Třiatřicetiletá Romka z Brna, která si nepřála uvést své jméno, má pět dětí včetně tříměsíčního kojence. Na vlastní kůži zažila, jak těžké je najít nájemní bydlení. Majitelka, u které bydlela, jí neprodloužila nájemní smlouvu, protože chtěla ubytovat svoji neteř.

Jedna dcera už je dospělá a nebydlí s ní. Tři děti ještě studují a při rozhovoru se matka stará o nejmladší. Zůstala totiž sama ještě na tříměsíční dítě.

„Žádala jsem jich asi deset, ale ani jeden. Volala jsem na jeden podnájem na dvoupokoj. Byt 13 tisíc. Bydleli tam Romové. Majitel mi řekl, že se ozve v pátek. Neozval. Tak jsem mu volala zpátky, jestli na mě nezapomněl, co a jak. A on mi řekl, že jeho žena říkala, že už tam nikoho prostě nechce, že si z toho bytu udělá kancelář,“ vysvětluje žena pro Radiožurnál.

Matka pěti dětí vidí problém v tom, že je Romka a má malé dítě. „Třeba jeden majitel by nás vzal. Je to Rom. Má rodinný baráček, takže tam do pronájmu dával, ale vadilo mu, že je malinká. Takže mi zavřel dveře před očima,“ vzpomíná.

„Prosila jsem ho tam, aby mě vzal. Majitelka mě ten den vyhodila ven. Musela jsem odevzdat klíče. Chtěl 13 tisíc nájem. Měla jsem pro něj peníze v kapse, ale uviděl malou. Takže ne.“

Zákon o dostupném bydlení

Podle šéfky kanceláře ombudsmanky Petry Zdražilové není příběh 33leté Romky z Brna ojedinělý. Tento problém se jí potvrdil při návštěvě škol nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Někdy totiž podle ní nezbývá rodičům jiné řešení, když sami nemají kde bydlet.

Azylové domy nejsou trvalé řešení, ale přesto by jich mělo podle Zdražilové být víc a měly by být lépe vybavené pro vícečetné rodiny. „Po uplynutí jednoho dvou let rodina bude muset zase řešit úplně stejnou situaci. Ale pro tuto dobu, kdy sociální bydlení se bude rozbíhat několik měsíců, let, si myslím, že je to skutečně na místě,“ říká.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD to vnímá jako problém. Krizi bydlení v Česku chce řešit v rámci zákona o dostupném bydlení. Mělo by ho řešit také ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho šéfka Klára Dostálová za hnutí ANO říká, že není třeba na tuto změnu čekat.

„My jsme vyhlásili program Výstavba. Tam mohou obce žádat o sociální byty a sociální domy, kde právě na vícečetné rodiny myslíme. Pokud je to s vazbou na tržní selhání, to znamená, že si rodina není schopná v místě najít adekvátní byt, je přelidněný a tak dále, tak obce mohou stavět byty i pro devět až 12 osob,“ popisuje ministryně.

Podle opoziční poslankyně Olgy Richterové z Pirátské strany by zákonodárci měli hledat cesty, jak usnadnit obcím, aby mohly bydlení vícečetných rodin podpořit. „Obce mohou vyjednávat s pronajímateli, mohou se nějakým způsobem zaručovat za lidi, kterým právě třeba pomáhají na svém sociálním odboru. Ve všem tomto mohou samosprávy dostat významnou podporu z ministerstva, ať už metodickou nebo finanční,“ tvrdí.

„Bydlení je prostě základ, bez bydlení to nejde. U podpory vícečetných rodin se stát, jakožto nějaká centrála nebo ministerstva, neobejde bez intenzivní spolupráce s obcemi.“

Také opoziční poslankyně Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 říká, že ceny nájmů jsou vysoko hlavně ve velkých městech: „Základní řešení však spočívá ve větší nabídce bytů, to znamená zrychlení výstavby, kde my se pohybujeme opravdu někde na úrovni některých afrických zemí. Takže jsme předložili novelu zákona, která řeší zrychlení stavebního řízení a povolování tohoto procesu.“

To by podle poslankyně mohlo pomoci zvýšit nabídku. A usnadnilo by to situaci všech typů rodin – jak malých, tak i těch vícečetných.

Lenka Militká Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít