‚Hlavní problém pro chlapy v první linii.‘ Na frontě se množí drony řízené po drátě, Rusko má navrch
Ještě loni byly na bojišti spíš experimentem, dnes jsou ale běžnou součástí rusko-ukrajinské války. Řeč je o dronech napojených na optické kabely, jejichž hlavní výhodou je odolnost vůči rušičkám. Přestože si obě strany údaje o jejich produkci pečlivě chrání, zdá se, že strana agresora má při využívání dronů „na drátě“ navrch a Rusům významně pomohly například při znovudobývání Kursku. Ukrajina tak tahá za kratší provaz.
Zatímco dřív páchaly v konfliktech největší škody konvenční zbraně, během rusko-ukrajinské války se staly tou nejsmrtelnější válečnou zbraní drony, které nyní stojí za zhruba 70 procenty ukrajinských obětí.
Obě strany se situaci přizpůsobily a vyvinuly proti dronům silnou obranu v podobě rušiček, které zpřetrhávají spojení mezi dronem a jeho operátorem.
3:51
‚Tam už jsou Rusové.‘ Jak vypadá válka na Ukrajině z operačního štábu dronařů
Číst článek
V reakci na tuto „elektronickou válku“ se ale na bojišti loni objevil zcela nový druh takzvaných FPV dronů, které jsou vybaveny kamerami, a jejich operátoři tak mají v reálném čase možnost vidět potenciální cíle.
Aby byly vůči rušičkám imunní, namísto rádiových signálů jsou tyto drony propojené s pilotem optickým kabelem. Dron je vybavený cívkou s tenkým optickým kabelem, který může být dlouhý až 20 kilometrů a během letu se postupně odvíjí. Díky němu stroj zůstává propojen s pilotem.
„Primární motivací, proč se začaly na obou stranách používat tyto modely, je imunizace vůči elektronickému boji. Ten byl a stále je nejefektivnější obranou a největším zabijákem přinejmenším malých dronů na frontě,“ říká pro iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik Jakub Drmola.
„Za pomoci elektronického boje byl přerušen kontakt mezi pilotem a dronem, to znamená, že dron nemohl dál letět, spadl a bylo hotovo. Tím, že je ale komunikační spojení vedené po kabelu, tento problém odpadá, protože to tímto způsobem rušit nejde,“ dodává.
Odborník z Masarykovy univerzity v Brně popisuje i další výhodu těchto dronů. „Zejména pokud se bavíme o videu, kvalita přenosu je po optických kabelech mnohem vyšší a lepší. To znamená, že pilot lépe vidí to, co vidí dron. Je schopen ho lépe navádět i ve stísněných prostorech a podobně,“ vysvětluje Drmola.
Podle něj je vývoj těchto dronů dalším příkladem závodu ve zbrojení, kdy se obě strany snaží přijít s novými technikami a postupy. Pokud se ukážou jako funkční, brzy je přebírá i druhá strana.
Hrozba v první linii
Jak uvádí deník El País, jako první začalo drony s optickým kabelem nasazovat Rusko zhruba před rokem.
Na konci loňského roku ale jejich používání v boji rozšířilo a krátce na to ruského agresora následovala i Ukrajina, která také začala FPV drony vyzbrojené malou bojovou hlavicí navíc vybavovat i cívkou s optickým kabelem. Díky tomu se tak tyto drony dostanou i do míst, která byla dříve považována za relativně bezpečná.
23:29
Pojar: Osobní setkání je nenahraditelné. To, že Zelenskyj přijel se svou ženou, ukazuje důvěru
Číst článek
Podle britského deníku The Guardian je příkladem i video zveřejněné na sociální síti Telegram, na kterém je vidět, jak ruský dron vybavený optickým kabelem letí jen několik centimetrů nad zemí, aby zasáhl ukrajinskou houfnici ukrytou ve stodole.
„Pokud jsou piloti zkušení, mohou s těmito drony létat velmi nízko mezi stromy v lese nebo stromořadí. Pokud létáte s běžným dronem, stromy blokují signál,“ poznamenává velitel ukrajinské dronové jednotky pluku Achilles Jurij Fedorenko pro deník The Guardian, podle kterého ruské drony s optickými kabely představují na Ukrajině novou hrozbu.
Obavy před těmito stroji neskrývají ani lidé sloužící na frontě. Zdravotník Oleksij, který pomáhá vojákům u Pokrovsku na východě Ukrajiny, popisuje, že evakuace raněných byla už tak obtížná, s nasazením těchto dronů se ale stala téměř nemožnou.
„Teď se to prostě neděje, protože tu jsou drony s optickými vlákny. Nemohou být rušeny a pro chlapy v první linii jsou nyní hlavním problémem,“ říká pro britský deník.
Drony s optickými kabely se tak na frontové linii používají k likvidaci nejrůznějších cílů nepřítele.
„Jsou používány spíše v blízkosti fronty. To znamená v dosahu zhruba pěti kilometrů, některé mají kratší dolet, jiné delší. Používány mohou být prakticky vůči čemukoliv, co se v oblasti nachází, od těžké obrněné bojové techniky, tanků až po individuální vojáky. I voják, který se bude schovávat za stromem nebo v zákopu, může být cílem takovéhoto dronu,“ říká k tomu Drmola.
Odborník na bezpilotní prostředky z amerického Centra pro námořní analýzy Samuel Bendett přitom vysvětluje, že se drony s optickými vlákny ukazují jako užitečné především na začátku útoku.
„Vzhledem k tomu, že tyto drony nelze rušit elektronicky, používají se jako první vlna útoku k zacílení protivníka a jeho schopnosti rušení. To pak uvolňuje cestu k úderům běžnými drony,“ říká pro britský deník.
Rusko v předstihu
Přestože se Ukrajina snaží ruský náskok dohnat a tamní experti usilovně pracují na masovém nasazení FPV dronů řízených po optickém vláknu, Rusko má v této oblasti zatím navrch. Přiznává to i Fedorenko, podle kterého jsou Rusové „daleko před námi“, alespoň prozatím. Důvodem je podle něj především to, že Moskva má k optickým kabelům lepší přístup.
Na východní frontě drony. Na obou stranách platí za jednoho z hlavních zabijáků, říká k Ukrajině analytik
Číst článek
Na ruskou převahu při využívání těchto strojů poukazuje také deník El País, podle kterého sehrály drony s optickými kabely klíčovou roli zejména při ruské protiofenzivě v Kurské oblasti. Dokládají to i četná videa sdílená ruskými vojenskými účty na sociálních sítích.
„Často se uvádí, že jich Rusové používají více. Poměrně výrazně je používali například v oblasti Kursku, když se odsud snažili vyhnat ukrajinskou armádu. Dnes už je to ale pro obě strany prakticky běžné a je to jen otázka dostupnosti prostředků a kolik jich jsou schopni nasadit. Je ale pravda, že se často uvádí, že v této kategorii disponuje Ruská federace většími počty,“ podotýká Drmola.
Podle něj je však těžké odhadovat, jak velká je produkce těchto dronů na jedné či druhé straně.
„Obě strany si samozřejmě velice pečlivě chrání detaily, nehledě na to, že zejména na straně Ukrajiny je výroba poměrně dost decentralizovaná. Je proto těžké získávat konkrétní čísla o tom, kolik, čeho a za jak dlouho je vyrobeno,“ upozorňuje odborník s tím, že výroba takových dronů nicméně není nijak technologicky náročnější.
„Navíc potřebujete jen optická vlákna, která jsou dostupná na světovém trhu a Čína je jedním z hlavních výrobců, od kterého je berou obě strany,“ dodává a připomíná podle jeho slov „logický“ ukrajinský útok, ke kterému došlo před měsícem ve městě Saransk.
Terčem úderu se stala ruská továrna zaměřená právě na výrobu optických vláken, kterou ruský telegramový kanál Baza napojený na tamní bezpečnostní služby označil za jedinou továrnu na výrobu optických vláken v zemi. Na závod v Saransku pak ukrajinské síly znovu zaútočily i ve středu 7. května.
Sítě i brokovnice
Nasazení dronů, které jsou s pilotem propojeny optickým kabelem, je tak díky jejich odolnosti vůči rušičkám stále frekventovanější. Jejich využívání v boji však naráží i na řadu nevýhod.
Nábor nových rekrutů v Rusku prudce stoupá. S vidinou příměří chtějí ‚naskočit do posledního vlaku‘
Číst článek
„Jednou z největších nevýhod je určitě vyšší cena oproti bezdrátovým dronům. Další nevýhodou je i kratší dolet, protože za sebou musí táhnout cívku optického kabelu, která se za ním odvíjí,“ podotýká Drmola.
„A tím, že za sebou odvíjí optické vlákno, čelí samozřejmě i potenciálním problémům s tím, že se mohou někde zamotat. Mají to trochu komplikovanější při průletu mezi stromy nebo skrze budovy a tak dál. I když ne že by to nešlo. Existují záběry, že i tohle se jim daří, ale je to náročnější na schopnosti pilota si s tím poradit,“ dodává.
Podobné komplikace jmenuje také britský deník The Guardian, podle kterého je největším problémem nutnost přeškolení operátorů dronů. Stroje vybavené cívkou s optickým kabelem totiž létají jinak a jsou hůře manévrovatelné.
Bezpečnostní analytik Masarykovy univerzity však zmiňuje i další problém, který je s využitím těchto strojů na frontě spojený.
„Negativní vedlejší dopad, který vidíme třeba v oblasti Kursku, jsou environmentální škody. Vidíme hromady stromů, které jsou totálně obmotané optickými kabely. Je to sice vedlejší v porovnání s tím, co probíhá, ale je to další určitý efekt,“ podotýká Drmola.
Kromě snahy zařadit do své výzbroje co nejvyšší počet dronů s optickými kabely obě strany nyní hledají cesty, jak se těmto strojům v ruce nepřítele bránit. Například deník El País přitom zmiňuje možnost rozmísťování sítí, které drony zachytí.
„Jediný způsob, jak je zachytit, je chránit logistické trasy sítěmi, nemůžete ale kilometry silnic pokrýt sítěmi,“ cituje deník El País vysoce postaveného zástupce ukrajinské vojenské zpravodajské služby.
Tato „fyzická opatření“ zmiňuje také odborník Masarykovy univerzity. „To znamená například sítě nebo jakékoliv jiné bariéry. Koneckonců nepotřebujete natahovat sítě podél celé dálniční sítě Ukrajiny, protože to je opravdu problém několika posledních kilometrů. Tím, že za sebou musí odvíjet kabel, a mají omezenou baterii, nepoletí tyto drony stovky kilometrů,“ říká Drmola.
Nutnost bránit se těmto ruským strojům je přitom pro ukrajinské síly stále naléhavější. Jak pro španělský deník popisuje Andrij Horetskij z 26. ukrajinské dělostřelecké brigády, přítomnost ruských dronů napojených na optický kabel od února raketově stoupla, přinejmenším v tom úseku doněcké fronty, kde sám působí.
Podle něj se přitom jako nejúčinnější způsob, jak tyto ruské stroje sestřelit, osvědčily obyčejné brokovnice.
