Soupis zabraného církevního majetku má 120 tisíc položek za 134 miliard korun
Opoziční poslanci chtějí co nejdéle zablokovat vrácení majetku církvím. Nesouhlasí s finančním vyrovnáním státu s církvemi a nelíbí se jim ani rozsah vydávaného majetku. Pokud se koaliční většině podaří restituce v nestřežené chvíli protlačit, dojde na postupný přesun majetku za 134 miliard korun.
Církev by se na základě zákona měla stát největším lesním hospodářem, do jejího vlastnictví by se vrátila třetina veškeré zemědělské půdy a řada nemovitostí, které jsou už 22 let blokovány.
Opozici vadí především výčtový zákon, ve kterém by nebyl vypsán veškerý majetek, na který si církev činí nárok.
Podle vedoucího správy majetku a ekonoma Arcibiskupství pražského Karla Štíchy je to však technicky i prakticky neproveditelná záležitost.
O problematice církevních restitucích hovořil vedoucí správy majetku a ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha
„Soupis majetku, který církev vlastnila k 25. únoru 1948, čítá zhruba 120 tisíc položek. A z něj jen určitou část, která bude vymezena zákonem, bude možné vracet,“ vysvětluje Štícha a dodává:
„V mnoha případech bude třeba provést standardní úkony pro převod majetku, jako jsou geometrické plány či identifikace majetku. Není reálné, aby takovýto proces probíhal jako příprava zákona. Katastr nemovitostí by nebyl schopen udržet stále stejný stav po celou dobu procesu.“
Štícha si však nemyslí, že dokládat, že konkrétní majetek opravdu patřil církvi, bude složité.
„Vlastník nemovitosti je standardně dokládán výpisem z pozemkové knihy, kde je uvedeno i to, jakým způsobem byl majetek nabyt. Doložení vlastnictví bude limitováno rozhodným obdobím od 25. února 1948. Bude tedy jasné, že majetek, o který bude oprávněná osoba žádat, byl v jejím vlastnictví,“ tvrdí.
Klasnová chce zachovat daň z prodeje majetku
Místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová navrhuje, aby církve nebyly zbaveny daně z prodeje majetku, s poukazem na to, že by měly majetek spravovat a dál s ním hospodařit, ne ho prodávat. To podle Štíchy ale není příliš podstatné.
„Tento podstup byl zvolen ve všech ostatních restitučních procesech, a to hlavně proto, že majetek takto získaný není získán úplatně. Je tedy obtížné stanovit jeho účetní hodnotu. A pokud by i došlo k prodeji majetku - a proto má církev velmi podrobná pravidla - potom je i pro stanovení jeho předprodejní ceny jednodušší, když je od daně osvobozen,“ míní Stícha.
Církvi se mají vracet tisíce hektarů polí, lesů či rybníků a řada nemovitostí. „Vrátí se do stejného stavu, v jakém byly před zabráním komunistickým státem,“ říká Karel Štícha.
„Majetek byl postupně dáván dohromady, aby přinášel prostředky na život církve a církevních obcí. To bude platit i nyní. Formy využití budou velmi rozmanité, bude záležet na každé farnosti,“ míní Štícha.
Standardním postupem je podle něj pronájem zemědělského majetku, pronájem budov nesloužících přímo potřebám církve. V případě lesů je prý již připraven model vlastní správy těchto pozemků.
