemi. Pracují za nižší plat a z jejich práce mají zisk hlavně zprostředkovatelské agentury. Ty si účtují za své služby 1.000 Eur za osobu.
Rakouská vláda si začíná uvědomovat, že levnou práci z nových členských států potřebuje. Má totiž málo vlastních zdravotnických pracovníků. Druhým důvodem je cena služby. Většina rakouských důchodců si totiž nemůže tamní pečovatelky dovolit, jsou pro ně drahé. Právě důchodci tak na omezení pracovního trhu doplácejí nejvíc, dodávávají Lidové noviny a uvádějí výsledky průzkumu, podle nějž by s výjimkou pro zaměstnávání pečovatelek souhlasilo 70 procent Rakušanů. Lidová strana kancléře Wolfganga Schüssela by měla návrhy řešení předložit do konce října.
Čtyři stovky neplatičů televizních poplatků čeká exekuce. Rozhodl tak soud. Další tisíce žalob Česká televize připravuje, píše deník Právo. Žaloby podá advokátní kancelář, která vyhraje výběrové řízení. K odhalení neplatičů mohou veřejnoprávní média nově využívat databáze odběratelů elektrické energie. Televize a rozhlas si také mohou seznamy vyměňovat mezi sebou.
Oslovení neplatiči by měli poplatek uhradit nebo odevzdat čestné prohlášení, že televizní nebo rozhlasový přijímač nemají. Speciální automobily, které by pátraly po nelegálních příjemcích televizního signálu, do terénu nevyjely, doplňuje Právo další informace z České televize. Poplatky nyní tvoří 68 procent jejího ročního příjmu. Od ledna se koncesionářská sazba zvýší ze současné stokoruny na 120 korun měsíčně.
38 let po okupaci našeho státu vojsky zemí Varšavské smlouvy se objevují nové informace o chování vojáků. Mladá Fronta Dnes měla možnost nahlédnout do zatím nezveřejněných dokumentů o obsazení budovy Československého rozhlasu. Podle nich Sověti rabovali na technických pracovištích a kradli také osobní věci zaměstnanců. Kromě rozbitých přístrojů a přestřihaných drátů byly všechny místnosti vypleněny, píše deník.
Seznam zničených nebo poškozených věcí zabírá 14 stran. Škody se sčítaly půl roku a přesáhly jeden milion tehdejších korun. Materiály vlastní Národní archiv v Praze. Dozvídáme se z nich, že vojáci vypáčili dveře, vyrabovali sejfy a soukromé skřínky zaměstnanců. Vynechali jediné místo - kancelář, ve které byly komunistické plakáty a portréty Lenina. Mladá fronta Dnes doplňuje, že tehdejší prokuratuře se nepodařilo případ vyšetřit. Pamětníci vzpomínají, že budova rozhlasu musela být po vpádu Sovětů vydezinfikována. Vojáci totiž často nepoužívali toalety.
